V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Tato zpráva přichází v době, kdy evropští lídři deklarovali plnou schopnost obrany proti případnému ruskému útoku do roku 2030 a NATO výrazně navýšilo výdaje na obranu. Experti spekulují, že ruská média tímto způsobem připravují veřejnost na možný přímý vojenský střet s NATO.
Komsomolskaja Pravda citovala několik prokremelských analytiků, mezi nimiž byl i Alexandr Zimovskij, známý pro své vedoucí role v běloruských státních médiích. Zimovskij, označovaný jako „vojenský expert“, tvrdí, že stratégové NATO dospěli k závěru, že Rusko by mohlo být poraženo v omezené teritoriální válce, aniž by to vyvolalo jadernou reakci Moskvy. Podle Zimovského k tomuto hodnocení dospěli západní představitelé při údajném „plánování“ ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti v roce 2022 a vpádu do ruské Kurské oblasti v roce 2024.
Andrej Klintsevič, bývalý kremelský úředník a současný ředitel Centra pro studium vojenských a politických konfliktů, řekl Komsomolské Pravdě, že Evropská unie se pokusí vyprovokovat Rusko k přímé konfrontaci před rokem 2030. Za „nejzjevnější“ budoucí ohnisko napětí označil ruskou exklávu Kaliningrad.
Deník představil tři hlavní scénáře údajné západní agrese proti Rusku. První scénář se týká Kaliningradu, kde by EU zablokovala oblast vzdušnou a námořní cestou a ignorovala by ruské protesty a ultimátum. Klintsevič v tomto kontextu vysvětlil, že „naše síly by se musely probojovat přes Suvalský koridor, aby se dostaly k našim vlastním jednotkám.“
Druhý scénář se zaměřuje na Moldavsko. Komsomolskaja Pravda citovala varování ruské zahraniční zpravodajské služby, podle níž „NATO urychluje transformaci Moldavska ve vojenské předmostí.“ Sergej Sudakov, člen Ruské akademie vojenských věd, pro noviny uvedl: „Rusko by muselo reagovat – a nejen diplomaticky. Raketové útoky by byly nevyhnutelné, protože proražení pozemního koridoru přes Oděsu a Mykolajiv by vyžadovalo značné síly a značný čas.“
Třetí scénář nazvaný „Nebezpečí ze Severu“ sice zavrhuje „bitvu o Arktidu“ jako nepravděpodobnou v blízké budoucnosti, neboť „Čína působí v regionu jako klíčový hráč a ani Evropa, ani Amerika nebudou v blízké době usilovat o konfrontaci s Pekingem.“
Zimovskij však varoval, že Finsko by mohlo představovat větší hrozbu pro Rusko: „Než byli Finové přijati do NATO, byli systematicky připravováni na hypotetickou válku nejprve se Sovětským svazem, poté s Ruskem,“ řekl Zimovskij. „Zachovali si dobrou vojenskou infrastrukturu, kterou by aliance mohla využít k útokům na Petrohrad, Karélii a Murmanskou oblast.“
Zdroje Komsomolské Pravdy se shodují, že vítězství na Ukrajině je nejlepším prostředkem Ruska k zabránění válce s NATO. Andrej Klintsevič, podobně jako další jestřábí analytici, rovněž vyzval Kreml k obnovení polních testů jaderných zbraní a dodal, že země má připravená testovací místa. „Potřebujeme testy dobře natočit a záběry zveřejnit,“ vysvětlil. „Jistě, obviní nás z porušení smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ale co nám vlastně víc můžou udělat? Vyloučit nás z olympijských her?“
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.