Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Hlavní ekonom pro komodity ze společnosti Capital Economics David Oxley upozorňuje, že trh sice prožívá obrovské uvolnění po zažehnání noční můry v podobě úplné uzávěry průlivu, avšak aktuální vývoj zašel možná příliš daleko. Podle něj rozhodně nelze očekávat, že všechna budoucí logistická a politická rizika zcela vymizí. Optimismus spojený s podpisem americko-íránské dohody sice srazil ceny dolů, realita na místě ale zůstává komplikovaná.
Lodní doprava přes tuto klíčovou námořní tepnu je v porovnání s obdobím před vypuknutím konfliktu stále minimální. Vzhledem k tomu, že průliv byl teprve nedávno centrem válečného dění, pojištění nákladních lodí zůstává extrémně nákladné a přetrvávají také obavy z možného zaminování vod. Uzavřená dohoda navíc definuje pouze šedesátidenní období příměří, po jehož uplynutí se situace může opět vyostřit, obzvláště pokud by Teherán začal požadovat vysoké poplatky za tranzit.
Technický stratég ze společnosti LPL Financial Adam Turnquist zdůrazňuje, že existuje značné riziko, že se situace nebude vyvíjet tak příznivě, jak trhy momentálně předpokládají. Otazníky visí především nad tím, jak rychle dokážou těžaři v Perském zálivu obnovit produkci ropy a jak dlouho potrvá oprava škod způsobených válkou. Akciový index S&P 500 přitom od konce února, kdy válka s Íránem začala, vzrostl o devět procent, k čemuž přispívá i neutuchající nadšení kolem umělé inteligence.
Investoři a finanční domy přesto reagují na zprávy o dohodě pozitivně a dočasně ignorují hrozby, které mohou během následujících šedesáti dnů nastat. Velké banky z Wall Street v reakci na vývoj již snížily své celoroční výhledy. Analytici z banky Citi upravili svou prognózu pro cenu ropy ve třetím čtvrtletí letošního roku na 75 dolarů za barel, přestože původně počítali s cenou až 110 dolarů.
Udržení nízkých cen ropy a stability na trzích bude v nadcházejících týdnech a měsících záviset na tom, zda v Hormuzském průlivu skutečně dojde k výraznému a trvalému zvýšení lodního provozu. Turnquist uzavírá, že se trh momentálně pohybuje po velmi tenkém ledě, protože zejména v případě cen ropy se automaticky spoléhá na to, že v nejbližší době všechno dopadne naprosto bezchybně.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.