Možnost, že by euro nahradilo americký dolar jako dominantní globální rezervní měnu, se v posledních měsících opět začíná vážně zvažovat. Ačkoliv se tato otázka objevuje opakovaně již desítky let, aktuální politická a ekonomická situace ve Spojených státech pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ji činí naléhavější než kdy dřív.
Od dohody z Bretton Woods v roce 1944 se pozice světové rezervní měny neochvějně drží v rukou amerického dolaru. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z konce roku 2024 tvořil dolar 54 % světových oficiálních devizových rezerv, zatímco euro s výrazným odstupem drželo pouze 19 %. I přes tuto převahu se však základní důvěra v americký finanční a právní systém začíná drolit, píše The Conversation.
Peněžní hodnoty dnes už nejsou podloženy zlatem ani jinými cennými aktivy. Používáme fiat měnu – papír, jehož hodnota spočívá čistě ve víře v autoritu, která ji vydala. A právě důvěra, že určité aktivum akceptují ostatní, rozhoduje o jeho postavení jako peníze. To platí nejen pro oficiální měny, ale i pro alternativní směnné prostředky, jako byly například cigarety v zajateckých táborech během druhé světové války.
Americký dolar je dnes výjimečný tím, že jej lze použít téměř kdekoliv na světě – ať už přímo k nákupu, nebo nepřímo prostřednictvím směnárenských trhů. Tato globální akceptace je základem pro dolarový „monopol“, který USA přináší obrovské výhody – od nižších nákladů na půjčování až po silnější postavení na finančních trzích.
Tento „exorbitantní privilegium“, jak jej nazval francouzský ministr financí Valéry Giscard d'Estaing v 60. letech, ale není trvalé. Historie ukazuje, že dominantní měna se může změnit. Britská libra si své postavení udržela do poloviny 20. století. Následný nástup dolaru byl výsledkem válečného vítězství a hospodářské síly USA, nikoli neochvějné důvěry ve věčnost jednoho systému.
Změna takto zakořeněného globálního standardu je sice extrémně náročná, ale nikoli nemožná. Podobně jako u klávesnice typu QWERTY, která zůstává v užívání navzdory známým ergonomickým nevýhodám, hraje i u měn klíčovou roli setrvačnost. Důvodem, proč si dolar stále drží své postavení, není jen síla americké ekonomiky, ale také zvyk a síťová logika globálních trhů.
V posledních měsících se však právě tyto zvyky začínají zpochybňovat. Trumpova obchodní politika, která usiluje o snížení obchodního deficitu USA, nutí zahraniční investory k opatrnosti. Kromě toho kolují zvěsti o možném přerámování krátkodobého amerického dluhu na dlouhodobý, což by se mohlo rovnat částečnému defaultu.
Zneklidňující signály přicházejí i z oblasti právního státu a politické kultury USA. Poslední kroky prezidenta Bidena, včetně udělení milostí vlastní rodině a blízkým spolupracovníkům těsně před odchodem z úřadu, vyvolaly pochyby o stabilitě americké demokracie. Trumpova administrativa pak v mnoha ohledech ukazuje, že exekutiva má větší moc, než si mnozí mysleli.
Oproti tomu euro nabízí alternativu, která se sice dosud nezdála plně konkurenceschopná, ale s rostoucím zájmem o diverzifikaci měnových rezerv se její šance zvyšují. Evropa se sice potýká s vlastními problémy – od nedokončené bankovní unie po složité rozhodovací mechanismy –, ale z hlediska institucionální stability a předvídatelnosti je v očích některých investorů stále atraktivnější.
Není reálné očekávat, že by euro dolar rychle nahradilo. Nejde jen o to, aby se změnily preference centrálních bank – změna dominantní měny by znamenala rozsáhlé úpravy v mezinárodních obchodech, finančních kontraktech a rezervních strategiích. Nicméně signály z trhu naznačují, že rostoucí počet aktérů přemýšlí nad diverzifikací měnových rezerv a že euro začíná v tomto směru získávat určité body.
Otázkou není, zda dolar ztratí svůj globální primát přes noc – ale zda ho postupně neoslabí souběh vnitřní americké politické nestability, nevyzpytatelné hospodářské politiky a rostoucí atraktivity jiných měn. A v tomto světle se euro v květnu 2025 jeví jako mnohem pravděpodobnější kandidát na nástupce, než tomu bylo ještě na začátku roku.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.