Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Americký prezident Donald Trump si nebral servítky a ostře se opřel do herce George Clooneyho a jeho manželky, právničky Amaly Clooney. Reagoval tak na zprávu, že manželský pár i se svými dětmi získal francouzské občanství. Francouzské úřady jim pasy udělily ve zrychleném řízení už 26. prosince, přičemž ministr zahraničí Jean-Noël Barrot tento krok podpořil s odkazem na jejich rozsáhlou filantropickou činnost.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.