Ssupersonické (nadzvukové) lety se opět dostávají do popředí, a Čína má ambice stát se lídrem v tomto odvětví. Čínská státní letecká společnost Comac nyní představila svůj nový supersonický letoun C949, který by mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a otevřít novou kapitolu komerčního létání, informuje hongkongský South China Morning Post.
Nadzvukové lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se připravuje stát se lídrem v tomto segmentu. Čínská státní letecká firma Comac nedávno představila svůj nový supersonický letoun C949, který slibuje nejen výrazně vyšší rychlost, ale také nižší hlučnost a větší dolet než legendární Concorde, ikonický nadzvukový letoun, který byl v provozu mezi lety 1976 a 2003. Podle odborníků by tento nový letoun mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a přinést novou éru v komerčním létání.
Letoun C949, který je ve vývoji již několik let, má být schopen dosáhnout rychlosti až Mach 1,6, což představuje 50% zvýšení doletu oproti Concordu. S tímto výkonem by C949 mohl doletět až 11 000 kilometrů, což je o 3 800 kilometrů více než maximální dolet Concordu, který činil 7 200 kilometrů. „C949 není jen o rychlosti. Je to letoun, který klade důraz i na ekologii a komfort. Hluk nadzvukového letu se bude pohybovat na úrovni 83,9 decibelů, což je přibližně hlasitost vysoušeče vlasů,“ uvedl inženýr Wu Ta-wej, který vede tým vývojářů v Comac.
Tento pokrok v redukci hluku by mohl znamenat, že supersonické lety budou povoleny i nad pevninskými oblastmi, kde byly dosud zakázány kvůli rušení způsobenému vysokou hladinou hluku při průletu zvukovou bariérou. V březnu 2025 zveřejnili inženýři Comac detaily designu letounu v odborném časopise Acta Aeronautica Sinica, kde popisují inovativní aerodynamické prvky, které mají minimalizovat hlučnost a zlepšit efektivitu letu.
Letoun C949 bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně systému řízení s umělou inteligencí (fly-by-wire), který bude schopen optimalizovat letové parametry při vysokých rychlostech. „Naše technologie zahrnují speciálně navržené bulvy kolem motorů, které pomáhají minimalizovat výfukovou turbulenci, a tím i hlučnost. C949 je navržen tak, aby nejen dosahoval vysoké rychlosti, ale také aby byl ekologičtější a efektivnější,“ říká Ta-wej.
Vynikající aerodynamika letounu bude podporována adaptivními turbofanovými motory, které zajistí nižší spotřebu paliva při zachování vysoké výkonnosti. „C949 bude ekologičtější než Concorde díky nižší spotřebě paliva, což z něj činí efektivnější a udržitelnější možnost pro komerční leteckou dopravu,“ dodává odborník na letecký design.
I přes velký pokrok projekt čelí několika výzvám. Jednou z nich je efektivita paliva, která bude klíčová pro provozní náklady. Další výzvou je neustálá vzpomínka na tragédii Concordu z roku 2000, kdy při nehodě zahynulo 113 lidí. „I přes pokroky v technologii a designu bude muset Comac přesvědčit letecké společnosti a cestující, že nový letoun je nejen bezpečný, ale i ekonomicky udržitelný,“ komentuje analytik leteckého průmyslu.
Comac plánuje uvedení letounu do komerčního provozu až v roce 2049, přičemž první trasy budou směřovat na transpacifické linky, kde je nižší pravděpodobnost stížností na hluk. Letoun bude mít kapacitu mezi 28 a 48 sedadly v business class, což je mnohem méně než 100 míst v Concordu, a nabídne přímé lety například z Šanghaje do Los Angeles za zhruba 5 hodin.
„C949 je jen začátek. Čína má ambice změnit způsob, jakým lidé cestují. Když bude tento letoun uveden do provozu, otevře nové možnosti pro globální leteckou dopravu,“ dodává Ta-wej.
V lednu 2025 již americká společnost Boom Technology představila prototyp XB-1, což je komerční nadzvukový letoun, jehož první lety jsou naplánovány na rok 2027. Supersonické lety se tedy pomalu vracejí a nový čínský projekt C949 by mohl být významným krokem k opětovnému oživení tohoto rychlého a efektivního způsobu cestování.
Letouny, které překračují rychlost zvuku, stále představují technologickou výzvu, ale s postupem času a dalším vývojem by mohly stát základní součástí letecké dopravy, přičemž snižují ekologický dopad a zvyšují rychlost globálního cestování.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
