Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.