Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Teherán na druhou stranu vytrvale odmítá přímá jednání se Spojenými státy a trvá na tom, že veškeré rozhovory vede výhradně s Omanem. Íránští představitelé navíc obviňují americkou stranu z toho, že svými neustálými výhrůžkami a vměšováním celý diplomatický proces zbytečně prodlužují a komplikují.
Středobodem probíhajících vyjednávání je vytvoření nového a jednotného plavebního koridoru, jenž by nahradil dosavadní oddělené trasy. Podle představitelů Teheránu by tato dočasná trasa měla fungovat tak, že Írán v oblasti uplatní rozhodující vliv a podíl na správě námořních služeb, což má odrážet jeho strategické pozice získané během konfliktu.
Spojené státy, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie však takový scénář rezolutně odmítají. Americký ministr zahraničí Marco Rubio opakovaně zdůrazňoval, že udělení pravomoci suverénnímu státu kontrolovat mezinárodní vodní cestu, vybírat poplatky a vynucovat si vlastní pravidla by vytvořilo nebezpečný mezinárodní precedent.
Základní sporné body se týkají také toho, do jaké míry budou do celého procesu zapnuty íránské revoluční gardy a jaká bezpečnostní pravidla budou plavidla nucena dodržovat. Rovněž není zřejmé, za jakých podmínek by se otevřela cesta pro průjezd vojenských lodí nebo jakým způsobem by se zrušila současná blokáda íránských přístavů.
Předchozí červnová dohoda, která měla napjatou situaci uklidnit, zkrachovala z velké části kvůli vágně formulovaným ustanovením. Zatímco text hovořil o tom, že strany zajistí bezpečný obchodní provoz v souladu s mezinárodním právem, výklad toho, co je a není legální, se u obou znepřátelených stran diametrálně lišil.
Odborníci na mezinárodní vztahy upozorňují, že Teherán se prostřednictvím těchto kroků snaží přetavit vojenskou páku v trvalou politickou a institucionální kontrolu. Cílem íránského vedení je zajistit si dlouhodobý vliv na správu této klíčové tepny bez nutnosti spoléhat se nadále na otevřený vojenský nátlak.
Zatímco diplomaté se snaží najít schůdný kompromis, globální ropné trhy nadále čelí hlubokým výpadkům. Podle vyjádření představitelů společnosti Saudi Aramco si případné okamžité otevření průlivu vyžádá dlouhé měsíce, než se podaří plně obnovit vyčerpané světové zásoby suroviny.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.