V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Tato zpráva přichází v době, kdy evropští lídři deklarovali plnou schopnost obrany proti případnému ruskému útoku do roku 2030 a NATO výrazně navýšilo výdaje na obranu. Experti spekulují, že ruská média tímto způsobem připravují veřejnost na možný přímý vojenský střet s NATO.
Komsomolskaja Pravda citovala několik prokremelských analytiků, mezi nimiž byl i Alexandr Zimovskij, známý pro své vedoucí role v běloruských státních médiích. Zimovskij, označovaný jako „vojenský expert“, tvrdí, že stratégové NATO dospěli k závěru, že Rusko by mohlo být poraženo v omezené teritoriální válce, aniž by to vyvolalo jadernou reakci Moskvy. Podle Zimovského k tomuto hodnocení dospěli západní představitelé při údajném „plánování“ ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti v roce 2022 a vpádu do ruské Kurské oblasti v roce 2024.
Andrej Klintsevič, bývalý kremelský úředník a současný ředitel Centra pro studium vojenských a politických konfliktů, řekl Komsomolské Pravdě, že Evropská unie se pokusí vyprovokovat Rusko k přímé konfrontaci před rokem 2030. Za „nejzjevnější“ budoucí ohnisko napětí označil ruskou exklávu Kaliningrad.
Deník představil tři hlavní scénáře údajné západní agrese proti Rusku. První scénář se týká Kaliningradu, kde by EU zablokovala oblast vzdušnou a námořní cestou a ignorovala by ruské protesty a ultimátum. Klintsevič v tomto kontextu vysvětlil, že „naše síly by se musely probojovat přes Suvalský koridor, aby se dostaly k našim vlastním jednotkám.“
Druhý scénář se zaměřuje na Moldavsko. Komsomolskaja Pravda citovala varování ruské zahraniční zpravodajské služby, podle níž „NATO urychluje transformaci Moldavska ve vojenské předmostí.“ Sergej Sudakov, člen Ruské akademie vojenských věd, pro noviny uvedl: „Rusko by muselo reagovat – a nejen diplomaticky. Raketové útoky by byly nevyhnutelné, protože proražení pozemního koridoru přes Oděsu a Mykolajiv by vyžadovalo značné síly a značný čas.“
Třetí scénář nazvaný „Nebezpečí ze Severu“ sice zavrhuje „bitvu o Arktidu“ jako nepravděpodobnou v blízké budoucnosti, neboť „Čína působí v regionu jako klíčový hráč a ani Evropa, ani Amerika nebudou v blízké době usilovat o konfrontaci s Pekingem.“
Zimovskij však varoval, že Finsko by mohlo představovat větší hrozbu pro Rusko: „Než byli Finové přijati do NATO, byli systematicky připravováni na hypotetickou válku nejprve se Sovětským svazem, poté s Ruskem,“ řekl Zimovskij. „Zachovali si dobrou vojenskou infrastrukturu, kterou by aliance mohla využít k útokům na Petrohrad, Karélii a Murmanskou oblast.“
Zdroje Komsomolské Pravdy se shodují, že vítězství na Ukrajině je nejlepším prostředkem Ruska k zabránění válce s NATO. Andrej Klintsevič, podobně jako další jestřábí analytici, rovněž vyzval Kreml k obnovení polních testů jaderných zbraní a dodal, že země má připravená testovací místa. „Potřebujeme testy dobře natočit a záběry zveřejnit,“ vysvětlil. „Jistě, obviní nás z porušení smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ale co nám vlastně víc můžou udělat? Vyloučit nás z olympijských her?“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.