Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.