Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Jak vysvětluje klinická psycholožka a výzkumnice spánku Amelia Scott, odpověď není jednoznačná. To, kolik kdo spí a jak dobře, totiž ovlivňuje celá řada biologických, psychologických a společenských faktorů. Záleží také na tom, jak se spánek měří.
Spánek se sleduje buď subjektivně – tedy dotazníky, kde lidé uvádějí, kolik hodin denně spí (a často to nadsazují nebo podceňují), nebo objektivně – pomocí specializovaných přístrojů, jako jsou spánkové monitory či polysomnografie (komplexní vyšetření spánku v laboratoři).
Podle objektivních měření ženy skutečně spí v průměru o něco déle než muži – obvykle asi o 20 minut. Například globální studie téměř 70 000 lidí se sledovači spánku zjistila, že ve věkové skupině 40–44 let spaly ženy v průměru o 23 až 29 minut déle než muži. Jiný výzkum na základě polysomnografie zaznamenal u žen i delší čas strávený ve fázi hlubokého spánku – přibližně 23 % noci oproti 14 % u mužů. A co víc – jen u mužů se kvalita spánku s věkem snižovala.
Jenže i když ženy spí o něco déle a hlouběji, paradoxně častěji udávají, že spí hůř – a až o 40 % častěji trpí nespavostí než muži. Tento rozpor mezi laboratorními měřeními a osobní zkušeností je v oblasti výzkumu spánku dobře známý.
Rozdíly mezi pohlavími se začínají projevovat už v pubertě a znovu se zhoršují během těhotenství, po porodu a hlavně v období perimenopauzy. Výkyvy hormonů, zejména estrogenu a progesteronu, mají velký vliv na kvalitu spánku. Například mnoho žen udává problémy se spánkem před menstruací, kdy hladiny těchto hormonů klesají. V období perimenopauzy je pak běžné noční buzení kolem 3. hodiny ranní a potíže s opětovným usnutím.
Ke špatnému spánku přispívají i častější onemocnění, která se vyskytují převážně u žen – například poruchy štítné žlázy nebo nedostatek železa, což jsou faktory spojené s únavou a nespavostí.
Psychicky jsou ženy častěji zasaženy depresemi, úzkostmi nebo následky traumat, které se také podepisují na kvalitě spánku. Ženy navíc více přemýšlejí, analyzují a trápí se, což ztěžuje usínání a narušuje hluboký spánek. Antidepresiva, která ženy užívají častěji než muži, pak mohou spánek ovlivňovat oběma směry.
Nelze opomenout ani roli společnosti. Péče o děti, domácnost, starší členy rodiny a celková „emoční práce“ stále většinově připadá na ženy. V Austrálii například ženy vykonají týdně v průměru o devět hodin více neplacené práce než muži. I když si mnohé ženy dokážou najít čas na noční spánek, během dne často nemají příležitost k odpočinku nebo načerpání energie. Spánek je pak jediným zdrojem regenerace – a očekávání, která na něj kladou, jsou vysoká.
U svých pacientek se autorka článku často setkává s tím, že únava nemusí být způsobena jen nedostatkem spánku, ale i neřešenými zdravotními potížemi, psychickým vyčerpáním nebo přemrštěnými nároky na sebe sama. Například ženy v reprodukčním věku, které zároveň vychovávají děti, trpí častěji nedostatkem železa – to všechno se odráží na spánku i celkové vitalitě.
Ženy v období perimenopauzy pak mnohdy čelí trojité zátěži – práci na plný úvazek, dospívajícím dětem, péči o stárnoucí rodiče – a navíc se v noci budí s návaly horka. Přestože jejich spánek může být podle měření kvalitní, ráno se často necítí odpočaté.
Je také důležité zmínit, že většina výzkumů zcela opomíjí genderově rozmanité osoby, což omezuje naše porozumění tomu, jak spánek ovlivňují nejen biologické faktory, ale i identita a sociální prostředí.
Ženy v laboratorních podmínkách skutečně spí v průměru o něco déle a lépe než muži. Ale v reálném světě čelí mnohem větším překážkám, které jim brání v tom, aby se cítily odpočaté.
Takže – potřebují ženy více spánku než muži? V průměru ano, o něco málo. Ale mnohem důležitější je, že potřebují více prostoru a podpory k odpočinku a zotavení – přes den i v noci.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.