Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Evropany opět čekají dusné dny, neklidné noci a hrozba lesních požárů, přičemž Světová meteorologická organizace navíc varovala před blížícím se návratem oteplovacího klimatického jevu El Niño. Přesný počet obětí první vlny veder rostl do tisíců a mnohdy je zapříčiněno i tím, že lidé nestihli včas přizpůsobit své chování.
Extrémní horka přitom v Evropě podle webu The Guardian zabíjejí ročně desítky tisíc lidí, což představuje mnohem vyšší bilanci, než jakou mají na svědomí kriminalita či teroristické útoky. Vědecké studie navíc potvrzují, že spalování fosilních paliv udělalo z vln veder delší a nebezpečnější jevy, přičemž až dvě třetiny úmrtí z horka v evropských městech lze připsat právě klimatickému rozvratu.
Navzdory tomu se jednoduchá a levná opatření na záchranu lidských životů v národní politice většiny států prakticky neobjevují. Průzkum z roku 2024 ukázal, že pouze 21 z 38 evropských zemí disponuje akčními plány pro zvládání veder, a snahy o přeměnu asfaltových parkovišť na zelené plochy jsou ve veřejné debatě stále často vnímány jako radikální myšlenky.
Světlou výjimkou z tohoto kolektivního odmítání reality je rozmach takzvaných klimatických úkrytů, kam se lidé mohou přijít zchladit a napít vody. Evropská města sice většinou nedisponují obřími sportovními halami, které jako chladicí centra využívají Spojené státy nebo Austrálie, mají však klimatizované veřejné budovy, jako jsou školy, muzea či knihovny, jež jsou pro občany snadno dostupné.
Výzkumníci z Baskického centra pro klimatickou změnu v této souvislosti upozorňují, že k transformaci těchto institucí na bezpečné úkryty stačí minimální investice. Místní samosprávy a provozovatelé musí pouze pružně upravit otevírací dobu, zajistit dostatek proškoleného personálu a umístit informační tabule, což jsou sice zanedbatelné úpravy, ale dokážou efektivně zachraňovat lidské životy.
Tento koncept se stal velmi populárním zejména v Barceloně, kde počet klimatických úkrytů od spuštění programu v roce 2020 vzrostl na více než čtyři sta, a postupně se rozšířil po celém Španělsku. Socialistický premiér Pedro Sánchez dokonce oznámil vytvoření národní sítě těchto útočišť v rámci státního paktu pro boj s klimatickou nouzí. Formální chladicí zóny se začínají objevovat i v dalších evropských metropolích, jako jsou Paříž nebo Vídeň.
Celý systém má však stále své nedostatky, protože denní úkryty nepřinášejí úlevu během tropických nocí, které vyčerpanému lidskému organismu brání v regeneraci. Problémem je i načasování, kdy letošní vedra udeřila už v květnu, ale úkryty měly podle plánu otevřít až v červnu, přičemž se objevují i případy, kdy lidé kvůli zkrácené letní otevírací době našli centra uzavřená.
Zatímco jižní Evropa je kvůli své poloze vystavena nejvyšším teplotám, skutečným testem adaptability projde spíše severní část kontinentu. Středomořské státy totiž své ulice a budovy stavěly s ohledem na horko již v minulosti, což dokládají okenice, markýzy, stíněné uličky či veřejné fontány, a tamní obyvatelé tak dokážou rizika lépe snižovat.
Výzkumy z roku 2023 však varují, že největší relativní nárůst nesnesitelných teplot postihne země jako Velká Británie, Švýcarsko nebo Norsko. Například britské domy s chabou izolací vystavují obyvatele nebezpečným teplotám jak v zimě, tak v létě, a v některých oblastech budou vlny veder natolik silné, že pasivní chlazení pomocí přirozeného stínu již nebude k zajištění bezpečnosti stačit.
Oficiální klimatičtí poradci britské vlády proto doporučili, aby byla v následujících deseti letech instalována klimatizace do všech domovů s pečovatelskou službou a nemocnic, a do dvaceti pěti let také do všech škol, k čemuž se připojují i někteří ekologičtí aktivisté. Pozitivní zprávou zůstává, že na rozdíl od jiných hrozeb, jako je například znečištění ovzduší, mají lidé nad dopady veder překvapivě velkou kontrolu.
Zatahování žaluzií, pravidelný pitný režim a pobyt uvnitř budov během nejteplejších částí dne představují snadné kroky, které může učinit každý sám. Klíčovým, ale často přehlíženým doporučením lékařů a vědců je však nutnost kontrolovat své sousedy, neboť osaměle žijící senioři tvoří největší podíl v úmrtních statistikách a včasný zájem ze strany okolí může zabránit tragédii ještě předtím, než zasáhnou úřady.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.