Ssupersonické (nadzvukové) lety se opět dostávají do popředí, a Čína má ambice stát se lídrem v tomto odvětví. Čínská státní letecká společnost Comac nyní představila svůj nový supersonický letoun C949, který by mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a otevřít novou kapitolu komerčního létání, informuje hongkongský South China Morning Post.
Nadzvukové lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se připravuje stát se lídrem v tomto segmentu. Čínská státní letecká firma Comac nedávno představila svůj nový supersonický letoun C949, který slibuje nejen výrazně vyšší rychlost, ale také nižší hlučnost a větší dolet než legendární Concorde, ikonický nadzvukový letoun, který byl v provozu mezi lety 1976 a 2003. Podle odborníků by tento nový letoun mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a přinést novou éru v komerčním létání.
Letoun C949, který je ve vývoji již několik let, má být schopen dosáhnout rychlosti až Mach 1,6, což představuje 50% zvýšení doletu oproti Concordu. S tímto výkonem by C949 mohl doletět až 11 000 kilometrů, což je o 3 800 kilometrů více než maximální dolet Concordu, který činil 7 200 kilometrů. „C949 není jen o rychlosti. Je to letoun, který klade důraz i na ekologii a komfort. Hluk nadzvukového letu se bude pohybovat na úrovni 83,9 decibelů, což je přibližně hlasitost vysoušeče vlasů,“ uvedl inženýr Wu Ta-wej, který vede tým vývojářů v Comac.
Tento pokrok v redukci hluku by mohl znamenat, že supersonické lety budou povoleny i nad pevninskými oblastmi, kde byly dosud zakázány kvůli rušení způsobenému vysokou hladinou hluku při průletu zvukovou bariérou. V březnu 2025 zveřejnili inženýři Comac detaily designu letounu v odborném časopise Acta Aeronautica Sinica, kde popisují inovativní aerodynamické prvky, které mají minimalizovat hlučnost a zlepšit efektivitu letu.
Letoun C949 bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně systému řízení s umělou inteligencí (fly-by-wire), který bude schopen optimalizovat letové parametry při vysokých rychlostech. „Naše technologie zahrnují speciálně navržené bulvy kolem motorů, které pomáhají minimalizovat výfukovou turbulenci, a tím i hlučnost. C949 je navržen tak, aby nejen dosahoval vysoké rychlosti, ale také aby byl ekologičtější a efektivnější,“ říká Ta-wej.
Vynikající aerodynamika letounu bude podporována adaptivními turbofanovými motory, které zajistí nižší spotřebu paliva při zachování vysoké výkonnosti. „C949 bude ekologičtější než Concorde díky nižší spotřebě paliva, což z něj činí efektivnější a udržitelnější možnost pro komerční leteckou dopravu,“ dodává odborník na letecký design.
I přes velký pokrok projekt čelí několika výzvám. Jednou z nich je efektivita paliva, která bude klíčová pro provozní náklady. Další výzvou je neustálá vzpomínka na tragédii Concordu z roku 2000, kdy při nehodě zahynulo 113 lidí. „I přes pokroky v technologii a designu bude muset Comac přesvědčit letecké společnosti a cestující, že nový letoun je nejen bezpečný, ale i ekonomicky udržitelný,“ komentuje analytik leteckého průmyslu.
Comac plánuje uvedení letounu do komerčního provozu až v roce 2049, přičemž první trasy budou směřovat na transpacifické linky, kde je nižší pravděpodobnost stížností na hluk. Letoun bude mít kapacitu mezi 28 a 48 sedadly v business class, což je mnohem méně než 100 míst v Concordu, a nabídne přímé lety například z Šanghaje do Los Angeles za zhruba 5 hodin.
„C949 je jen začátek. Čína má ambice změnit způsob, jakým lidé cestují. Když bude tento letoun uveden do provozu, otevře nové možnosti pro globální leteckou dopravu,“ dodává Ta-wej.
V lednu 2025 již americká společnost Boom Technology představila prototyp XB-1, což je komerční nadzvukový letoun, jehož první lety jsou naplánovány na rok 2027. Supersonické lety se tedy pomalu vracejí a nový čínský projekt C949 by mohl být významným krokem k opětovnému oživení tohoto rychlého a efektivního způsobu cestování.
Letouny, které překračují rychlost zvuku, stále představují technologickou výzvu, ale s postupem času a dalším vývojem by mohly stát základní součástí letecké dopravy, přičemž snižují ekologický dopad a zvyšují rychlost globálního cestování.
Čtvrtek je klíčovým dnem na každém mistrovství světa v hokeji a jinak tomu nebylo ani na probíhajícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku. Češi tentokrát čtvrtfinále nezvládli, když ve Stockholmu podlehli domácímu Švédsku 2:5. O výsledku rozhodla již první třetina, kdy si Seveřané vypracovali třígólový náskok.
Sedm let uplynulo v pondělí od velkolepé svatby prince Harryho a jeho manželky Meghan, která si výročí připomněla na sociálních sítích. Roky krásných vzpomínek má ostře sledovaný pár zachované ve fotkách, jak vévodkyně odhalila.
Jihočeští kriminalisté vyšetřují úmrtí nezletilého chlapce v Táboře jako nedbalostní čin. Policie to uvedla před polednem na sociální síti X. Reagovala tak na spekulace, které se začaly šířit ve veřejném prostoru.
Dveře Rudolfina se za veřejným posledním rozloučením s Jiřím Bartoškou zavřely v úterý v 17 hodin. Tím ale události toho dne zdaleka nekončily. Do honosné budovy následně dorazily známé osobnosti, aby uctily památku zesnulého, jak on si to přál. Tedy mejdanem. Nyní se objevilo první svědectví o jeho průběhu.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.