Další nesmysl ze sociálních sítí? Psycholožka vysvětlila, co je na něm pravdy

Jak vysvětluje klinická psycholožka a výzkumnice spánku Amelia Scott, odpověď není jednoznačná. To, kolik kdo spí a jak dobře, totiž ovlivňuje celá řada biologických, psychologických a společenských faktorů. Záleží také na tom, jak se spánek měří.

Spánek se sleduje buď subjektivně – tedy dotazníky, kde lidé uvádějí, kolik hodin denně spí (a často to nadsazují nebo podceňují), nebo objektivně – pomocí specializovaných přístrojů, jako jsou spánkové monitory či polysomnografie (komplexní vyšetření spánku v laboratoři).

Podle objektivních měření ženy skutečně spí v průměru o něco déle než muži – obvykle asi o 20 minut. Například globální studie téměř 70 000 lidí se sledovači spánku zjistila, že ve věkové skupině 40–44 let spaly ženy v průměru o 23 až 29 minut déle než muži. Jiný výzkum na základě polysomnografie zaznamenal u žen i delší čas strávený ve fázi hlubokého spánku – přibližně 23 % noci oproti 14 % u mužů. A co víc – jen u mužů se kvalita spánku s věkem snižovala.

Jenže i když ženy spí o něco déle a hlouběji, paradoxně častěji udávají, že spí hůř – a až o 40 % častěji trpí nespavostí než muži. Tento rozpor mezi laboratorními měřeními a osobní zkušeností je v oblasti výzkumu spánku dobře známý.

Rozdíly mezi pohlavími se začínají projevovat už v pubertě a znovu se zhoršují během těhotenství, po porodu a hlavně v období perimenopauzy. Výkyvy hormonů, zejména estrogenu a progesteronu, mají velký vliv na kvalitu spánku. Například mnoho žen udává problémy se spánkem před menstruací, kdy hladiny těchto hormonů klesají. V období perimenopauzy je pak běžné noční buzení kolem 3. hodiny ranní a potíže s opětovným usnutím.

Ke špatnému spánku přispívají i častější onemocnění, která se vyskytují převážně u žen – například poruchy štítné žlázy nebo nedostatek železa, což jsou faktory spojené s únavou a nespavostí.

Psychicky jsou ženy častěji zasaženy depresemi, úzkostmi nebo následky traumat, které se také podepisují na kvalitě spánku. Ženy navíc více přemýšlejí, analyzují a trápí se, což ztěžuje usínání a narušuje hluboký spánek. Antidepresiva, která ženy užívají častěji než muži, pak mohou spánek ovlivňovat oběma směry.

Nelze opomenout ani roli společnosti. Péče o děti, domácnost, starší členy rodiny a celková „emoční práce“ stále většinově připadá na ženy. V Austrálii například ženy vykonají týdně v průměru o devět hodin více neplacené práce než muži. I když si mnohé ženy dokážou najít čas na noční spánek, během dne často nemají příležitost k odpočinku nebo načerpání energie. Spánek je pak jediným zdrojem regenerace – a očekávání, která na něj kladou, jsou vysoká.

U svých pacientek se autorka článku často setkává s tím, že únava nemusí být způsobena jen nedostatkem spánku, ale i neřešenými zdravotními potížemi, psychickým vyčerpáním nebo přemrštěnými nároky na sebe sama. Například ženy v reprodukčním věku, které zároveň vychovávají děti, trpí častěji nedostatkem železa – to všechno se odráží na spánku i celkové vitalitě.

Ženy v období perimenopauzy pak mnohdy čelí trojité zátěži – práci na plný úvazek, dospívajícím dětem, péči o stárnoucí rodiče – a navíc se v noci budí s návaly horka. Přestože jejich spánek může být podle měření kvalitní, ráno se často necítí odpočaté.

Je také důležité zmínit, že většina výzkumů zcela opomíjí genderově rozmanité osoby, což omezuje naše porozumění tomu, jak spánek ovlivňují nejen biologické faktory, ale i identita a sociální prostředí.

Ženy v laboratorních podmínkách skutečně spí v průměru o něco déle a lépe než muži. Ale v reálném světě čelí mnohem větším překážkám, které jim brání v tom, aby se cítily odpočaté.

Takže – potřebují ženy více spánku než muži? V průměru ano, o něco málo. Ale mnohem důležitější je, že potřebují více prostoru a podpory k odpočinku a zotavení – přes den i v noci.