Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Jak vysvětluje klinická psycholožka a výzkumnice spánku Amelia Scott, odpověď není jednoznačná. To, kolik kdo spí a jak dobře, totiž ovlivňuje celá řada biologických, psychologických a společenských faktorů. Záleží také na tom, jak se spánek měří.
Spánek se sleduje buď subjektivně – tedy dotazníky, kde lidé uvádějí, kolik hodin denně spí (a často to nadsazují nebo podceňují), nebo objektivně – pomocí specializovaných přístrojů, jako jsou spánkové monitory či polysomnografie (komplexní vyšetření spánku v laboratoři).
Podle objektivních měření ženy skutečně spí v průměru o něco déle než muži – obvykle asi o 20 minut. Například globální studie téměř 70 000 lidí se sledovači spánku zjistila, že ve věkové skupině 40–44 let spaly ženy v průměru o 23 až 29 minut déle než muži. Jiný výzkum na základě polysomnografie zaznamenal u žen i delší čas strávený ve fázi hlubokého spánku – přibližně 23 % noci oproti 14 % u mužů. A co víc – jen u mužů se kvalita spánku s věkem snižovala.
Jenže i když ženy spí o něco déle a hlouběji, paradoxně častěji udávají, že spí hůř – a až o 40 % častěji trpí nespavostí než muži. Tento rozpor mezi laboratorními měřeními a osobní zkušeností je v oblasti výzkumu spánku dobře známý.
Rozdíly mezi pohlavími se začínají projevovat už v pubertě a znovu se zhoršují během těhotenství, po porodu a hlavně v období perimenopauzy. Výkyvy hormonů, zejména estrogenu a progesteronu, mají velký vliv na kvalitu spánku. Například mnoho žen udává problémy se spánkem před menstruací, kdy hladiny těchto hormonů klesají. V období perimenopauzy je pak běžné noční buzení kolem 3. hodiny ranní a potíže s opětovným usnutím.
Ke špatnému spánku přispívají i častější onemocnění, která se vyskytují převážně u žen – například poruchy štítné žlázy nebo nedostatek železa, což jsou faktory spojené s únavou a nespavostí.
Psychicky jsou ženy častěji zasaženy depresemi, úzkostmi nebo následky traumat, které se také podepisují na kvalitě spánku. Ženy navíc více přemýšlejí, analyzují a trápí se, což ztěžuje usínání a narušuje hluboký spánek. Antidepresiva, která ženy užívají častěji než muži, pak mohou spánek ovlivňovat oběma směry.
Nelze opomenout ani roli společnosti. Péče o děti, domácnost, starší členy rodiny a celková „emoční práce“ stále většinově připadá na ženy. V Austrálii například ženy vykonají týdně v průměru o devět hodin více neplacené práce než muži. I když si mnohé ženy dokážou najít čas na noční spánek, během dne často nemají příležitost k odpočinku nebo načerpání energie. Spánek je pak jediným zdrojem regenerace – a očekávání, která na něj kladou, jsou vysoká.
U svých pacientek se autorka článku často setkává s tím, že únava nemusí být způsobena jen nedostatkem spánku, ale i neřešenými zdravotními potížemi, psychickým vyčerpáním nebo přemrštěnými nároky na sebe sama. Například ženy v reprodukčním věku, které zároveň vychovávají děti, trpí častěji nedostatkem železa – to všechno se odráží na spánku i celkové vitalitě.
Ženy v období perimenopauzy pak mnohdy čelí trojité zátěži – práci na plný úvazek, dospívajícím dětem, péči o stárnoucí rodiče – a navíc se v noci budí s návaly horka. Přestože jejich spánek může být podle měření kvalitní, ráno se často necítí odpočaté.
Je také důležité zmínit, že většina výzkumů zcela opomíjí genderově rozmanité osoby, což omezuje naše porozumění tomu, jak spánek ovlivňují nejen biologické faktory, ale i identita a sociální prostředí.
Ženy v laboratorních podmínkách skutečně spí v průměru o něco déle a lépe než muži. Ale v reálném světě čelí mnohem větším překážkám, které jim brání v tom, aby se cítily odpočaté.
Takže – potřebují ženy více spánku než muži? V průměru ano, o něco málo. Ale mnohem důležitější je, že potřebují více prostoru a podpory k odpočinku a zotavení – přes den i v noci.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.
Jaromír Jágr dal v posledních měsících hokej na druhou kolej a má tak více času na svou partnerku Dominiku Branišovou. Kráska se dokonce zmínila o zásnubách. Bude první ženou, která dostane Jágra k oltáři?
Lékaři bez hranic bijí na poplach, protože je znepokojuje rychlý a dosud nevídaný nástup epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Podle expertů zatím nikdy nebylo zaznamenáno tolik případů onemocnění za tak krátkou dobu. Informovala o tom BBC.
Evropská komise uložila čínské platformě Temu pokutu 200 milionů eur za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Potvrdila tak, že spotřebitelé v EU se na této platformě s vysokou pravděpodobností dlouhodobě setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) toto rozhodnutí vítá a připomíná, že před tímto nebezpečím varuje opakovaně již roky.
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Českým šoubyznysem letos zásadně otřásla kauza jednoho rozchodu, ke kterému však nedošlo mezi mužem a ženou. Sbohem si řekly Agáta Hanychová a Ornella Koktová. Dcera herečky Veroniky Žilkové se teď ke konci spolupráce a kamarádství vrátila a prozradila, zda vidí šanci na jeho obnovení.