V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Tato zpráva přichází v době, kdy evropští lídři deklarovali plnou schopnost obrany proti případnému ruskému útoku do roku 2030 a NATO výrazně navýšilo výdaje na obranu. Experti spekulují, že ruská média tímto způsobem připravují veřejnost na možný přímý vojenský střet s NATO.
Komsomolskaja Pravda citovala několik prokremelských analytiků, mezi nimiž byl i Alexandr Zimovskij, známý pro své vedoucí role v běloruských státních médiích. Zimovskij, označovaný jako „vojenský expert“, tvrdí, že stratégové NATO dospěli k závěru, že Rusko by mohlo být poraženo v omezené teritoriální válce, aniž by to vyvolalo jadernou reakci Moskvy. Podle Zimovského k tomuto hodnocení dospěli západní představitelé při údajném „plánování“ ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti v roce 2022 a vpádu do ruské Kurské oblasti v roce 2024.
Andrej Klintsevič, bývalý kremelský úředník a současný ředitel Centra pro studium vojenských a politických konfliktů, řekl Komsomolské Pravdě, že Evropská unie se pokusí vyprovokovat Rusko k přímé konfrontaci před rokem 2030. Za „nejzjevnější“ budoucí ohnisko napětí označil ruskou exklávu Kaliningrad.
Deník představil tři hlavní scénáře údajné západní agrese proti Rusku. První scénář se týká Kaliningradu, kde by EU zablokovala oblast vzdušnou a námořní cestou a ignorovala by ruské protesty a ultimátum. Klintsevič v tomto kontextu vysvětlil, že „naše síly by se musely probojovat přes Suvalský koridor, aby se dostaly k našim vlastním jednotkám.“
Druhý scénář se zaměřuje na Moldavsko. Komsomolskaja Pravda citovala varování ruské zahraniční zpravodajské služby, podle níž „NATO urychluje transformaci Moldavska ve vojenské předmostí.“ Sergej Sudakov, člen Ruské akademie vojenských věd, pro noviny uvedl: „Rusko by muselo reagovat – a nejen diplomaticky. Raketové útoky by byly nevyhnutelné, protože proražení pozemního koridoru přes Oděsu a Mykolajiv by vyžadovalo značné síly a značný čas.“
Třetí scénář nazvaný „Nebezpečí ze Severu“ sice zavrhuje „bitvu o Arktidu“ jako nepravděpodobnou v blízké budoucnosti, neboť „Čína působí v regionu jako klíčový hráč a ani Evropa, ani Amerika nebudou v blízké době usilovat o konfrontaci s Pekingem.“
Zimovskij však varoval, že Finsko by mohlo představovat větší hrozbu pro Rusko: „Než byli Finové přijati do NATO, byli systematicky připravováni na hypotetickou válku nejprve se Sovětským svazem, poté s Ruskem,“ řekl Zimovskij. „Zachovali si dobrou vojenskou infrastrukturu, kterou by aliance mohla využít k útokům na Petrohrad, Karélii a Murmanskou oblast.“
Zdroje Komsomolské Pravdy se shodují, že vítězství na Ukrajině je nejlepším prostředkem Ruska k zabránění válce s NATO. Andrej Klintsevič, podobně jako další jestřábí analytici, rovněž vyzval Kreml k obnovení polních testů jaderných zbraní a dodal, že země má připravená testovací místa. „Potřebujeme testy dobře natočit a záběry zveřejnit,“ vysvětlil. „Jistě, obviní nás z porušení smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ale co nám vlastně víc můžou udělat? Vyloučit nás z olympijských her?“
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).