Možnost, že by euro nahradilo americký dolar jako dominantní globální rezervní měnu, se v posledních měsících opět začíná vážně zvažovat. Ačkoliv se tato otázka objevuje opakovaně již desítky let, aktuální politická a ekonomická situace ve Spojených státech pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ji činí naléhavější než kdy dřív.
Od dohody z Bretton Woods v roce 1944 se pozice světové rezervní měny neochvějně drží v rukou amerického dolaru. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z konce roku 2024 tvořil dolar 54 % světových oficiálních devizových rezerv, zatímco euro s výrazným odstupem drželo pouze 19 %. I přes tuto převahu se však základní důvěra v americký finanční a právní systém začíná drolit, píše The Conversation.
Peněžní hodnoty dnes už nejsou podloženy zlatem ani jinými cennými aktivy. Používáme fiat měnu – papír, jehož hodnota spočívá čistě ve víře v autoritu, která ji vydala. A právě důvěra, že určité aktivum akceptují ostatní, rozhoduje o jeho postavení jako peníze. To platí nejen pro oficiální měny, ale i pro alternativní směnné prostředky, jako byly například cigarety v zajateckých táborech během druhé světové války.
Americký dolar je dnes výjimečný tím, že jej lze použít téměř kdekoliv na světě – ať už přímo k nákupu, nebo nepřímo prostřednictvím směnárenských trhů. Tato globální akceptace je základem pro dolarový „monopol“, který USA přináší obrovské výhody – od nižších nákladů na půjčování až po silnější postavení na finančních trzích.
Tento „exorbitantní privilegium“, jak jej nazval francouzský ministr financí Valéry Giscard d'Estaing v 60. letech, ale není trvalé. Historie ukazuje, že dominantní měna se může změnit. Britská libra si své postavení udržela do poloviny 20. století. Následný nástup dolaru byl výsledkem válečného vítězství a hospodářské síly USA, nikoli neochvějné důvěry ve věčnost jednoho systému.
Změna takto zakořeněného globálního standardu je sice extrémně náročná, ale nikoli nemožná. Podobně jako u klávesnice typu QWERTY, která zůstává v užívání navzdory známým ergonomickým nevýhodám, hraje i u měn klíčovou roli setrvačnost. Důvodem, proč si dolar stále drží své postavení, není jen síla americké ekonomiky, ale také zvyk a síťová logika globálních trhů.
V posledních měsících se však právě tyto zvyky začínají zpochybňovat. Trumpova obchodní politika, která usiluje o snížení obchodního deficitu USA, nutí zahraniční investory k opatrnosti. Kromě toho kolují zvěsti o možném přerámování krátkodobého amerického dluhu na dlouhodobý, což by se mohlo rovnat částečnému defaultu.
Zneklidňující signály přicházejí i z oblasti právního státu a politické kultury USA. Poslední kroky prezidenta Bidena, včetně udělení milostí vlastní rodině a blízkým spolupracovníkům těsně před odchodem z úřadu, vyvolaly pochyby o stabilitě americké demokracie. Trumpova administrativa pak v mnoha ohledech ukazuje, že exekutiva má větší moc, než si mnozí mysleli.
Oproti tomu euro nabízí alternativu, která se sice dosud nezdála plně konkurenceschopná, ale s rostoucím zájmem o diverzifikaci měnových rezerv se její šance zvyšují. Evropa se sice potýká s vlastními problémy – od nedokončené bankovní unie po složité rozhodovací mechanismy –, ale z hlediska institucionální stability a předvídatelnosti je v očích některých investorů stále atraktivnější.
Není reálné očekávat, že by euro dolar rychle nahradilo. Nejde jen o to, aby se změnily preference centrálních bank – změna dominantní měny by znamenala rozsáhlé úpravy v mezinárodních obchodech, finančních kontraktech a rezervních strategiích. Nicméně signály z trhu naznačují, že rostoucí počet aktérů přemýšlí nad diverzifikací měnových rezerv a že euro začíná v tomto směru získávat určité body.
Otázkou není, zda dolar ztratí svůj globální primát přes noc – ale zda ho postupně neoslabí souběh vnitřní americké politické nestability, nevyzpytatelné hospodářské politiky a rostoucí atraktivity jiných měn. A v tomto světle se euro v květnu 2025 jeví jako mnohem pravděpodobnější kandidát na nástupce, než tomu bylo ještě na začátku roku.
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.