Ssupersonické (nadzvukové) lety se opět dostávají do popředí, a Čína má ambice stát se lídrem v tomto odvětví. Čínská státní letecká společnost Comac nyní představila svůj nový supersonický letoun C949, který by mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a otevřít novou kapitolu komerčního létání, informuje hongkongský South China Morning Post.
Nadzvukové lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se připravuje stát se lídrem v tomto segmentu. Čínská státní letecká firma Comac nedávno představila svůj nový supersonický letoun C949, který slibuje nejen výrazně vyšší rychlost, ale také nižší hlučnost a větší dolet než legendární Concorde, ikonický nadzvukový letoun, který byl v provozu mezi lety 1976 a 2003. Podle odborníků by tento nový letoun mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a přinést novou éru v komerčním létání.
Letoun C949, který je ve vývoji již několik let, má být schopen dosáhnout rychlosti až Mach 1,6, což představuje 50% zvýšení doletu oproti Concordu. S tímto výkonem by C949 mohl doletět až 11 000 kilometrů, což je o 3 800 kilometrů více než maximální dolet Concordu, který činil 7 200 kilometrů. „C949 není jen o rychlosti. Je to letoun, který klade důraz i na ekologii a komfort. Hluk nadzvukového letu se bude pohybovat na úrovni 83,9 decibelů, což je přibližně hlasitost vysoušeče vlasů,“ uvedl inženýr Wu Ta-wej, který vede tým vývojářů v Comac.
Tento pokrok v redukci hluku by mohl znamenat, že supersonické lety budou povoleny i nad pevninskými oblastmi, kde byly dosud zakázány kvůli rušení způsobenému vysokou hladinou hluku při průletu zvukovou bariérou. V březnu 2025 zveřejnili inženýři Comac detaily designu letounu v odborném časopise Acta Aeronautica Sinica, kde popisují inovativní aerodynamické prvky, které mají minimalizovat hlučnost a zlepšit efektivitu letu.
Letoun C949 bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně systému řízení s umělou inteligencí (fly-by-wire), který bude schopen optimalizovat letové parametry při vysokých rychlostech. „Naše technologie zahrnují speciálně navržené bulvy kolem motorů, které pomáhají minimalizovat výfukovou turbulenci, a tím i hlučnost. C949 je navržen tak, aby nejen dosahoval vysoké rychlosti, ale také aby byl ekologičtější a efektivnější,“ říká Ta-wej.
Vynikající aerodynamika letounu bude podporována adaptivními turbofanovými motory, které zajistí nižší spotřebu paliva při zachování vysoké výkonnosti. „C949 bude ekologičtější než Concorde díky nižší spotřebě paliva, což z něj činí efektivnější a udržitelnější možnost pro komerční leteckou dopravu,“ dodává odborník na letecký design.
I přes velký pokrok projekt čelí několika výzvám. Jednou z nich je efektivita paliva, která bude klíčová pro provozní náklady. Další výzvou je neustálá vzpomínka na tragédii Concordu z roku 2000, kdy při nehodě zahynulo 113 lidí. „I přes pokroky v technologii a designu bude muset Comac přesvědčit letecké společnosti a cestující, že nový letoun je nejen bezpečný, ale i ekonomicky udržitelný,“ komentuje analytik leteckého průmyslu.
Comac plánuje uvedení letounu do komerčního provozu až v roce 2049, přičemž první trasy budou směřovat na transpacifické linky, kde je nižší pravděpodobnost stížností na hluk. Letoun bude mít kapacitu mezi 28 a 48 sedadly v business class, což je mnohem méně než 100 míst v Concordu, a nabídne přímé lety například z Šanghaje do Los Angeles za zhruba 5 hodin.
„C949 je jen začátek. Čína má ambice změnit způsob, jakým lidé cestují. Když bude tento letoun uveden do provozu, otevře nové možnosti pro globální leteckou dopravu,“ dodává Ta-wej.
V lednu 2025 již americká společnost Boom Technology představila prototyp XB-1, což je komerční nadzvukový letoun, jehož první lety jsou naplánovány na rok 2027. Supersonické lety se tedy pomalu vracejí a nový čínský projekt C949 by mohl být významným krokem k opětovnému oživení tohoto rychlého a efektivního způsobu cestování.
Letouny, které překračují rychlost zvuku, stále představují technologickou výzvu, ale s postupem času a dalším vývojem by mohly stát základní součástí letecké dopravy, přičemž snižují ekologický dopad a zvyšují rychlost globálního cestování.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.