Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Teherán na druhou stranu vytrvale odmítá přímá jednání se Spojenými státy a trvá na tom, že veškeré rozhovory vede výhradně s Omanem. Íránští představitelé navíc obviňují americkou stranu z toho, že svými neustálými výhrůžkami a vměšováním celý diplomatický proces zbytečně prodlužují a komplikují.
Středobodem probíhajících vyjednávání je vytvoření nového a jednotného plavebního koridoru, jenž by nahradil dosavadní oddělené trasy. Podle představitelů Teheránu by tato dočasná trasa měla fungovat tak, že Írán v oblasti uplatní rozhodující vliv a podíl na správě námořních služeb, což má odrážet jeho strategické pozice získané během konfliktu.
Spojené státy, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie však takový scénář rezolutně odmítají. Americký ministr zahraničí Marco Rubio opakovaně zdůrazňoval, že udělení pravomoci suverénnímu státu kontrolovat mezinárodní vodní cestu, vybírat poplatky a vynucovat si vlastní pravidla by vytvořilo nebezpečný mezinárodní precedent.
Základní sporné body se týkají také toho, do jaké míry budou do celého procesu zapnuty íránské revoluční gardy a jaká bezpečnostní pravidla budou plavidla nucena dodržovat. Rovněž není zřejmé, za jakých podmínek by se otevřela cesta pro průjezd vojenských lodí nebo jakým způsobem by se zrušila současná blokáda íránských přístavů.
Předchozí červnová dohoda, která měla napjatou situaci uklidnit, zkrachovala z velké části kvůli vágně formulovaným ustanovením. Zatímco text hovořil o tom, že strany zajistí bezpečný obchodní provoz v souladu s mezinárodním právem, výklad toho, co je a není legální, se u obou znepřátelených stran diametrálně lišil.
Odborníci na mezinárodní vztahy upozorňují, že Teherán se prostřednictvím těchto kroků snaží přetavit vojenskou páku v trvalou politickou a institucionální kontrolu. Cílem íránského vedení je zajistit si dlouhodobý vliv na správu této klíčové tepny bez nutnosti spoléhat se nadále na otevřený vojenský nátlak.
Zatímco diplomaté se snaží najít schůdný kompromis, globální ropné trhy nadále čelí hlubokým výpadkům. Podle vyjádření představitelů společnosti Saudi Aramco si případné okamžité otevření průlivu vyžádá dlouhé měsíce, než se podaří plně obnovit vyčerpané světové zásoby suroviny.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.