Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Dostupné informace hovoří o tom, že Izrael zastaví vojenské útoky v Pásmu Gazy. Hamás se zavázal propustit zbývajících 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále naživu v Gaze. Kromě toho budou předána těla všech nalezených mrtvých zajatců. Výměnou za to má Izrael propustit zatím neoznámený počet palestinských vězňů.
Tato dohoda se od dřívějších pokusů liší především v rozsahu propuštění rukojmích. Při příměří na začátku roku 2025 Hamás propustil pouze část zajatců. Tentokrát se Hamás vzdává své hlavní vyjednávací páky proti izraelským útokům a blokádě pomoci do Gazy.
Zásadní prvky pro trvalou dohodu, jako je rozsah stažení izraelské armády, obnovení pomoci, zajištění správy a bezpečnosti Pásma, budou záviset na budoucích jednáních a garancích. Izrael bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu a možná i na vyhoštění některých jeho představitelů. Hamás pravděpodobně odmítne jakékoli nucené přesuny a bude trvat na zachování „obranných“ zbraní.
Zásadní roli hraje také politika v Izraeli. Krajně pravicoví ministři, jako jsou Bezalel Smotrič a Itamar Ben-Gvir, kteří dříve odmítali jakoukoli dohodu bez „úplné“ porážky Hamásu a dlouhodobé okupace, se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřili. Jejich odpor však představuje potenciální překážku pro další fáze plánu.
Plán pro budoucí správu Gazy je zatím jen velmi mlhavý. O mezinárodní stabilizační síle se spíše jen uvažuje. Mezinárodní „řídící rada“ má být dle Trumpova prohlášení pod jeho vedením, avšak bez palestinského zastoupení, což Hamás nejspíš napadne. V plánu jsou zmíněni palestinští technokraté pro každodenní řízení Pásma. Hamás je ale z jednání vyloučen a Izrael pravděpodobně krátkodobě vetuje i Palestinskou samosprávu. Ani propuštění potenciálních palestinských vůdců, jako je Marván Barghútí, není potvrzeno.
V pozadí politických a osobních ambicí, včetně Trumpovy touhy po Nobelově ceně za mír, je klíčová role arabských států. Zejména Katar a Egypt zprostředkovaly dohodu. Tyto země budou potřeba i pro zajištění další fáze, a to hlavně pokud by Trump ustoupil od tlaku na Izrael.
Nejnaléhavější otázkou je nyní přežití civilistů v Gaze. Izraelské útoky byly pozastaveny. Nyní je nutné zajistit dodávky základní humanitární pomoci. Civilisté by se měli mít možnost vrátit ke zbytkům svých domovů, které byly po dvou letech taktiky spálené země z velké části zničeny.
Obnova nesmí být jen o ziscích pro podnikatelské zájmy. Především se musí zaměřit na základní obživu civilistů, kteří nesou největší tíhu této války. Dlouhodobá bezpečnost a prosperita vyžadují řešení dvou států, kterému se však Netanjahuova vláda brání, protože se soustředí na rozšiřování ilegálních osad na Západním břehu. První fáze dohody je důvodem k radosti pro rukojmí a obyvatele Gazy, ale je potřeba jasně formulovat cíle pro druhou a další fáze.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.
Jsme sice teprve v polovině dubna, ale už teď vás může zajímat, jak bude během blížících se květnových svátků. Díky dlouhodobému výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již máme tušení.
Po Donaldu Trumpovi se do papeže Lva XIV. pustil další krajan a výrazný představitel americké politické scény. Americký viceprezident J. D. Vance se nepřekvapivě postavil na Trumpovu stranu. Papeže požádal, aby nemluvil Bílému domu do politiky.
Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením.
Snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě pokračuje. Americký viceprezident J. D. Vance prozradil, jak probíhají diplomatická jednání s Íránem. Teherán nicméně obvinil z ekonomického terorismu v souvislosti s tím, co se odehrává v Hormuzském průlivu.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.
Britney Spears byla svého času jednou z největších hvězd světové popmusic, ale ty doby jsou dávno pryč. Poslední dobou na sebe upozorňuje už jen skandály. Naposledy ji policisté zadrželi pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu a drog. Zpěvačka se proto rozhodla nastoupit na léčbu. Informovala o tom BBC.
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.
Jak bude po zbytek probíhajícího týdne, který včera začal? V této otázce se můžeme spolehnout na předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty vystoupají až na 21 stupňů.