Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Lipavský ve svém příspěvku k posledním událostem popsal svůj pohled na věc. "Putin Ukrajinu neporazil ani za 3 dny, ani 3 roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha," napsal na sociální síti X.
"Ukrajina musí zůstat svobodná. Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním," podotkl ministr zahraničí. "Kdo se stane členem EU a NATO rozhodují jejich členové, nikoliv Vladimir Putin. Česko chce mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Ukrajina," dodal šéf diplomacie.
Trump v pátek oznámil prostřednictvím sociální sítě Truth Social, že se s Putinem setká v pátek 15. srpna na Aljašce. Kreml již ústy Putinova poradce potvrdil, že uvedené informace jsou pravdivé. "Rusko a USA jsou sousedé, kteří mají společnou hranici. Je tedy logické, že naše delegace zkrátka přeletí přes Beringovu úžinu a že tak důležitý a dlouho očekávaný summit mezi lídry obou zemí se uskuteční právě tam (na Aljašce)," řekl Jurij Ušakov podle TASS.
Podle americké stanice CBS News se Bílý dům snaží přesvědčit evropské spojence, aby souhlasili s návrhem, který by Rusku zajistil kontrolu nad celým Donbasem, okupovaným Krymem a územím v Chersonské a Záporožské oblasti, kde se nacházejí ruští vojáci. Podle deníku Wall Street Journal měl podobný návrh předložit Putin americkému speciálnímu vyslanci Stevu Witkoffovi.
Podle Volodymyra Zelenského je Ukrajina připravena na rozhodnutí, která přinesou mír. "Jakákoliv rozhodnutí proti nám a bez nás jsou rozhodnutími proti míru. Ničeho nedosáhnou," konstatoval. "Všichni potřebujeme opravdový mír. Mír, který budou lidé respektovat," podotkl.
"Putin nevěří v náš národ a proto udělal beznadějné rozhodnutí, že si Ukrajinu vezme. Byla to jeho největší chyba, že nevzal Ukrajince v potaz," zhodnotil lídr napadené země a zdůraznil, že věří svým lidem. "Ukrajinci jsou silní a brání, co je jejich. Mnoho lidí na světě se během války přidalo na naši stranu. I ti, kteří jsou s Ruskem, vědí, že páchá zlo. Ukrajinci si zaslouží mír, ale všichni partneři musí pochopit, co to je důstojný mír," uvedl.
"Tato válka musí dospět ke konci - a Rusko ji musí ukončit. Rusko ji začalo a pokračuje v ní, ignoruje všechna ultimáta. To je ten problém, nic jiného," poznamenal ukrajinský prezident, který poukázal na to, že odpověď na otázku teritoriální integrity Ukrajiny je v její ústavě. "Ukrajinci nedají své území okupantům," prohlásil.
Kyjev je podle Zelenského připraven spolupracovat s Trumpem a dalšími spojenci na dosažení opravdového a trvalého místu. "Ukrajina je. Děkuji našim vojákům za obranu naší nezávislosti. Tohle je naše země, my jsme Ukrajina," vzkázal prezident na závěr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.