Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Pro mladou generaci, reprezentovanou například dvaadvacetiletou Fruzsi, byl Orbán premiérem po většinu jejich vědomého života. Během této éry se Maďarsko proměnilo v to, co sám předseda vlády nazýval „laboratoří neliberální demokracie“. V ulicích Budapešti byla v den voleb cítit únava z vládní rétoriky, kterou kritici označovali za řetězec lží, ale zároveň i odhodlání zkusit po dlouhé době něco nového.
Hlavním katalyzátorem této změny se stal Péter Magyar a jeho středopravicová strana Tisa. Magyar, bývalý insider vládního Fideszu, dokázal v rekordním čase vybudovat hnutí, které slibovalo nápravu vztahů s Evropskou unií, tvrdý boj proti korupci a obnovu demokratických brzd a rovnovah. Jeho kampaň trefila citlivé místo společnosti, která se potýká s ekonomickou stagnací a chátrajícími veřejnými službami.
Na druhé straně barikády však stáli voliči, pro které Orbán představoval stabilitu a bezpečí. Starší generace, jako například jednaosmdesátiletá Mária, oceňovaly vládní podporu pro mladé rodiny i důchodce. Pro tyto lidi byl Fidesz jedinou zárukou ochrany národních zájmů v neklidné době. Orbán v kampani vsadil na kartu strachu z války na Ukrajině a prezentoval se jako jediný lídr schopný udržet Maďarsko mimo konflikt.
Rozdělení společnosti bylo patrné na každém kroku. Zatímco příznivci vlády doufali v další ústavní většinu, která by potvrdila dosavadní kurz, opoziční voliči mluvili o úlevě z konce neustálého hledání vnitřních i vnějších nepřátel. Terčem vládních útoků se v minulosti stali učitelé, soudci, George Soros, migranty i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což část veřejnosti vnímala jako nekonečný a vyčerpávající boj.
Mezinárodní společenství sledovalo maďarské volby s mimořádnou pozorností. Orbánova případná porážka byla vnímána jako potenciální otřes pro globální krajně pravicová hnutí, pro která byl maďarský premiér dlouholetou inspirací. Podporu mu do poslední chvíle vyjadřovali i vlivní američtí politici jako JD Vance nebo Donald Trump, kteří v jeho stylu vládnutí viděli vzor pro vlastní politické ambice.
Pro mnoho mladých vzdělaných Maďarů však volby nebyly o globální ideologii, ale o velmi praktické otázce: zda mají v zemi vůbec nějakou budoucnost. Kritický stav zdravotnictví a školství dohnal mnohé k úvahám o emigraci. Mladí právníci či lékaři se obávali, že pokud nedojde ke změně systému a omezení korupce, nebudou moci ve své vlasti důstojně žít a pracovat.
I přes vítěznou atmosféru v táboře opozice však panoval realismus ohledně toho, jak rychle může změna přijít. Fidesz za šestnáct let obsadil státní správu, média i soudnictví svými loajálními lidmi a zanechal po sobě hluboký rozpočtový deficit. Voliči jako devětadvacetiletý Zoltán tak sice doufali v novou vizi do budoucna, ale zároveň si uvědomovali, že náprava země bude běh na velmi dlouhou trať.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.
Televizní diváci už se těší na podzimní návrat StarDance, ale další budoucnost oblíbeného projektu byla zahalena tajemstvím ještě v uplynulých dnech. Pak ale vystoupil současný generální ředitel České televize a všechny koncesionáře uklidnil.
Lidé na naší planetě sice v současnosti řeší přesně opačný problém, tým vědců z americké MIT se přesto rozhodl přijít na to, co v minulosti způsobilo nástup doby ledové. V posledních třech případech došlo k ochlazení po srážce tektonických desek. Studii zveřejnil vědecký žurnál Science.
Labouristům stačil jediný den, aby dali jasně najevo, koho si přejí v Downing Street po konci Keira Starmera. Všechno nasvědčuje tomu, že dalším britským premiérem se přespříští týden stane Andy Burnham.
Navzdory vzájemným útokům v posledních dnech se jednání mezi USA a Íránem nezastavila. Dnes se pokračuje v Ománu. Bílý dům bude žádat Teherán o to, abyveřejně prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřený. Íránci by také měli přislíbit, že nebudou nadále útočit na komerční lodě. Informovala o tom BBC.