Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Americký prezident se nechal slyšet, že Austrálie nebyla přítomna tam, kde ji Spojené státy potřebovaly. Konkrétně zmínil právě oblast Hormuzského průlivu, kde podle jeho slov chyběla australská vojenská pomoc. Trumpova slova byla poměrně ostrá a několikrát zopakoval, že s postojem Austrálie není spokojen, což vneslo napětí do vztahů mezi oběma zeměmi.
Anthony Albanese na tato obvinění reagoval prohlášením, že americká administrativa nepředložila žádné nové požadavky na dodatečnou pomoc v regionu. Premiér zdůraznil, že se v tomto směru nic nezměnilo a že sám prezident Trump dříve uváděl, že má situaci pod kontrolou. Albanese dodal, že jeho úkolem je i nadále konstruktivně spolupracovat s americkou vládou.
Mezitím se do řešení krize v Hormuzském průlivu zapojuje Velká Británie a Francie. Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron budou v pátek spolupředsedat globálnímu summitu. Cílem tohoto setkání, kterého se má zúčastnit přibližně 40 zemí, je vyslat Spojeným státům signál, že klíčoví spojenci jsou připraveni podílet se na obnově svobody plavby, jakmile to podmínky dovolí.
Starmer plánuje na summitu zdůraznit, že znovuotevření průlivu je globální odpovědností. Podle něj je nezbytné jednat tak, aby mohly světová energetika a obchod opět volně proudit. Diskuse probíhají v momentě, kdy desetidenní klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem dává naději na možné prodloužení příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Hormuzský průliv zůstává z velké části uzavřen ze strany Íránu, což je reakce na předchozí americko-izraelské nálety. Donald Trump navíc tento týden zavedl námořní blokádu lodí vplouvajících do íránských přístavů nebo je opouštějících. Zároveň vyzval ostatní země, včetně spojenců v NATO, aby s vynucováním této blokády pomohly, a ostře je kritizoval za dosavadní nečinnost.
Páteční summit v Paříži, kterého se Starmer zúčastní společně s britskou ministryní zahraničí Yvettou Cooperovou, se zatím koná bez přímé účasti USA nebo Íránu. Diplomatické úsilí se soustředí na potvrzení podpory mezinárodního práva a svobody plavby. Setkání má také řešit ekonomické dopady na lodní průmysl a bezpečnost více než 20 000 námořníků, kteří uvázli na komerčních plavidlech.
Britská a francouzská strana dávají jasně najevo svůj závazek vytvořit mnohonárodní iniciativu na ochranu námořních cest. Starmer se po virtuálním summitu sejde s Macronem na pracovním obědě, kde budou pravděpodobně dále ladit společný postup v této citlivé mezinárodní otázce, která momentálně rozděluje názory mezi Washingtonem a jeho tradičními partnery.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).