Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Dostupné informace hovoří o tom, že Izrael zastaví vojenské útoky v Pásmu Gazy. Hamás se zavázal propustit zbývajících 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále naživu v Gaze. Kromě toho budou předána těla všech nalezených mrtvých zajatců. Výměnou za to má Izrael propustit zatím neoznámený počet palestinských vězňů.
Tato dohoda se od dřívějších pokusů liší především v rozsahu propuštění rukojmích. Při příměří na začátku roku 2025 Hamás propustil pouze část zajatců. Tentokrát se Hamás vzdává své hlavní vyjednávací páky proti izraelským útokům a blokádě pomoci do Gazy.
Zásadní prvky pro trvalou dohodu, jako je rozsah stažení izraelské armády, obnovení pomoci, zajištění správy a bezpečnosti Pásma, budou záviset na budoucích jednáních a garancích. Izrael bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu a možná i na vyhoštění některých jeho představitelů. Hamás pravděpodobně odmítne jakékoli nucené přesuny a bude trvat na zachování „obranných“ zbraní.
Zásadní roli hraje také politika v Izraeli. Krajně pravicoví ministři, jako jsou Bezalel Smotrič a Itamar Ben-Gvir, kteří dříve odmítali jakoukoli dohodu bez „úplné“ porážky Hamásu a dlouhodobé okupace, se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřili. Jejich odpor však představuje potenciální překážku pro další fáze plánu.
Plán pro budoucí správu Gazy je zatím jen velmi mlhavý. O mezinárodní stabilizační síle se spíše jen uvažuje. Mezinárodní „řídící rada“ má být dle Trumpova prohlášení pod jeho vedením, avšak bez palestinského zastoupení, což Hamás nejspíš napadne. V plánu jsou zmíněni palestinští technokraté pro každodenní řízení Pásma. Hamás je ale z jednání vyloučen a Izrael pravděpodobně krátkodobě vetuje i Palestinskou samosprávu. Ani propuštění potenciálních palestinských vůdců, jako je Marván Barghútí, není potvrzeno.
V pozadí politických a osobních ambicí, včetně Trumpovy touhy po Nobelově ceně za mír, je klíčová role arabských států. Zejména Katar a Egypt zprostředkovaly dohodu. Tyto země budou potřeba i pro zajištění další fáze, a to hlavně pokud by Trump ustoupil od tlaku na Izrael.
Nejnaléhavější otázkou je nyní přežití civilistů v Gaze. Izraelské útoky byly pozastaveny. Nyní je nutné zajistit dodávky základní humanitární pomoci. Civilisté by se měli mít možnost vrátit ke zbytkům svých domovů, které byly po dvou letech taktiky spálené země z velké části zničeny.
Obnova nesmí být jen o ziscích pro podnikatelské zájmy. Především se musí zaměřit na základní obživu civilistů, kteří nesou největší tíhu této války. Dlouhodobá bezpečnost a prosperita vyžadují řešení dvou států, kterému se však Netanjahuova vláda brání, protože se soustředí na rozšiřování ilegálních osad na Západním břehu. První fáze dohody je důvodem k radosti pro rukojmí a obyvatele Gazy, ale je potřeba jasně formulovat cíle pro druhou a další fáze.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.