Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Velení čínské armády potvrdilo, že cílem operace je otestovat bojovou připravenost a schopnost efektivně blokovat klíčové přístavy a strategické oblasti. Manévry zahrnují ostrou střelbu v pěti zónách, které ostrov prakticky obkličují, a doprovází je silná nacionalistická propaganda v čínských médiích. Tchajwanská vláda tyto aktivity okamžitě odsoudila jako projev vojenského zastrašování, který podkopává stabilitu v celém indo-pacifickém regionu.
K napětí přispěla rekordní zakázka na americké zbraně v hodnotě přesahující 11 miliard dolarů, která zahrnuje raketové systémy HIMARS, drony i protitankové střely. Čína vnímá tuto spolupráci jako zásah do své suverenity a územní celistvosti, přestože ostrov nikdy fakticky neovládala. Vojenské analýzy v čínských státních médiích otevřeně hovoří o tom, že současné cvičení je přímou odpovědí na rostoucí „koluzi“ mezi Washingtonem a Tchaj-pejí.
Situaci v regionu dále komplikují vyhrocené diplomatické vztahy mezi Pekingem a Tokiem. Japonská premiérka Sanae Takaiči totiž nedávno naznačila, že by její země mohla vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou. Tyto výroky vyvolaly v Číně vlnu hněvu a Peking je považuje za přímé ohrožení svých národních zájmů.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te se zároveň snaží prosadit mimořádný obranný rozpočet ve výši 40 miliard dolarů, aby posílil obranyschopnost země. Ačkoliv se návrh potýká s odporem opozice v parlamentu, jasně ukazuje snahu ostrova modernizovat svou armádu tváří v tvář téměř každodenním provokacím čínských plavidel a letadel. Čína mezitím do oblasti vyslala i svou pobřežní stráž, aby v blízkosti tchajwanských břehů prováděla takzvané hlídky pro vynucování práva.
Zatím není zcela jasné, jak dlouho budou tyto manévry trvat, ale čínské úřady již vyhlásily uzávěry námořního a vzdušného prostoru pro úterní ostrou střelbu. Spojené státy sice oficiálně uznávají vládu v Pekingu, ale zákon jim ukládá povinnost poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho vlastní obraně. Tato neformální, ale intenzivní vazba zůstává hlavním bodem sváru ve vztazích mezi dvěma největšími světovými mocnostmi.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.