V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Tato zpráva přichází v době, kdy evropští lídři deklarovali plnou schopnost obrany proti případnému ruskému útoku do roku 2030 a NATO výrazně navýšilo výdaje na obranu. Experti spekulují, že ruská média tímto způsobem připravují veřejnost na možný přímý vojenský střet s NATO.
Komsomolskaja Pravda citovala několik prokremelských analytiků, mezi nimiž byl i Alexandr Zimovskij, známý pro své vedoucí role v běloruských státních médiích. Zimovskij, označovaný jako „vojenský expert“, tvrdí, že stratégové NATO dospěli k závěru, že Rusko by mohlo být poraženo v omezené teritoriální válce, aniž by to vyvolalo jadernou reakci Moskvy. Podle Zimovského k tomuto hodnocení dospěli západní představitelé při údajném „plánování“ ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti v roce 2022 a vpádu do ruské Kurské oblasti v roce 2024.
Andrej Klintsevič, bývalý kremelský úředník a současný ředitel Centra pro studium vojenských a politických konfliktů, řekl Komsomolské Pravdě, že Evropská unie se pokusí vyprovokovat Rusko k přímé konfrontaci před rokem 2030. Za „nejzjevnější“ budoucí ohnisko napětí označil ruskou exklávu Kaliningrad.
Deník představil tři hlavní scénáře údajné západní agrese proti Rusku. První scénář se týká Kaliningradu, kde by EU zablokovala oblast vzdušnou a námořní cestou a ignorovala by ruské protesty a ultimátum. Klintsevič v tomto kontextu vysvětlil, že „naše síly by se musely probojovat přes Suvalský koridor, aby se dostaly k našim vlastním jednotkám.“
Druhý scénář se zaměřuje na Moldavsko. Komsomolskaja Pravda citovala varování ruské zahraniční zpravodajské služby, podle níž „NATO urychluje transformaci Moldavska ve vojenské předmostí.“ Sergej Sudakov, člen Ruské akademie vojenských věd, pro noviny uvedl: „Rusko by muselo reagovat – a nejen diplomaticky. Raketové útoky by byly nevyhnutelné, protože proražení pozemního koridoru přes Oděsu a Mykolajiv by vyžadovalo značné síly a značný čas.“
Třetí scénář nazvaný „Nebezpečí ze Severu“ sice zavrhuje „bitvu o Arktidu“ jako nepravděpodobnou v blízké budoucnosti, neboť „Čína působí v regionu jako klíčový hráč a ani Evropa, ani Amerika nebudou v blízké době usilovat o konfrontaci s Pekingem.“
Zimovskij však varoval, že Finsko by mohlo představovat větší hrozbu pro Rusko: „Než byli Finové přijati do NATO, byli systematicky připravováni na hypotetickou válku nejprve se Sovětským svazem, poté s Ruskem,“ řekl Zimovskij. „Zachovali si dobrou vojenskou infrastrukturu, kterou by aliance mohla využít k útokům na Petrohrad, Karélii a Murmanskou oblast.“
Zdroje Komsomolské Pravdy se shodují, že vítězství na Ukrajině je nejlepším prostředkem Ruska k zabránění válce s NATO. Andrej Klintsevič, podobně jako další jestřábí analytici, rovněž vyzval Kreml k obnovení polních testů jaderných zbraní a dodal, že země má připravená testovací místa. „Potřebujeme testy dobře natočit a záběry zveřejnit,“ vysvětlil. „Jistě, obviní nás z porušení smlouvy o zákazu jaderných zkoušek. Ale co nám vlastně víc můžou udělat? Vyloučit nás z olympijských her?“
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.