Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Dostupné informace hovoří o tom, že Izrael zastaví vojenské útoky v Pásmu Gazy. Hamás se zavázal propustit zbývajících 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále naživu v Gaze. Kromě toho budou předána těla všech nalezených mrtvých zajatců. Výměnou za to má Izrael propustit zatím neoznámený počet palestinských vězňů.
Tato dohoda se od dřívějších pokusů liší především v rozsahu propuštění rukojmích. Při příměří na začátku roku 2025 Hamás propustil pouze část zajatců. Tentokrát se Hamás vzdává své hlavní vyjednávací páky proti izraelským útokům a blokádě pomoci do Gazy.
Zásadní prvky pro trvalou dohodu, jako je rozsah stažení izraelské armády, obnovení pomoci, zajištění správy a bezpečnosti Pásma, budou záviset na budoucích jednáních a garancích. Izrael bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu a možná i na vyhoštění některých jeho představitelů. Hamás pravděpodobně odmítne jakékoli nucené přesuny a bude trvat na zachování „obranných“ zbraní.
Zásadní roli hraje také politika v Izraeli. Krajně pravicoví ministři, jako jsou Bezalel Smotrič a Itamar Ben-Gvir, kteří dříve odmítali jakoukoli dohodu bez „úplné“ porážky Hamásu a dlouhodobé okupace, se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřili. Jejich odpor však představuje potenciální překážku pro další fáze plánu.
Plán pro budoucí správu Gazy je zatím jen velmi mlhavý. O mezinárodní stabilizační síle se spíše jen uvažuje. Mezinárodní „řídící rada“ má být dle Trumpova prohlášení pod jeho vedením, avšak bez palestinského zastoupení, což Hamás nejspíš napadne. V plánu jsou zmíněni palestinští technokraté pro každodenní řízení Pásma. Hamás je ale z jednání vyloučen a Izrael pravděpodobně krátkodobě vetuje i Palestinskou samosprávu. Ani propuštění potenciálních palestinských vůdců, jako je Marván Barghútí, není potvrzeno.
V pozadí politických a osobních ambicí, včetně Trumpovy touhy po Nobelově ceně za mír, je klíčová role arabských států. Zejména Katar a Egypt zprostředkovaly dohodu. Tyto země budou potřeba i pro zajištění další fáze, a to hlavně pokud by Trump ustoupil od tlaku na Izrael.
Nejnaléhavější otázkou je nyní přežití civilistů v Gaze. Izraelské útoky byly pozastaveny. Nyní je nutné zajistit dodávky základní humanitární pomoci. Civilisté by se měli mít možnost vrátit ke zbytkům svých domovů, které byly po dvou letech taktiky spálené země z velké části zničeny.
Obnova nesmí být jen o ziscích pro podnikatelské zájmy. Především se musí zaměřit na základní obživu civilistů, kteří nesou největší tíhu této války. Dlouhodobá bezpečnost a prosperita vyžadují řešení dvou států, kterému se však Netanjahuova vláda brání, protože se soustředí na rozšiřování ilegálních osad na Západním břehu. První fáze dohody je důvodem k radosti pro rukojmí a obyvatele Gazy, ale je potřeba jasně formulovat cíle pro druhou a další fáze.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.