Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.