Další ruský bizár: EU na nás zaútočí do roku 2027, píše Putinův oblíbený tisk

Kreml
Kreml, foto: Pixabay
Klára Marková 25. července 2025 13:13
Sdílej:

V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.

Tato zpráva přichází v době, kdy evropští lídři deklarovali plnou schopnost obrany proti případnému ruskému útoku do roku 2030 a NATO výrazně navýšilo výdaje na obranu. Experti spekulují, že ruská média tímto způsobem připravují veřejnost na možný přímý vojenský střet s NATO.

Komsomolskaja Pravda citovala několik prokremelských analytiků, mezi nimiž byl i Alexandr Zimovskij, známý pro své vedoucí role v běloruských státních médiích. Zimovskij, označovaný jako „vojenský expert“, tvrdí, že stratégové NATO dospěli k závěru, že Rusko by mohlo být poraženo v omezené teritoriální válce, aniž by to vyvolalo jadernou reakci Moskvy. Podle Zimovského k tomuto hodnocení dospěli západní představitelé při údajném „plánování“ ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti v roce 2022 a vpádu do ruské Kurské oblasti v roce 2024.

Andrej Klintsevič, bývalý kremelský úředník a současný ředitel Centra pro studium vojenských a politických konfliktů, řekl Komsomolské Pravdě, že Evropská unie se pokusí vyprovokovat Rusko k přímé konfrontaci před rokem 2030. Za „nejzjevnější“ budoucí ohnisko napětí označil ruskou exklávu Kaliningrad.

Deník představil tři hlavní scénáře údajné západní agrese proti Rusku. První scénář se týká Kaliningradu, kde by EU zablokovala oblast vzdušnou a námořní cestou a ignorovala by ruské protesty a ultimátum. Klintsevič v tomto kontextu vysvětlil, že „naše síly by se musely probojovat přes Suvalský koridor, aby se dostaly k našim vlastním jednotkám.“

Druhý scénář se zaměřuje na Moldavsko. Komsomolskaja Pravda citovala varování ruské zahraniční zpravodajské služby, podle níž „NATO urychluje transformaci Moldavska ve vojenské předmostí.“ Sergej Sudakov, člen Ruské akademie vojenských věd, pro noviny uvedl: „Rusko by muselo reagovat – a nejen diplomaticky. Raketové útoky by byly nevyhnutelné, protože proražení pozemního koridoru přes Oděsu a Mykolajiv by vyžadovalo značné síly a značný čas.“

Třetí scénář nazvaný „Nebezpečí ze Severu“ sice zavrhuje „bitvu o Arktidu“ jako nepravděpodobnou v blízké budoucnosti, neboť „Čína působí v regionu jako klíčový hráč a ani Evropa, ani Amerika nebudou v blízké době usilovat o konfrontaci s Pekingem.“

Zimovskij však varoval, že Finsko by mohlo představovat větší hrozbu pro Rusko: „Než byli Finové přijati do NATO, byli systematicky připravováni na hypotetickou válku nejprve se Sovětským svazem, poté s Ruskem,“ řekl Zimovskij. „Zachovali si dobrou vojenskou infrastrukturu, kterou by aliance mohla využít k útokům na Petrohrad, Karélii a Murmanskou oblast.“

Zdroje Komsomolské Pravdy se shodují, že vítězství na Ukrajině je nejlepším prostředkem Ruska k zabránění válce s NATO. Andrej Klintsevič, podobně jako další jestřábí analytici, rovněž vyzval Kreml k obnovení polních testů jaderných zbraní a dodal, že země má připravená testovací místa. „Potřebujeme testy dobře natočit a záběry zveřejnit,“ vysvětlil. „Jistě, obviní nás z porušení smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ale co nám vlastně víc můžou udělat? Vyloučit nás z olympijských her?“

Stalo se