Čína zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu

Stíhací letoun J-20
Stíhací letoun J-20, foto: Wikimedia Commons
Klára Marková DNES 08:47
Sdílej:

Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.

Velení čínské armády potvrdilo, že cílem operace je otestovat bojovou připravenost a schopnost efektivně blokovat klíčové přístavy a strategické oblasti. Manévry zahrnují ostrou střelbu v pěti zónách, které ostrov prakticky obkličují, a doprovází je silná nacionalistická propaganda v čínských médiích. Tchajwanská vláda tyto aktivity okamžitě odsoudila jako projev vojenského zastrašování, který podkopává stabilitu v celém indo-pacifickém regionu.

K napětí přispěla rekordní zakázka na americké zbraně v hodnotě přesahující 11 miliard dolarů, která zahrnuje raketové systémy HIMARS, drony i protitankové střely. Čína vnímá tuto spolupráci jako zásah do své suverenity a územní celistvosti, přestože ostrov nikdy fakticky neovládala. Vojenské analýzy v čínských státních médiích otevřeně hovoří o tom, že současné cvičení je přímou odpovědí na rostoucí „koluzi“ mezi Washingtonem a Tchaj-pejí.

Situaci v regionu dále komplikují vyhrocené diplomatické vztahy mezi Pekingem a Tokiem. Japonská premiérka Sanae Takaiči totiž nedávno naznačila, že by její země mohla vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou. Tyto výroky vyvolaly v Číně vlnu hněvu a Peking je považuje za přímé ohrožení svých národních zájmů.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te se zároveň snaží prosadit mimořádný obranný rozpočet ve výši 40 miliard dolarů, aby posílil obranyschopnost země. Ačkoliv se návrh potýká s odporem opozice v parlamentu, jasně ukazuje snahu ostrova modernizovat svou armádu tváří v tvář téměř každodenním provokacím čínských plavidel a letadel. Čína mezitím do oblasti vyslala i svou pobřežní stráž, aby v blízkosti tchajwanských břehů prováděla takzvané hlídky pro vynucování práva.

Zatím není zcela jasné, jak dlouho budou tyto manévry trvat, ale čínské úřady již vyhlásily uzávěry námořního a vzdušného prostoru pro úterní ostrou střelbu. Spojené státy sice oficiálně uznávají vládu v Pekingu, ale zákon jim ukládá povinnost poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho vlastní obraně. Tato neformální, ale intenzivní vazba zůstává hlavním bodem sváru ve vztazích mezi dvěma největšími světovými mocnostmi.

Stalo se