Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Tarar oznámil možný útok prostřednictvím příspěvku na sociální síti X ve velmi neobvyklý noční čas, avšak podrobnosti o důkazech, na nichž se jeho tvrzení zakládá, neuvedl. Indická strana zatím na obvinění oficiálně nereagovala, CNN však oslovila indické ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření.
Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od minulého týdne, kdy neznámí ozbrojenci zavraždili 26 turistů v horském letovisku Pahalgám v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila militanty podporované Pákistánem, což Islámábád rázně odmítá a požaduje nezávislé vyšetřování.
Kašmír je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších bodů světové politiky. Oblast je rozdělena mezi Indii a Pákistán, přičemž obě země si nárokují celé území. Od svého osamostatnění v roce 1947 vedly Indie a Pákistán tři války – z toho dvě přímo kvůli Kašmíru. Hranici mezi částmi území tvoří tzv. Linie kontroly (LoC), kde nyní již šest nocí po sobě dochází k přestřelkám.
Poslední útok v Pahalgámu znovu rozdmýchal staré nepřátelství a indický premiér Naréndra Módí čelí obrovskému tlaku veřejnosti, aby podnikl tvrdou odvetu. V minulosti Indie podobné útoky nenechala bez odpovědi – v roce 2019 například uskutečnila letecký úder na pákistánské území, čímž porušila status quo poprvé od války v roce 1971.
Napjatou situaci pečlivě sleduje mezinárodní společenství. Spojené státy vyzývají k okamžitému uklidnění. Ministr zahraničí Marco Rubio podle mluvčí ministerstva Tammy Bruce plánuje v nejbližší době hovořit se svými protějšky z Indie i Pákistánu. „Oběma stranám připomínáme, že eskalace nikomu neprospěje,“ uvedla Bruce.
Také Čína, která má své vlastní územní spory s Indií a je klíčovým spojencem Pákistánu, volá po zdrženlivosti. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v telefonátu se svým pákistánským protějškem Ishaqem Darem upozornil, že jakýkoliv ozbrojený konflikt by vážně ohrozil stabilitu v regionu.
Obě země již zahájily kroky ke zmrazení vzájemných vztahů. Indie zrušila víza pro pákistánské občany a Pákistán reagoval stejně. Vyzval rovněž své diplomaty i občany, aby opustili Indii do konce dubna. Navíc Indie pozastavila svou účast na historické dohodě o sdílení vody z řeky Indus – takzvané Indo-pákistánské vodní dohodě z roku 1960. Pro Pákistán je voda z řeky zásadní, a jakékoli pokusy o její zadržení označil Islámábád za „válečný akt“.
Ve stejnou dobu obě země demonstrují svou vojenskou sílu. Indie provedla testy řízených střel, zatímco Pákistán v úterý oznámil, že sestřelil indický dron „používaný ke špionáži“ v oblasti Kašmíru.
Pákistánský ministr Tarar ve svém středečním prohlášení varoval, že jakákoli indická „vojenská avantýra“ bude čelit „rozhodné a zaručené odpovědi“. Na druhé straně premiér Módí minulý týden prohlásil, že „dohoní útočníky až na konec světa“.
Zda jsou slova obou stran skutečně předzvěstí vážné konfrontace, nebo jen diplomatickým tlakem, zůstává nejasné. Jisté však je, že region stojí na pokraji další krize s možnými katastrofálními následky.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.