Neúprosná realita! Náklady se zvyšují i těm, kteří se chtěli vyhnout drahému plynu

Za zdražováním dřeva stojí především kombinace rostoucích nákladů na těžbu, zpracování a dopravu s celkovým zdražováním energií. Významnou roli hraje zejména růst cen pohonných hmot. Těžba dřeva je totiž energeticky náročnou činností, která vyžaduje nasazení těžké mechanizace, následnou přepravu kulatiny a často také její další zpracování, štípání či sušení. Vyšší ceny nafty se proto postupně promítají do celého dodavatelského řetězce. V případě pelet a briket se navíc výrazněji uplatňují také náklady na elektřinu a teplo potřebné při jejich výrobě.

Současná situace je do značné míry důsledkem energetické krize, kterou letos vyvolal konflikt na Blízkém východě. Velkoobchodní cena zemního plynu v Evropě se na přelomu října a listopadu dostala až ke 100 eurům za megawatthodinu, zatímco začátkem roku činila přibližně 30 eur. Takto výrazné zdražení plynu zvyšuje náklady energeticky náročných provozů a vytváří tlak také na velkoobchodní ceny elektřiny. Dražší energie tak paradoxně zdražují i paliva, která by měla představovat jejich cenově dostupnější alternativu.

Sypaný prostorový metr štípaného měkkého dřeva na podzim prodával přibližně za 1280 až 1710 korun, u tvrdého dřeva šlo zhruba o 1570 až 2200 korun. Tuna certifikovaných dřevěných pelet vycházela přibližně na 11 900 až 13 000 korun. Výsledná cena pro domácnost přitom může být ještě vyšší kvůli dopravě, požadované délce polen nebo nákupu dostatečně vysušeného paliva.

Pro rodinné rozpočty může být zdražení citelné. Pokud domácnost dosud ročně vydávala za palivové dřevo například 25 tisíc korun, dvacetiprocentní zdražení znamená dalších pět tisíc korun ročně. Při dosavadních nákladech 40 tisíc korun už jde o osm tisíc korun navíc. Skutečný dopad ovšem závisí také na průběhu zimy, tepelných ztrátách domu, účinnosti kotle či kamen a kvalitě používaného paliva.

Zásadní je přitom rozlišovat cenu samotného dřeva od ceny skutečně získaného tepla. Levnější, ale vlhké dřevo nemusí být ekonomicky výhodnější než dražší a řádně vysušené. Část energie se totiž při spalování spotřebuje na odpaření vody. Vlhké dřevo navíc zhoršuje spalování a zvyšuje zanášení topného zařízení i spalinových cest. Domácnosti by proto při výběru neměly porovnávat pouze cenu za prostorový metr, ale také vlhkost, druh dřeviny a množství využitelné energie.

Další zdražování během zimních měsíců nelze vyloučit. Trh s palivovým dřevem vykazuje výraznou sezonnost. V období prvních silnějších mrazů totiž tradičně roste počet domácností, které potřebují zásoby rychle doplnit. To může přechodně zvýšit ceny zejména již vysušeného a připraveného dřeva.

Z dlouhodobějšího hlediska se navíc český trh se dřevem stále vyrovnává s důsledky předchozí kůrovcové kalamity. Ta v minulých letech vedla k mimořádným objemům nahodilé těžby a přebytku zejména jehličnatého dříví. S postupným odezníváním kalamity se však nabídka vrací k běžnějším poměrům. Ceny kvalitnější kulatiny proto již nemají tak silnou brzdu v podobě mimořádných kalamitních dodávek. Tento vývoj může ovlivňovat nejen palivové dřevo, ale také ceny řeziva a náklady dřevozpracujícího průmyslu.

Z ekonomického hlediska je důležité, že růst cen dřeva představuje další kanál, kterým se energetická krize přenáší do české ekonomiky. Zdražování se netýká pouze domácností přímo využívajících plyn či elektřinu, ale postupně zasahuje také spotřebitele, kteří spoléhají na jiné zdroje tepla. Přechod od plynu ke dřevu tak může snížit závislost na jednom druhu energie, nikoli však zcela odstranit cenové riziko.

V nejbližších měsících bude pro ceny dřeva rozhodující především vývoj cen pohonných hmot a energií, průběh topné sezony a dostupnost suchého paliva. Pokud energetická krize přetrvá a zima bude chladnější, může cenový tlak pokračovat. Naopak uklidnění energetických trhů a mírnější počasí by měly růst cen tlumit. Domácnosti by každopádně měly více než dříve věnovat pozornost nejen ceně paliva, ale především celkové hospodárnosti vytápění.