Ssupersonické (nadzvukové) lety se opět dostávají do popředí, a Čína má ambice stát se lídrem v tomto odvětví. Čínská státní letecká společnost Comac nyní představila svůj nový supersonický letoun C949, který by mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a otevřít novou kapitolu komerčního létání, informuje hongkongský South China Morning Post.
Nadzvukové lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se připravuje stát se lídrem v tomto segmentu. Čínská státní letecká firma Comac nedávno představila svůj nový supersonický letoun C949, který slibuje nejen výrazně vyšší rychlost, ale také nižší hlučnost a větší dolet než legendární Concorde, ikonický nadzvukový letoun, který byl v provozu mezi lety 1976 a 2003. Podle odborníků by tento nový letoun mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a přinést novou éru v komerčním létání.
Letoun C949, který je ve vývoji již několik let, má být schopen dosáhnout rychlosti až Mach 1,6, což představuje 50% zvýšení doletu oproti Concordu. S tímto výkonem by C949 mohl doletět až 11 000 kilometrů, což je o 3 800 kilometrů více než maximální dolet Concordu, který činil 7 200 kilometrů. „C949 není jen o rychlosti. Je to letoun, který klade důraz i na ekologii a komfort. Hluk nadzvukového letu se bude pohybovat na úrovni 83,9 decibelů, což je přibližně hlasitost vysoušeče vlasů,“ uvedl inženýr Wu Ta-wej, který vede tým vývojářů v Comac.
Tento pokrok v redukci hluku by mohl znamenat, že supersonické lety budou povoleny i nad pevninskými oblastmi, kde byly dosud zakázány kvůli rušení způsobenému vysokou hladinou hluku při průletu zvukovou bariérou. V březnu 2025 zveřejnili inženýři Comac detaily designu letounu v odborném časopise Acta Aeronautica Sinica, kde popisují inovativní aerodynamické prvky, které mají minimalizovat hlučnost a zlepšit efektivitu letu.
Letoun C949 bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně systému řízení s umělou inteligencí (fly-by-wire), který bude schopen optimalizovat letové parametry při vysokých rychlostech. „Naše technologie zahrnují speciálně navržené bulvy kolem motorů, které pomáhají minimalizovat výfukovou turbulenci, a tím i hlučnost. C949 je navržen tak, aby nejen dosahoval vysoké rychlosti, ale také aby byl ekologičtější a efektivnější,“ říká Ta-wej.
Vynikající aerodynamika letounu bude podporována adaptivními turbofanovými motory, které zajistí nižší spotřebu paliva při zachování vysoké výkonnosti. „C949 bude ekologičtější než Concorde díky nižší spotřebě paliva, což z něj činí efektivnější a udržitelnější možnost pro komerční leteckou dopravu,“ dodává odborník na letecký design.
I přes velký pokrok projekt čelí několika výzvám. Jednou z nich je efektivita paliva, která bude klíčová pro provozní náklady. Další výzvou je neustálá vzpomínka na tragédii Concordu z roku 2000, kdy při nehodě zahynulo 113 lidí. „I přes pokroky v technologii a designu bude muset Comac přesvědčit letecké společnosti a cestující, že nový letoun je nejen bezpečný, ale i ekonomicky udržitelný,“ komentuje analytik leteckého průmyslu.
Comac plánuje uvedení letounu do komerčního provozu až v roce 2049, přičemž první trasy budou směřovat na transpacifické linky, kde je nižší pravděpodobnost stížností na hluk. Letoun bude mít kapacitu mezi 28 a 48 sedadly v business class, což je mnohem méně než 100 míst v Concordu, a nabídne přímé lety například z Šanghaje do Los Angeles za zhruba 5 hodin.
„C949 je jen začátek. Čína má ambice změnit způsob, jakým lidé cestují. Když bude tento letoun uveden do provozu, otevře nové možnosti pro globální leteckou dopravu,“ dodává Ta-wej.
V lednu 2025 již americká společnost Boom Technology představila prototyp XB-1, což je komerční nadzvukový letoun, jehož první lety jsou naplánovány na rok 2027. Supersonické lety se tedy pomalu vracejí a nový čínský projekt C949 by mohl být významným krokem k opětovnému oživení tohoto rychlého a efektivního způsobu cestování.
Letouny, které překračují rychlost zvuku, stále představují technologickou výzvu, ale s postupem času a dalším vývojem by mohly stát základní součástí letecké dopravy, přičemž snižují ekologický dopad a zvyšují rychlost globálního cestování.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.