Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.