Ssupersonické (nadzvukové) lety se opět dostávají do popředí, a Čína má ambice stát se lídrem v tomto odvětví. Čínská státní letecká společnost Comac nyní představila svůj nový supersonický letoun C949, který by mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a otevřít novou kapitolu komerčního létání, informuje hongkongský South China Morning Post.
Nadzvukové lety se pomalu vracejí na scénu a Čína se připravuje stát se lídrem v tomto segmentu. Čínská státní letecká firma Comac nedávno představila svůj nový supersonický letoun C949, který slibuje nejen výrazně vyšší rychlost, ale také nižší hlučnost a větší dolet než legendární Concorde, ikonický nadzvukový letoun, který byl v provozu mezi lety 1976 a 2003. Podle odborníků by tento nový letoun mohl znamenat revoluci v globální letecké dopravě a přinést novou éru v komerčním létání.
Letoun C949, který je ve vývoji již několik let, má být schopen dosáhnout rychlosti až Mach 1,6, což představuje 50% zvýšení doletu oproti Concordu. S tímto výkonem by C949 mohl doletět až 11 000 kilometrů, což je o 3 800 kilometrů více než maximální dolet Concordu, který činil 7 200 kilometrů. „C949 není jen o rychlosti. Je to letoun, který klade důraz i na ekologii a komfort. Hluk nadzvukového letu se bude pohybovat na úrovni 83,9 decibelů, což je přibližně hlasitost vysoušeče vlasů,“ uvedl inženýr Wu Ta-wej, který vede tým vývojářů v Comac.
Tento pokrok v redukci hluku by mohl znamenat, že supersonické lety budou povoleny i nad pevninskými oblastmi, kde byly dosud zakázány kvůli rušení způsobenému vysokou hladinou hluku při průletu zvukovou bariérou. V březnu 2025 zveřejnili inženýři Comac detaily designu letounu v odborném časopise Acta Aeronautica Sinica, kde popisují inovativní aerodynamické prvky, které mají minimalizovat hlučnost a zlepšit efektivitu letu.
Letoun C949 bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně systému řízení s umělou inteligencí (fly-by-wire), který bude schopen optimalizovat letové parametry při vysokých rychlostech. „Naše technologie zahrnují speciálně navržené bulvy kolem motorů, které pomáhají minimalizovat výfukovou turbulenci, a tím i hlučnost. C949 je navržen tak, aby nejen dosahoval vysoké rychlosti, ale také aby byl ekologičtější a efektivnější,“ říká Ta-wej.
Vynikající aerodynamika letounu bude podporována adaptivními turbofanovými motory, které zajistí nižší spotřebu paliva při zachování vysoké výkonnosti. „C949 bude ekologičtější než Concorde díky nižší spotřebě paliva, což z něj činí efektivnější a udržitelnější možnost pro komerční leteckou dopravu,“ dodává odborník na letecký design.
I přes velký pokrok projekt čelí několika výzvám. Jednou z nich je efektivita paliva, která bude klíčová pro provozní náklady. Další výzvou je neustálá vzpomínka na tragédii Concordu z roku 2000, kdy při nehodě zahynulo 113 lidí. „I přes pokroky v technologii a designu bude muset Comac přesvědčit letecké společnosti a cestující, že nový letoun je nejen bezpečný, ale i ekonomicky udržitelný,“ komentuje analytik leteckého průmyslu.
Comac plánuje uvedení letounu do komerčního provozu až v roce 2049, přičemž první trasy budou směřovat na transpacifické linky, kde je nižší pravděpodobnost stížností na hluk. Letoun bude mít kapacitu mezi 28 a 48 sedadly v business class, což je mnohem méně než 100 míst v Concordu, a nabídne přímé lety například z Šanghaje do Los Angeles za zhruba 5 hodin.
„C949 je jen začátek. Čína má ambice změnit způsob, jakým lidé cestují. Když bude tento letoun uveden do provozu, otevře nové možnosti pro globální leteckou dopravu,“ dodává Ta-wej.
V lednu 2025 již americká společnost Boom Technology představila prototyp XB-1, což je komerční nadzvukový letoun, jehož první lety jsou naplánovány na rok 2027. Supersonické lety se tedy pomalu vracejí a nový čínský projekt C949 by mohl být významným krokem k opětovnému oživení tohoto rychlého a efektivního způsobu cestování.
Letouny, které překračují rychlost zvuku, stále představují technologickou výzvu, ale s postupem času a dalším vývojem by mohly stát základní součástí letecké dopravy, přičemž snižují ekologický dopad a zvyšují rychlost globálního cestování.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.