Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Jako příklad uvádějí rozpoutání války v Íránu bez souhlasu Kongresu, utajení vojenské operace ve Venezuele s cílem zajistit prezidenta Nicoláse Madura nebo zneužití nouzových pravomocí k obcházení legislativy při zavádění celních tarifů, což později Nejvyšší soud označil za neústavní. Trump je rovněž obviňován z narušování tradiční odluky mezi Bílým domem a federálními žalobci, když využívá ministerstvo spravedlnosti ke stíhání svých odpůrců, včetně bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho. Sám Trump obvinění z monarchistických sklonů odmítá s tím, že pro schválení svých kroků musí procházet složitým procesem.
Současná debata o rozsahu prezidentské moci přímo oživuje diskuse otců zakladatelů z doby před 250 lety, kdy Spojené státy vyhlásily nezávislost na britské monarchii. Tehdejší politici měli z přílišné koncentrace moci v rukou jednoho muže takový strach, že část z nich prosazovala exekutivní výbor namísto jednoho prezidenta, zatímco druzí, jako například druhý americký prezident John Adams v dopise Thomasi Jeffersonovi, se obávali spíše aristokracie a chtěli dát hlavě státu více pravomocí na úkor Senátu.
Přestože Trump slíbil radikální změny v migraci, obchodu i mezinárodních vztazích, což od něj jeho voliči z roku 2024 očekávali, jeho celková podpora mezi americkými voliči v průzkumech YouGov klesla pod 40 %, ačkoliv čtyři z pěti republikánů jeho kroky stále schvalují. Podle profesora historie z Princetonské univerzity Juliana Zelizera zašel Trump ve snaze o rozšiřování exekutivní moci dál než jakýkoliv jiný prezident v historii, což vytváří nebezpečné precedenty pro jeho nástupce. Naopak Joshua Treviño z konzervativního institutu America First Policy Institute oponuje, že Trump pouze specificky pracuje se svou estetikou a image, přičemž v minulosti se o podobné rozšiřování moci pokoušeli například Franklin D. Roosevelt nebo Richard Nixon.
Rozdělení americké společnosti je patrné i mezi běžnými občany napříč státy. Zatímco někteří lidé vyjadřují v souvislosti s výročím nezávislosti obavy o budoucnost země, kritizují škrty ve finanční pomoci pro potřebné rodiny a viní Kongres z toho, že nechává prezidenta ignorovat zákony, jiní se těší na oslavy 4. července, které Trumpova administrativa slibuje jako největší v historii. Politické spory odmítají řešit s tím, že nesouhlas s hlavou státu se má projevit u listopadových kongresových voleb.
Samotný prezident se chystá navštívit památník Mount Rushmore v Jižní Dakotě, kde jsou do žuly vytesány tváře čtyř historických prezidentů. Trumpovi příznivci, kteří oceňují jeho status politického outsidera a schvalují tvrdý postup proti demokratům i federální vládě, vnímají Trumpa jako jednoho z největších vůdců národa a v Kongresu dokonce leží návrh zákona požadující přidání jeho tváře na tento ikonický monument. Kontrast s minulostí je však zřejmý, neboť první americký prezident George Washington ve svém inauguračním projevu v roce 1789 mluvil s pokorou o vlastních nedostatcích, což ostře kontrastuje s Trumpovým vlastním hodnocením, že je nejlepším prezidentem v historii.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.