Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Lipavský ve svém příspěvku k posledním událostem popsal svůj pohled na věc. "Putin Ukrajinu neporazil ani za 3 dny, ani 3 roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha," napsal na sociální síti X.
"Ukrajina musí zůstat svobodná. Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním," podotkl ministr zahraničí. "Kdo se stane členem EU a NATO rozhodují jejich členové, nikoliv Vladimir Putin. Česko chce mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Ukrajina," dodal šéf diplomacie.
Trump v pátek oznámil prostřednictvím sociální sítě Truth Social, že se s Putinem setká v pátek 15. srpna na Aljašce. Kreml již ústy Putinova poradce potvrdil, že uvedené informace jsou pravdivé. "Rusko a USA jsou sousedé, kteří mají společnou hranici. Je tedy logické, že naše delegace zkrátka přeletí přes Beringovu úžinu a že tak důležitý a dlouho očekávaný summit mezi lídry obou zemí se uskuteční právě tam (na Aljašce)," řekl Jurij Ušakov podle TASS.
Podle americké stanice CBS News se Bílý dům snaží přesvědčit evropské spojence, aby souhlasili s návrhem, který by Rusku zajistil kontrolu nad celým Donbasem, okupovaným Krymem a územím v Chersonské a Záporožské oblasti, kde se nacházejí ruští vojáci. Podle deníku Wall Street Journal měl podobný návrh předložit Putin americkému speciálnímu vyslanci Stevu Witkoffovi.
Podle Volodymyra Zelenského je Ukrajina připravena na rozhodnutí, která přinesou mír. "Jakákoliv rozhodnutí proti nám a bez nás jsou rozhodnutími proti míru. Ničeho nedosáhnou," konstatoval. "Všichni potřebujeme opravdový mír. Mír, který budou lidé respektovat," podotkl.
"Putin nevěří v náš národ a proto udělal beznadějné rozhodnutí, že si Ukrajinu vezme. Byla to jeho největší chyba, že nevzal Ukrajince v potaz," zhodnotil lídr napadené země a zdůraznil, že věří svým lidem. "Ukrajinci jsou silní a brání, co je jejich. Mnoho lidí na světě se během války přidalo na naši stranu. I ti, kteří jsou s Ruskem, vědí, že páchá zlo. Ukrajinci si zaslouží mír, ale všichni partneři musí pochopit, co to je důstojný mír," uvedl.
"Tato válka musí dospět ke konci - a Rusko ji musí ukončit. Rusko ji začalo a pokračuje v ní, ignoruje všechna ultimáta. To je ten problém, nic jiného," poznamenal ukrajinský prezident, který poukázal na to, že odpověď na otázku teritoriální integrity Ukrajiny je v její ústavě. "Ukrajinci nedají své území okupantům," prohlásil.
Kyjev je podle Zelenského připraven spolupracovat s Trumpem a dalšími spojenci na dosažení opravdového a trvalého místu. "Ukrajina je. Děkuji našim vojákům za obranu naší nezávislosti. Tohle je naše země, my jsme Ukrajina," vzkázal prezident na závěr.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.