Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Dostupné informace hovoří o tom, že Izrael zastaví vojenské útoky v Pásmu Gazy. Hamás se zavázal propustit zbývajících 20 izraelských rukojmích, kteří jsou stále naživu v Gaze. Kromě toho budou předána těla všech nalezených mrtvých zajatců. Výměnou za to má Izrael propustit zatím neoznámený počet palestinských vězňů.
Tato dohoda se od dřívějších pokusů liší především v rozsahu propuštění rukojmích. Při příměří na začátku roku 2025 Hamás propustil pouze část zajatců. Tentokrát se Hamás vzdává své hlavní vyjednávací páky proti izraelským útokům a blokádě pomoci do Gazy.
Zásadní prvky pro trvalou dohodu, jako je rozsah stažení izraelské armády, obnovení pomoci, zajištění správy a bezpečnosti Pásma, budou záviset na budoucích jednáních a garancích. Izrael bude trvat na úplném odzbrojení Hamásu a možná i na vyhoštění některých jeho představitelů. Hamás pravděpodobně odmítne jakékoli nucené přesuny a bude trvat na zachování „obranných“ zbraní.
Zásadní roli hraje také politika v Izraeli. Krajně pravicoví ministři, jako jsou Bezalel Smotrič a Itamar Ben-Gvir, kteří dříve odmítali jakoukoli dohodu bez „úplné“ porážky Hamásu a dlouhodobé okupace, se k nejnovějšímu vývoji zatím nevyjádřili. Jejich odpor však představuje potenciální překážku pro další fáze plánu.
Plán pro budoucí správu Gazy je zatím jen velmi mlhavý. O mezinárodní stabilizační síle se spíše jen uvažuje. Mezinárodní „řídící rada“ má být dle Trumpova prohlášení pod jeho vedením, avšak bez palestinského zastoupení, což Hamás nejspíš napadne. V plánu jsou zmíněni palestinští technokraté pro každodenní řízení Pásma. Hamás je ale z jednání vyloučen a Izrael pravděpodobně krátkodobě vetuje i Palestinskou samosprávu. Ani propuštění potenciálních palestinských vůdců, jako je Marván Barghútí, není potvrzeno.
V pozadí politických a osobních ambicí, včetně Trumpovy touhy po Nobelově ceně za mír, je klíčová role arabských států. Zejména Katar a Egypt zprostředkovaly dohodu. Tyto země budou potřeba i pro zajištění další fáze, a to hlavně pokud by Trump ustoupil od tlaku na Izrael.
Nejnaléhavější otázkou je nyní přežití civilistů v Gaze. Izraelské útoky byly pozastaveny. Nyní je nutné zajistit dodávky základní humanitární pomoci. Civilisté by se měli mít možnost vrátit ke zbytkům svých domovů, které byly po dvou letech taktiky spálené země z velké části zničeny.
Obnova nesmí být jen o ziscích pro podnikatelské zájmy. Především se musí zaměřit na základní obživu civilistů, kteří nesou největší tíhu této války. Dlouhodobá bezpečnost a prosperita vyžadují řešení dvou států, kterému se však Netanjahuova vláda brání, protože se soustředí na rozšiřování ilegálních osad na Západním břehu. První fáze dohody je důvodem k radosti pro rukojmí a obyvatele Gazy, ale je potřeba jasně formulovat cíle pro druhou a další fáze.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.