Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Velení čínské armády potvrdilo, že cílem operace je otestovat bojovou připravenost a schopnost efektivně blokovat klíčové přístavy a strategické oblasti. Manévry zahrnují ostrou střelbu v pěti zónách, které ostrov prakticky obkličují, a doprovází je silná nacionalistická propaganda v čínských médiích. Tchajwanská vláda tyto aktivity okamžitě odsoudila jako projev vojenského zastrašování, který podkopává stabilitu v celém indo-pacifickém regionu.
K napětí přispěla rekordní zakázka na americké zbraně v hodnotě přesahující 11 miliard dolarů, která zahrnuje raketové systémy HIMARS, drony i protitankové střely. Čína vnímá tuto spolupráci jako zásah do své suverenity a územní celistvosti, přestože ostrov nikdy fakticky neovládala. Vojenské analýzy v čínských státních médiích otevřeně hovoří o tom, že současné cvičení je přímou odpovědí na rostoucí „koluzi“ mezi Washingtonem a Tchaj-pejí.
Situaci v regionu dále komplikují vyhrocené diplomatické vztahy mezi Pekingem a Tokiem. Japonská premiérka Sanae Takaiči totiž nedávno naznačila, že by její země mohla vojensky reagovat, pokud by se Čína pokusila ovládnout Tchaj-wan silou. Tyto výroky vyvolaly v Číně vlnu hněvu a Peking je považuje za přímé ohrožení svých národních zájmů.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te se zároveň snaží prosadit mimořádný obranný rozpočet ve výši 40 miliard dolarů, aby posílil obranyschopnost země. Ačkoliv se návrh potýká s odporem opozice v parlamentu, jasně ukazuje snahu ostrova modernizovat svou armádu tváří v tvář téměř každodenním provokacím čínských plavidel a letadel. Čína mezitím do oblasti vyslala i svou pobřežní stráž, aby v blízkosti tchajwanských břehů prováděla takzvané hlídky pro vynucování práva.
Zatím není zcela jasné, jak dlouho budou tyto manévry trvat, ale čínské úřady již vyhlásily uzávěry námořního a vzdušného prostoru pro úterní ostrou střelbu. Spojené státy sice oficiálně uznávají vládu v Pekingu, ale zákon jim ukládá povinnost poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho vlastní obraně. Tato neformální, ale intenzivní vazba zůstává hlavním bodem sváru ve vztazích mezi dvěma největšími světovými mocnostmi.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.