Možnost, že by euro nahradilo americký dolar jako dominantní globální rezervní měnu, se v posledních měsících opět začíná vážně zvažovat. Ačkoliv se tato otázka objevuje opakovaně již desítky let, aktuální politická a ekonomická situace ve Spojených státech pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ji činí naléhavější než kdy dřív.
Od dohody z Bretton Woods v roce 1944 se pozice světové rezervní měny neochvějně drží v rukou amerického dolaru. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z konce roku 2024 tvořil dolar 54 % světových oficiálních devizových rezerv, zatímco euro s výrazným odstupem drželo pouze 19 %. I přes tuto převahu se však základní důvěra v americký finanční a právní systém začíná drolit, píše The Conversation.
Peněžní hodnoty dnes už nejsou podloženy zlatem ani jinými cennými aktivy. Používáme fiat měnu – papír, jehož hodnota spočívá čistě ve víře v autoritu, která ji vydala. A právě důvěra, že určité aktivum akceptují ostatní, rozhoduje o jeho postavení jako peníze. To platí nejen pro oficiální měny, ale i pro alternativní směnné prostředky, jako byly například cigarety v zajateckých táborech během druhé světové války.
Americký dolar je dnes výjimečný tím, že jej lze použít téměř kdekoliv na světě – ať už přímo k nákupu, nebo nepřímo prostřednictvím směnárenských trhů. Tato globální akceptace je základem pro dolarový „monopol“, který USA přináší obrovské výhody – od nižších nákladů na půjčování až po silnější postavení na finančních trzích.
Tento „exorbitantní privilegium“, jak jej nazval francouzský ministr financí Valéry Giscard d'Estaing v 60. letech, ale není trvalé. Historie ukazuje, že dominantní měna se může změnit. Britská libra si své postavení udržela do poloviny 20. století. Následný nástup dolaru byl výsledkem válečného vítězství a hospodářské síly USA, nikoli neochvějné důvěry ve věčnost jednoho systému.
Změna takto zakořeněného globálního standardu je sice extrémně náročná, ale nikoli nemožná. Podobně jako u klávesnice typu QWERTY, která zůstává v užívání navzdory známým ergonomickým nevýhodám, hraje i u měn klíčovou roli setrvačnost. Důvodem, proč si dolar stále drží své postavení, není jen síla americké ekonomiky, ale také zvyk a síťová logika globálních trhů.
V posledních měsících se však právě tyto zvyky začínají zpochybňovat. Trumpova obchodní politika, která usiluje o snížení obchodního deficitu USA, nutí zahraniční investory k opatrnosti. Kromě toho kolují zvěsti o možném přerámování krátkodobého amerického dluhu na dlouhodobý, což by se mohlo rovnat částečnému defaultu.
Zneklidňující signály přicházejí i z oblasti právního státu a politické kultury USA. Poslední kroky prezidenta Bidena, včetně udělení milostí vlastní rodině a blízkým spolupracovníkům těsně před odchodem z úřadu, vyvolaly pochyby o stabilitě americké demokracie. Trumpova administrativa pak v mnoha ohledech ukazuje, že exekutiva má větší moc, než si mnozí mysleli.
Oproti tomu euro nabízí alternativu, která se sice dosud nezdála plně konkurenceschopná, ale s rostoucím zájmem o diverzifikaci měnových rezerv se její šance zvyšují. Evropa se sice potýká s vlastními problémy – od nedokončené bankovní unie po složité rozhodovací mechanismy –, ale z hlediska institucionální stability a předvídatelnosti je v očích některých investorů stále atraktivnější.
Není reálné očekávat, že by euro dolar rychle nahradilo. Nejde jen o to, aby se změnily preference centrálních bank – změna dominantní měny by znamenala rozsáhlé úpravy v mezinárodních obchodech, finančních kontraktech a rezervních strategiích. Nicméně signály z trhu naznačují, že rostoucí počet aktérů přemýšlí nad diverzifikací měnových rezerv a že euro začíná v tomto směru získávat určité body.
Otázkou není, zda dolar ztratí svůj globální primát přes noc – ale zda ho postupně neoslabí souběh vnitřní americké politické nestability, nevyzpytatelné hospodářské politiky a rostoucí atraktivity jiných měn. A v tomto světle se euro v květnu 2025 jeví jako mnohem pravděpodobnější kandidát na nástupce, než tomu bylo ještě na začátku roku.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.