Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Velení čínské armády potvrdilo, že cílem operace je otestovat bojovou připravenost a schopnost efektivně blokovat klíčové přístavy a strategické oblasti. Manévry zahrnují ostrou střelbu v pěti zónách, které ostrov prakticky obkličují, a doprovází je silná nacionalistická propaganda v čínských médiích. Tchajwanská vláda tyto aktivity okamžitě odsoudila jako projev vojenského zastrašování, který podkopává stabilitu v celém indo-pacifickém regionu.
K napětí přispěla rekordní zakázka na americké zbraně v hodnotě přesahující 11 miliard dolarů, která zahrnuje raketové systémy HIMARS, drony i protitankové střely. Čína vnímá tuto spolupráci jako zásah do své suverenity a územní celistvosti, přestože ostrov nikdy fakticky neovládala. Vojenské analýzy v čínských státních médiích otevřeně hovoří o tom, že současné cvičení je přímou odpovědí na rostoucí „koluzi“ mezi Washingtonem a Tchaj-pejí.
Situaci v regionu dále komplikují vyhrocené diplomatické vztahy mezi Pekingem a Tokiem. Japonská premiérka Sanae Takaiči totiž nedávno naznačila, že by její země mohla vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou. Tyto výroky vyvolaly v Číně vlnu hněvu a Peking je považuje za přímé ohrožení svých národních zájmů.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te se zároveň snaží prosadit mimořádný obranný rozpočet ve výši 40 miliard dolarů, aby posílil obranyschopnost země. Ačkoliv se návrh potýká s odporem opozice v parlamentu, jasně ukazuje snahu ostrova modernizovat svou armádu tváří v tvář téměř každodenním provokacím čínských plavidel a letadel. Čína mezitím do oblasti vyslala i svou pobřežní stráž, aby v blízkosti tchajwanských břehů prováděla takzvané hlídky pro vynucování práva.
Zatím není zcela jasné, jak dlouho budou tyto manévry trvat, ale čínské úřady již vyhlásily uzávěry námořního a vzdušného prostoru pro úterní ostrou střelbu. Spojené státy sice oficiálně uznávají vládu v Pekingu, ale zákon jim ukládá povinnost poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho vlastní obraně. Tato neformální, ale intenzivní vazba zůstává hlavním bodem sváru ve vztazích mezi dvěma největšími světovými mocnostmi.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.