Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Tarar oznámil možný útok prostřednictvím příspěvku na sociální síti X ve velmi neobvyklý noční čas, avšak podrobnosti o důkazech, na nichž se jeho tvrzení zakládá, neuvedl. Indická strana zatím na obvinění oficiálně nereagovala, CNN však oslovila indické ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření.
Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od minulého týdne, kdy neznámí ozbrojenci zavraždili 26 turistů v horském letovisku Pahalgám v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila militanty podporované Pákistánem, což Islámábád rázně odmítá a požaduje nezávislé vyšetřování.
Kašmír je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších bodů světové politiky. Oblast je rozdělena mezi Indii a Pákistán, přičemž obě země si nárokují celé území. Od svého osamostatnění v roce 1947 vedly Indie a Pákistán tři války – z toho dvě přímo kvůli Kašmíru. Hranici mezi částmi území tvoří tzv. Linie kontroly (LoC), kde nyní již šest nocí po sobě dochází k přestřelkám.
Poslední útok v Pahalgámu znovu rozdmýchal staré nepřátelství a indický premiér Naréndra Módí čelí obrovskému tlaku veřejnosti, aby podnikl tvrdou odvetu. V minulosti Indie podobné útoky nenechala bez odpovědi – v roce 2019 například uskutečnila letecký úder na pákistánské území, čímž porušila status quo poprvé od války v roce 1971.
Napjatou situaci pečlivě sleduje mezinárodní společenství. Spojené státy vyzývají k okamžitému uklidnění. Ministr zahraničí Marco Rubio podle mluvčí ministerstva Tammy Bruce plánuje v nejbližší době hovořit se svými protějšky z Indie i Pákistánu. „Oběma stranám připomínáme, že eskalace nikomu neprospěje,“ uvedla Bruce.
Také Čína, která má své vlastní územní spory s Indií a je klíčovým spojencem Pákistánu, volá po zdrženlivosti. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v telefonátu se svým pákistánským protějškem Ishaqem Darem upozornil, že jakýkoliv ozbrojený konflikt by vážně ohrozil stabilitu v regionu.
Obě země již zahájily kroky ke zmrazení vzájemných vztahů. Indie zrušila víza pro pákistánské občany a Pákistán reagoval stejně. Vyzval rovněž své diplomaty i občany, aby opustili Indii do konce dubna. Navíc Indie pozastavila svou účast na historické dohodě o sdílení vody z řeky Indus – takzvané Indo-pákistánské vodní dohodě z roku 1960. Pro Pákistán je voda z řeky zásadní, a jakékoli pokusy o její zadržení označil Islámábád za „válečný akt“.
Ve stejnou dobu obě země demonstrují svou vojenskou sílu. Indie provedla testy řízených střel, zatímco Pákistán v úterý oznámil, že sestřelil indický dron „používaný ke špionáži“ v oblasti Kašmíru.
Pákistánský ministr Tarar ve svém středečním prohlášení varoval, že jakákoli indická „vojenská avantýra“ bude čelit „rozhodné a zaručené odpovědi“. Na druhé straně premiér Módí minulý týden prohlásil, že „dohoní útočníky až na konec světa“.
Zda jsou slova obou stran skutečně předzvěstí vážné konfrontace, nebo jen diplomatickým tlakem, zůstává nejasné. Jisté však je, že region stojí na pokraji další krize s možnými katastrofálními následky.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.