Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Tarar oznámil možný útok prostřednictvím příspěvku na sociální síti X ve velmi neobvyklý noční čas, avšak podrobnosti o důkazech, na nichž se jeho tvrzení zakládá, neuvedl. Indická strana zatím na obvinění oficiálně nereagovala, CNN však oslovila indické ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření.
Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od minulého týdne, kdy neznámí ozbrojenci zavraždili 26 turistů v horském letovisku Pahalgám v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila militanty podporované Pákistánem, což Islámábád rázně odmítá a požaduje nezávislé vyšetřování.
Kašmír je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších bodů světové politiky. Oblast je rozdělena mezi Indii a Pákistán, přičemž obě země si nárokují celé území. Od svého osamostatnění v roce 1947 vedly Indie a Pákistán tři války – z toho dvě přímo kvůli Kašmíru. Hranici mezi částmi území tvoří tzv. Linie kontroly (LoC), kde nyní již šest nocí po sobě dochází k přestřelkám.
Poslední útok v Pahalgámu znovu rozdmýchal staré nepřátelství a indický premiér Naréndra Módí čelí obrovskému tlaku veřejnosti, aby podnikl tvrdou odvetu. V minulosti Indie podobné útoky nenechala bez odpovědi – v roce 2019 například uskutečnila letecký úder na pákistánské území, čímž porušila status quo poprvé od války v roce 1971.
Napjatou situaci pečlivě sleduje mezinárodní společenství. Spojené státy vyzývají k okamžitému uklidnění. Ministr zahraničí Marco Rubio podle mluvčí ministerstva Tammy Bruce plánuje v nejbližší době hovořit se svými protějšky z Indie i Pákistánu. „Oběma stranám připomínáme, že eskalace nikomu neprospěje,“ uvedla Bruce.
Také Čína, která má své vlastní územní spory s Indií a je klíčovým spojencem Pákistánu, volá po zdrženlivosti. Čínský ministr zahraničí Wang Yi v telefonátu se svým pákistánským protějškem Ishaqem Darem upozornil, že jakýkoliv ozbrojený konflikt by vážně ohrozil stabilitu v regionu.
Obě země již zahájily kroky ke zmrazení vzájemných vztahů. Indie zrušila víza pro pákistánské občany a Pákistán reagoval stejně. Vyzval rovněž své diplomaty i občany, aby opustili Indii do konce dubna. Navíc Indie pozastavila svou účast na historické dohodě o sdílení vody z řeky Indus – takzvané Indo-pákistánské vodní dohodě z roku 1960. Pro Pákistán je voda z řeky zásadní, a jakékoli pokusy o její zadržení označil Islámábád za „válečný akt“.
Ve stejnou dobu obě země demonstrují svou vojenskou sílu. Indie provedla testy řízených střel, zatímco Pákistán v úterý oznámil, že sestřelil indický dron „používaný ke špionáži“ v oblasti Kašmíru.
Pákistánský ministr Tarar ve svém středečním prohlášení varoval, že jakákoli indická „vojenská avantýra“ bude čelit „rozhodné a zaručené odpovědi“. Na druhé straně premiér Módí minulý týden prohlásil, že „dohoní útočníky až na konec světa“.
Zda jsou slova obou stran skutečně předzvěstí vážné konfrontace, nebo jen diplomatickým tlakem, zůstává nejasné. Jisté však je, že region stojí na pokraji další krize s možnými katastrofálními následky.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.