Prezident Donald Trump podle oficiálního vyjádření Bílého domu aktuálně „aktivně“ zvažuje více než patnáct návrhů na nové obchodní dohody. Tuto informaci potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt během úterního brífinku. Zároveň ale odmítla sdělit, o jaké země se konkrétně jedná a co přesně jednotlivé návrhy obsahují.
„Máme na stole více než 15 návrhů, dokumentů, které aktivně posuzujeme,“ uvedla Leavitt. „Nechci předbíhat oficiálním oznámením. Ale opakovaně jsme uvedli, že se na nás obrátilo více než 75 států.“ To podle ní znamená, že administrativa má před sebou značný objem práce, než dojde ke konkrétním dohodám.
Tyto nové vyhlídky přicházejí krátce poté, co prezident dočasně na 90 dní pozastavil uvalení tzv. „recipročních“ cel, která se měla dotknout jak amerických spojenců, tak i konkurentů. Pauza má poskytnout prostor k uzavření dalších dohod bez bezprostředního ekonomického tlaku.
Přestože mnohé země dostaly výjimku z okamžitého uplatnění cel, na Čínu se výjimka nevztahuje. Naopak, Trumpova administrativa minulý týden zavedla 145% clo na veškerý dovoz z Číny – s výjimkou některé spotřební elektroniky. Tento krok znamenal dramatický obrat v dosavadní politice „recipročních tarifů“ a vyvolal ostrou reakci Pekingu.
Prezident Trump ale vzkazuje, že míč je nyní na straně Číny. „Čína musí uzavřít dohodu s námi. My s nimi uzavírat dohodu nemusíme,“ řekl podle Leavitt Trump během osobního jednání v Oválné pracovně. „Čína chce to, co máme – amerického spotřebitele. Neboli naše peníze.“ Dodala, že prezident zůstává otevřený jednání, ale podmínky si bude určovat Washington.
Čína mezitím oznámila, že bude „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy budou v ekonomické válce pokračovat. V reakci na americká cla zavedla Peking vlastní razantní navýšení cel na americké zboží, čímž se situace mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dále vyostřila.
Dalším klíčovým bodem, který během tiskového brífinku zazněl, byla otázka možné úpravy korporátní daňové sazby. Karoline Leavitt uvedla, že prezident zatím o žádné změně nerozhodl. „Ano, o této možnosti se hovoří, ale prezident zatím žádné rozhodnutí neučinil,“ řekla. Připomněla, že Trump v minulosti výrazně snížil korporátní daň ze 35 na 21 procent v rámci daňové reformy z roku 2017.
Během své kampaně v roce 2024 Trump navrhoval další snížení daní – konkrétně na 15 % – pro firmy, které budou vyrábět přímo v USA. Tento návrh má podle něj nastartovat domácí průmysl a přimět zahraniční společnosti k přesunu výroby na americké území.
Trump tak nadále prosazuje agresivní obchodní politiku, která má Spojené státy chránit před závislostí na globálních dodavatelských řetězcích, zároveň však riskuje nové obchodní konflikty. Vyjednávání s Čínou zůstává nejcitlivějším bodem celé strategie. Pokud se situace neuklidní, může se podle analytiků velmi rychle změnit v plnohodnotnou obchodní válku se závažnými dopady pro světovou ekonomiku.
Vzhledem k otevřeným otázkám kolem cel, daní i globálních obchodních vztahů bude následující období pro americkou ekonomiku a její partnery zásadní. Trump se netají tím, že má ambici změnit pravidla světového obchodu ve prospěch Spojených států – a že je připraven jít tvrdě za svým cílem.
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.
Jak bude po zbytek probíhajícího týdne, který včera začal? V této otázce se můžeme spolehnout na předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty vystoupají až na 21 stupňů.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.