Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Evropany opět čekají dusné dny, neklidné noci a hrozba lesních požárů, přičemž Světová meteorologická organizace navíc varovala před blížícím se návratem oteplovacího klimatického jevu El Niño. Přesný počet obětí první vlny veder rostl do tisíců a mnohdy je zapříčiněno i tím, že lidé nestihli včas přizpůsobit své chování.
Extrémní horka přitom v Evropě podle webu The Guardian zabíjejí ročně desítky tisíc lidí, což představuje mnohem vyšší bilanci, než jakou mají na svědomí kriminalita či teroristické útoky. Vědecké studie navíc potvrzují, že spalování fosilních paliv udělalo z vln veder delší a nebezpečnější jevy, přičemž až dvě třetiny úmrtí z horka v evropských městech lze připsat právě klimatickému rozvratu.
Navzdory tomu se jednoduchá a levná opatření na záchranu lidských životů v národní politice většiny států prakticky neobjevují. Průzkum z roku 2024 ukázal, že pouze 21 z 38 evropských zemí disponuje akčními plány pro zvládání veder, a snahy o přeměnu asfaltových parkovišť na zelené plochy jsou ve veřejné debatě stále často vnímány jako radikální myšlenky.
Světlou výjimkou z tohoto kolektivního odmítání reality je rozmach takzvaných klimatických úkrytů, kam se lidé mohou přijít zchladit a napít vody. Evropská města sice většinou nedisponují obřími sportovními halami, které jako chladicí centra využívají Spojené státy nebo Austrálie, mají však klimatizované veřejné budovy, jako jsou školy, muzea či knihovny, jež jsou pro občany snadno dostupné.
Výzkumníci z Baskického centra pro klimatickou změnu v této souvislosti upozorňují, že k transformaci těchto institucí na bezpečné úkryty stačí minimální investice. Místní samosprávy a provozovatelé musí pouze pružně upravit otevírací dobu, zajistit dostatek proškoleného personálu a umístit informační tabule, což jsou sice zanedbatelné úpravy, ale dokážou efektivně zachraňovat lidské životy.
Tento koncept se stal velmi populárním zejména v Barceloně, kde počet klimatických úkrytů od spuštění programu v roce 2020 vzrostl na více než čtyři sta, a postupně se rozšířil po celém Španělsku. Socialistický premiér Pedro Sánchez dokonce oznámil vytvoření národní sítě těchto útočišť v rámci státního paktu pro boj s klimatickou nouzí. Formální chladicí zóny se začínají objevovat i v dalších evropských metropolích, jako jsou Paříž nebo Vídeň.
Celý systém má však stále své nedostatky, protože denní úkryty nepřinášejí úlevu během tropických nocí, které vyčerpanému lidskému organismu brání v regeneraci. Problémem je i načasování, kdy letošní vedra udeřila už v květnu, ale úkryty měly podle plánu otevřít až v červnu, přičemž se objevují i případy, kdy lidé kvůli zkrácené letní otevírací době našli centra uzavřená.
Zatímco jižní Evropa je kvůli své poloze vystavena nejvyšším teplotám, skutečným testem adaptability projde spíše severní část kontinentu. Středomořské státy totiž své ulice a budovy stavěly s ohledem na horko již v minulosti, což dokládají okenice, markýzy, stíněné uličky či veřejné fontány, a tamní obyvatelé tak dokážou rizika lépe snižovat.
Výzkumy z roku 2023 však varují, že největší relativní nárůst nesnesitelných teplot postihne země jako Velká Británie, Švýcarsko nebo Norsko. Například britské domy s chabou izolací vystavují obyvatele nebezpečným teplotám jak v zimě, tak v létě, a v některých oblastech budou vlny veder natolik silné, že pasivní chlazení pomocí přirozeného stínu již nebude k zajištění bezpečnosti stačit.
Oficiální klimatičtí poradci britské vlády proto doporučili, aby byla v následujících deseti letech instalována klimatizace do všech domovů s pečovatelskou službou a nemocnic, a do dvaceti pěti let také do všech škol, k čemuž se připojují i někteří ekologičtí aktivisté. Pozitivní zprávou zůstává, že na rozdíl od jiných hrozeb, jako je například znečištění ovzduší, mají lidé nad dopady veder překvapivě velkou kontrolu.
Zatahování žaluzií, pravidelný pitný režim a pobyt uvnitř budov během nejteplejších částí dne představují snadné kroky, které může učinit každý sám. Klíčovým, ale často přehlíženým doporučením lékařů a vědců je však nutnost kontrolovat své sousedy, neboť osaměle žijící senioři tvoří největší podíl v úmrtních statistikách a včasný zájem ze strany okolí může zabránit tragédii ještě předtím, než zasáhnou úřady.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.