Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Jako příklad uvádějí rozpoutání války v Íránu bez souhlasu Kongresu, utajení vojenské operace ve Venezuele s cílem zajistit prezidenta Nicoláse Madura nebo zneužití nouzových pravomocí k obcházení legislativy při zavádění celních tarifů, což později Nejvyšší soud označil za neústavní. Trump je rovněž obviňován z narušování tradiční odluky mezi Bílým domem a federálními žalobci, když využívá ministerstvo spravedlnosti ke stíhání svých odpůrců, včetně bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho. Sám Trump obvinění z monarchistických sklonů odmítá s tím, že pro schválení svých kroků musí procházet složitým procesem.
Současná debata o rozsahu prezidentské moci přímo oživuje diskuse otců zakladatelů z doby před 250 lety, kdy Spojené státy vyhlásily nezávislost na britské monarchii. Tehdejší politici měli z přílišné koncentrace moci v rukou jednoho muže takový strach, že část z nich prosazovala exekutivní výbor namísto jednoho prezidenta, zatímco druzí, jako například druhý americký prezident John Adams v dopise Thomasi Jeffersonovi, se obávali spíše aristokracie a chtěli dát hlavě státu více pravomocí na úkor Senátu.
Přestože Trump slíbil radikální změny v migraci, obchodu i mezinárodních vztazích, což od něj jeho voliči z roku 2024 očekávali, jeho celková podpora mezi americkými voliči v průzkumech YouGov klesla pod 40 %, ačkoliv čtyři z pěti republikánů jeho kroky stále schvalují. Podle profesora historie z Princetonské univerzity Juliana Zelizera zašel Trump ve snaze o rozšiřování exekutivní moci dál než jakýkoliv jiný prezident v historii, což vytváří nebezpečné precedenty pro jeho nástupce. Naopak Joshua Treviño z konzervativního institutu America First Policy Institute oponuje, že Trump pouze specificky pracuje se svou estetikou a image, přičemž v minulosti se o podobné rozšiřování moci pokoušeli například Franklin D. Roosevelt nebo Richard Nixon.
Rozdělení americké společnosti je patrné i mezi běžnými občany napříč státy. Zatímco někteří lidé vyjadřují v souvislosti s výročím nezávislosti obavy o budoucnost země, kritizují škrty ve finanční pomoci pro potřebné rodiny a viní Kongres z toho, že nechává prezidenta ignorovat zákony, jiní se těší na oslavy 4. července, které Trumpova administrativa slibuje jako největší v historii. Politické spory odmítají řešit s tím, že nesouhlas s hlavou státu se má projevit u listopadových kongresových voleb.
Samotný prezident se chystá navštívit památník Mount Rushmore v Jižní Dakotě, kde jsou do žuly vytesány tváře čtyř historických prezidentů. Trumpovi příznivci, kteří oceňují jeho status politického outsidera a schvalují tvrdý postup proti demokratům i federální vládě, vnímají Trumpa jako jednoho z největších vůdců národa a v Kongresu dokonce leží návrh zákona požadující přidání jeho tváře na tento ikonický monument. Kontrast s minulostí je však zřejmý, neboť první americký prezident George Washington ve svém inauguračním projevu v roce 1789 mluvil s pokorou o vlastních nedostatcích, což ostře kontrastuje s Trumpovým vlastním hodnocením, že je nejlepším prezidentem v historii.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.