Možnost, že by euro nahradilo americký dolar jako dominantní globální rezervní měnu, se v posledních měsících opět začíná vážně zvažovat. Ačkoliv se tato otázka objevuje opakovaně již desítky let, aktuální politická a ekonomická situace ve Spojených státech pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ji činí naléhavější než kdy dřív.
Od dohody z Bretton Woods v roce 1944 se pozice světové rezervní měny neochvějně drží v rukou amerického dolaru. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z konce roku 2024 tvořil dolar 54 % světových oficiálních devizových rezerv, zatímco euro s výrazným odstupem drželo pouze 19 %. I přes tuto převahu se však základní důvěra v americký finanční a právní systém začíná drolit, píše The Conversation.
Peněžní hodnoty dnes už nejsou podloženy zlatem ani jinými cennými aktivy. Používáme fiat měnu – papír, jehož hodnota spočívá čistě ve víře v autoritu, která ji vydala. A právě důvěra, že určité aktivum akceptují ostatní, rozhoduje o jeho postavení jako peníze. To platí nejen pro oficiální měny, ale i pro alternativní směnné prostředky, jako byly například cigarety v zajateckých táborech během druhé světové války.
Americký dolar je dnes výjimečný tím, že jej lze použít téměř kdekoliv na světě – ať už přímo k nákupu, nebo nepřímo prostřednictvím směnárenských trhů. Tato globální akceptace je základem pro dolarový „monopol“, který USA přináší obrovské výhody – od nižších nákladů na půjčování až po silnější postavení na finančních trzích.
Tento „exorbitantní privilegium“, jak jej nazval francouzský ministr financí Valéry Giscard d'Estaing v 60. letech, ale není trvalé. Historie ukazuje, že dominantní měna se může změnit. Britská libra si své postavení udržela do poloviny 20. století. Následný nástup dolaru byl výsledkem válečného vítězství a hospodářské síly USA, nikoli neochvějné důvěry ve věčnost jednoho systému.
Změna takto zakořeněného globálního standardu je sice extrémně náročná, ale nikoli nemožná. Podobně jako u klávesnice typu QWERTY, která zůstává v užívání navzdory známým ergonomickým nevýhodám, hraje i u měn klíčovou roli setrvačnost. Důvodem, proč si dolar stále drží své postavení, není jen síla americké ekonomiky, ale také zvyk a síťová logika globálních trhů.
V posledních měsících se však právě tyto zvyky začínají zpochybňovat. Trumpova obchodní politika, která usiluje o snížení obchodního deficitu USA, nutí zahraniční investory k opatrnosti. Kromě toho kolují zvěsti o možném přerámování krátkodobého amerického dluhu na dlouhodobý, což by se mohlo rovnat částečnému defaultu.
Zneklidňující signály přicházejí i z oblasti právního státu a politické kultury USA. Poslední kroky prezidenta Bidena, včetně udělení milostí vlastní rodině a blízkým spolupracovníkům těsně před odchodem z úřadu, vyvolaly pochyby o stabilitě americké demokracie. Trumpova administrativa pak v mnoha ohledech ukazuje, že exekutiva má větší moc, než si mnozí mysleli.
Oproti tomu euro nabízí alternativu, která se sice dosud nezdála plně konkurenceschopná, ale s rostoucím zájmem o diverzifikaci měnových rezerv se její šance zvyšují. Evropa se sice potýká s vlastními problémy – od nedokončené bankovní unie po složité rozhodovací mechanismy –, ale z hlediska institucionální stability a předvídatelnosti je v očích některých investorů stále atraktivnější.
Není reálné očekávat, že by euro dolar rychle nahradilo. Nejde jen o to, aby se změnily preference centrálních bank – změna dominantní měny by znamenala rozsáhlé úpravy v mezinárodních obchodech, finančních kontraktech a rezervních strategiích. Nicméně signály z trhu naznačují, že rostoucí počet aktérů přemýšlí nad diverzifikací měnových rezerv a že euro začíná v tomto směru získávat určité body.
Otázkou není, zda dolar ztratí svůj globální primát přes noc – ale zda ho postupně neoslabí souběh vnitřní americké politické nestability, nevyzpytatelné hospodářské politiky a rostoucí atraktivity jiných měn. A v tomto světle se euro v květnu 2025 jeví jako mnohem pravděpodobnější kandidát na nástupce, než tomu bylo ještě na začátku roku.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.