Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Jak vysvětluje klinická psycholožka a výzkumnice spánku Amelia Scott, odpověď není jednoznačná. To, kolik kdo spí a jak dobře, totiž ovlivňuje celá řada biologických, psychologických a společenských faktorů. Záleží také na tom, jak se spánek měří.
Spánek se sleduje buď subjektivně – tedy dotazníky, kde lidé uvádějí, kolik hodin denně spí (a často to nadsazují nebo podceňují), nebo objektivně – pomocí specializovaných přístrojů, jako jsou spánkové monitory či polysomnografie (komplexní vyšetření spánku v laboratoři).
Podle objektivních měření ženy skutečně spí v průměru o něco déle než muži – obvykle asi o 20 minut. Například globální studie téměř 70 000 lidí se sledovači spánku zjistila, že ve věkové skupině 40–44 let spaly ženy v průměru o 23 až 29 minut déle než muži. Jiný výzkum na základě polysomnografie zaznamenal u žen i delší čas strávený ve fázi hlubokého spánku – přibližně 23 % noci oproti 14 % u mužů. A co víc – jen u mužů se kvalita spánku s věkem snižovala.
Jenže i když ženy spí o něco déle a hlouběji, paradoxně častěji udávají, že spí hůř – a až o 40 % častěji trpí nespavostí než muži. Tento rozpor mezi laboratorními měřeními a osobní zkušeností je v oblasti výzkumu spánku dobře známý.
Rozdíly mezi pohlavími se začínají projevovat už v pubertě a znovu se zhoršují během těhotenství, po porodu a hlavně v období perimenopauzy. Výkyvy hormonů, zejména estrogenu a progesteronu, mají velký vliv na kvalitu spánku. Například mnoho žen udává problémy se spánkem před menstruací, kdy hladiny těchto hormonů klesají. V období perimenopauzy je pak běžné noční buzení kolem 3. hodiny ranní a potíže s opětovným usnutím.
Ke špatnému spánku přispívají i častější onemocnění, která se vyskytují převážně u žen – například poruchy štítné žlázy nebo nedostatek železa, což jsou faktory spojené s únavou a nespavostí.
Psychicky jsou ženy častěji zasaženy depresemi, úzkostmi nebo následky traumat, které se také podepisují na kvalitě spánku. Ženy navíc více přemýšlejí, analyzují a trápí se, což ztěžuje usínání a narušuje hluboký spánek. Antidepresiva, která ženy užívají častěji než muži, pak mohou spánek ovlivňovat oběma směry.
Nelze opomenout ani roli společnosti. Péče o děti, domácnost, starší členy rodiny a celková „emoční práce“ stále většinově připadá na ženy. V Austrálii například ženy vykonají týdně v průměru o devět hodin více neplacené práce než muži. I když si mnohé ženy dokážou najít čas na noční spánek, během dne často nemají příležitost k odpočinku nebo načerpání energie. Spánek je pak jediným zdrojem regenerace – a očekávání, která na něj kladou, jsou vysoká.
U svých pacientek se autorka článku často setkává s tím, že únava nemusí být způsobena jen nedostatkem spánku, ale i neřešenými zdravotními potížemi, psychickým vyčerpáním nebo přemrštěnými nároky na sebe sama. Například ženy v reprodukčním věku, které zároveň vychovávají děti, trpí častěji nedostatkem železa – to všechno se odráží na spánku i celkové vitalitě.
Ženy v období perimenopauzy pak mnohdy čelí trojité zátěži – práci na plný úvazek, dospívajícím dětem, péči o stárnoucí rodiče – a navíc se v noci budí s návaly horka. Přestože jejich spánek může být podle měření kvalitní, ráno se často necítí odpočaté.
Je také důležité zmínit, že většina výzkumů zcela opomíjí genderově rozmanité osoby, což omezuje naše porozumění tomu, jak spánek ovlivňují nejen biologické faktory, ale i identita a sociální prostředí.
Ženy v laboratorních podmínkách skutečně spí v průměru o něco déle a lépe než muži. Ale v reálném světě čelí mnohem větším překážkám, které jim brání v tom, aby se cítily odpočaté.
Takže – potřebují ženy více spánku než muži? V průměru ano, o něco málo. Ale mnohem důležitější je, že potřebují více prostoru a podpory k odpočinku a zotavení – přes den i v noci.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.