Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Tarar oznámil možný útok prostřednictvím příspěvku na sociální síti X ve velmi neobvyklý noční čas, avšak podrobnosti o důkazech, na nichž se jeho tvrzení zakládá, neuvedl. Indická strana zatím na obvinění oficiálně nereagovala, CNN však oslovila indické ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření.
Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od minulého týdne, kdy neznámí ozbrojenci zavraždili 26 turistů v horském letovisku Pahalgám v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila militanty podporované Pákistánem, což Islámábád rázně odmítá a požaduje nezávislé vyšetřování.
Kašmír je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších bodů světové politiky. Oblast je rozdělena mezi Indii a Pákistán, přičemž obě země si nárokují celé území. Od svého osamostatnění v roce 1947 vedly Indie a Pákistán tři války – z toho dvě přímo kvůli Kašmíru. Hranici mezi částmi území tvoří tzv. Linie kontroly (LoC), kde nyní již šest nocí po sobě dochází k přestřelkám.
Poslední útok v Pahalgámu znovu rozdmýchal staré nepřátelství a indický premiér Naréndra Módí čelí obrovskému tlaku veřejnosti, aby podnikl tvrdou odvetu. V minulosti Indie podobné útoky nenechala bez odpovědi – v roce 2019 například uskutečnila letecký úder na pákistánské území, čímž porušila status quo poprvé od války v roce 1971.
Napjatou situaci pečlivě sleduje mezinárodní společenství. Spojené státy vyzývají k okamžitému uklidnění. Ministr zahraničí Marco Rubio podle mluvčí ministerstva Tammy Bruce plánuje v nejbližší době hovořit se svými protějšky z Indie i Pákistánu. „Oběma stranám připomínáme, že eskalace nikomu neprospěje,“ uvedla Bruce.
Také Čína, která má své vlastní územní spory s Indií a je klíčovým spojencem Pákistánu, volá po zdrženlivosti. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v telefonátu se svým pákistánským protějškem Ishaqem Darem upozornil, že jakýkoliv ozbrojený konflikt by vážně ohrozil stabilitu v regionu.
Obě země již zahájily kroky ke zmrazení vzájemných vztahů. Indie zrušila víza pro pákistánské občany a Pákistán reagoval stejně. Vyzval rovněž své diplomaty i občany, aby opustili Indii do konce dubna. Navíc Indie pozastavila svou účast na historické dohodě o sdílení vody z řeky Indus – takzvané Indo-pákistánské vodní dohodě z roku 1960. Pro Pákistán je voda z řeky zásadní, a jakékoli pokusy o její zadržení označil Islámábád za „válečný akt“.
Ve stejnou dobu obě země demonstrují svou vojenskou sílu. Indie provedla testy řízených střel, zatímco Pákistán v úterý oznámil, že sestřelil indický dron „používaný ke špionáži“ v oblasti Kašmíru.
Pákistánský ministr Tarar ve svém středečním prohlášení varoval, že jakákoli indická „vojenská avantýra“ bude čelit „rozhodné a zaručené odpovědi“. Na druhé straně premiér Módí minulý týden prohlásil, že „dohoní útočníky až na konec světa“.
Zda jsou slova obou stran skutečně předzvěstí vážné konfrontace, nebo jen diplomatickým tlakem, zůstává nejasné. Jisté však je, že region stojí na pokraji další krize s možnými katastrofálními následky.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.