Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem: Co o ní zatím víme?

Izrael
Izrael, foto: Pixabay
Klára Marková 9. října 2025 11:29
Sdílej:

Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.

Dostupné informace hovoří o tom, že Izrael zastaví vojenské útoky v Pásmu Gazy. Hamás se zavázal propustit zbývajících 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále naživu v Gaze. Kromě toho budou předána těla všech nalezených mrtvých zajatců. Výměnou za to má Izrael propustit zatím neoznámený počet palestinských vězňů.

Tato dohoda se od dřívějších pokusů liší především v rozsahu propuštění rukojmích. Při příměří na začátku roku 2025 Hamás propustil pouze část zajatců. Tentokrát se Hamás vzdává své hlavní vyjednávací páky proti izraelským útokům a blokádě pomoci do Gazy.

Zásadní prvky pro trvalou dohodu, jako je rozsah stažení izraelské armády, obnovení pomoci, zajištění správy a bezpečnosti Pásma, budou záviset na budoucích jednáních a garancích. Izrael bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu a možná i na vyhoštění některých jeho představitelů. Hamás pravděpodobně odmítne jakékoli nucené přesuny a bude trvat na zachování „obranných“ zbraní.

Zásadní roli hraje také politika v Izraeli. Krajně pravicoví ministři, jako jsou Bezalel Smotrič a Itamar Ben-Gvir, kteří dříve odmítali jakoukoli dohodu bez „úplné“ porážky Hamásu a dlouhodobé okupace, se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřili. Jejich odpor však představuje potenciální překážku pro další fáze plánu.

Plán pro budoucí správu Gazy je zatím jen velmi mlhavý. O mezinárodní stabilizační síle se spíše jen uvažuje. Mezinárodní „řídící rada“ má být dle Trumpova prohlášení pod jeho vedením, avšak bez palestinského zastoupení, což Hamás nejspíš napadne. V plánu jsou zmíněni palestinští technokraté pro každodenní řízení Pásma. Hamás je ale z jednání vyloučen a Izrael pravděpodobně krátkodobě vetuje i Palestinskou samosprávu. Ani propuštění potenciálních palestinských vůdců, jako je Marván Barghútí, není potvrzeno.

V pozadí politických a osobních ambicí, včetně Trumpovy touhy po Nobelově ceně za mír, je klíčová role arabských států. Zejména Katar a Egypt zprostředkovaly dohodu. Tyto země budou potřeba i pro zajištění další fáze, a to hlavně pokud by Trump ustoupil od tlaku na Izrael.

Nejnaléhavější otázkou je nyní přežití civilistů v Gaze. Izraelské útoky byly pozastaveny. Nyní je nutné zajistit dodávky základní humanitární pomoci. Civilisté by se měli mít možnost vrátit ke zbytkům svých domovů, které byly po dvou letech taktiky spálené země z velké části zničeny.

Obnova nesmí být jen o ziscích pro podnikatelské zájmy. Především se musí zaměřit na základní obživu civilistů, kteří nesou největší tíhu této války. Dlouhodobá bezpečnost a prosperita vyžadují řešení dvou států, kterému se však Netanjahuova vláda brání, protože se soustředí na rozšiřování ilegálních osad na Západním břehu. První fáze dohody je důvodem k radosti pro rukojmí a obyvatele Gazy, ale je potřeba jasně formulovat cíle pro druhou a další fáze.

Témata:
Stalo se