Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Tarar oznámil možný útok prostřednictvím příspěvku na sociální síti X ve velmi neobvyklý noční čas, avšak podrobnosti o důkazech, na nichž se jeho tvrzení zakládá, neuvedl. Indická strana zatím na obvinění oficiálně nereagovala, CNN však oslovila indické ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření.
Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od minulého týdne, kdy neznámí ozbrojenci zavraždili 26 turistů v horském letovisku Pahalgám v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila militanty podporované Pákistánem, což Islámábád rázně odmítá a požaduje nezávislé vyšetřování.
Kašmír je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších bodů světové politiky. Oblast je rozdělena mezi Indii a Pákistán, přičemž obě země si nárokují celé území. Od svého osamostatnění v roce 1947 vedly Indie a Pákistán tři války – z toho dvě přímo kvůli Kašmíru. Hranici mezi částmi území tvoří tzv. Linie kontroly (LoC), kde nyní již šest nocí po sobě dochází k přestřelkám.
Poslední útok v Pahalgámu znovu rozdmýchal staré nepřátelství a indický premiér Naréndra Módí čelí obrovskému tlaku veřejnosti, aby podnikl tvrdou odvetu. V minulosti Indie podobné útoky nenechala bez odpovědi – v roce 2019 například uskutečnila letecký úder na pákistánské území, čímž porušila status quo poprvé od války v roce 1971.
Napjatou situaci pečlivě sleduje mezinárodní společenství. Spojené státy vyzývají k okamžitému uklidnění. Ministr zahraničí Marco Rubio podle mluvčí ministerstva Tammy Bruce plánuje v nejbližší době hovořit se svými protějšky z Indie i Pákistánu. „Oběma stranám připomínáme, že eskalace nikomu neprospěje,“ uvedla Bruce.
Také Čína, která má své vlastní územní spory s Indií a je klíčovým spojencem Pákistánu, volá po zdrženlivosti. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v telefonátu se svým pákistánským protějškem Ishaqem Darem upozornil, že jakýkoliv ozbrojený konflikt by vážně ohrozil stabilitu v regionu.
Obě země již zahájily kroky ke zmrazení vzájemných vztahů. Indie zrušila víza pro pákistánské občany a Pákistán reagoval stejně. Vyzval rovněž své diplomaty i občany, aby opustili Indii do konce dubna. Navíc Indie pozastavila svou účast na historické dohodě o sdílení vody z řeky Indus – takzvané Indo-pákistánské vodní dohodě z roku 1960. Pro Pákistán je voda z řeky zásadní, a jakékoli pokusy o její zadržení označil Islámábád za „válečný akt“.
Ve stejnou dobu obě země demonstrují svou vojenskou sílu. Indie provedla testy řízených střel, zatímco Pákistán v úterý oznámil, že sestřelil indický dron „používaný ke špionáži“ v oblasti Kašmíru.
Pákistánský ministr Tarar ve svém středečním prohlášení varoval, že jakákoli indická „vojenská avantýra“ bude čelit „rozhodné a zaručené odpovědi“. Na druhé straně premiér Módí minulý týden prohlásil, že „dohoní útočníky až na konec světa“.
Zda jsou slova obou stran skutečně předzvěstí vážné konfrontace, nebo jen diplomatickým tlakem, zůstává nejasné. Jisté však je, že region stojí na pokraji další krize s možnými katastrofálními následky.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.