Británie a Kanada se sbližují s Čínou. Trumpovi se to silně nelíbí

Zatímco Starmer v Pekingu hovořil o „sofistikovaném“ vztahu založeném na ekonomickém pragmatismu, z Washingtonu přišlo ostré varování. Americký prezident Donald Trump označil snahu Británie o užší vazby s Čínou za „velmi nebezpečnou“. Trump, který se netají svým nepřátelským postojem k čínskému vlivu, varoval Londýn před riziky, která s sebou přináší spoléhání na Peking jako na hospodářského zachránce.

Britská delegace, v níž bylo zastoupeno téměř 60 významných firem včetně farmaceutického gigantu AstraZeneca nebo automobilky Jaguar Land Rover, si z Číny odváží konkrétní přísliby. Mezi hlavní úspěchy patří plánované snížení cel na skotskou whisky na polovinu a zavedení bezvízového styku pro britské občany při návštěvách do 30 dnů. Starmer zdůraznil, že Británie má Číně co nabídnout a že hlubší zapojení je v zájmu britských pracujících.

Trumpova kritika však nezůstala jen u slovního varování. Prezident ji dal do kontextu s podobnou situací v Kanadě, kde premiér Mark Carney rovněž usiluje o hospodářské sblížení s Pekingem. Trump varoval, že Kanada si vede velmi špatně a Čína pro ni rozhodně není odpovědí. Tato rétorika vyvolává obavy, že by Spojené státy mohly vůči svým spojencům použít obchodní cla, pokud budou pokračovat v politice, která jde proti zájmům Washingtonu.

Britský ministr obchodu Chris Bryant na Trumpova slova reagoval přímočaře a označil je za chybná. Bryant upozornil na rozpor v Trumpových postojích, kdy se americký prezident sám označuje za přítele prezidenta Siho a plánuje vlastní návštěvu Číny na duben 2026. Podle Bryanta je tedy nelogické, aby Spojené státy kritizovaly Británii za totéž, co samy v diplomatické rovině provádějí.

Downing Street se snažila napětí mírnit prohlášením, že americká administrativa byla o cílech Starmerovy cesty informována předem. Britští představitelé věří, že dokážou udržet „speciální vztah“ s USA v oblasti obrany a bezpečnosti, aniž by museli obětovat obchodní příležitosti v Asii. Starmer v rozhovorech před cestou několikrát zopakoval, že si Británie nehodlá vybírat mezi Washingtonem a Pekingem.

Zářijová návštěva Donalda Trumpa v Británii, při níž byly oznámeny investice ve výši 150 miliard liber, byla Starmerem použita jako důkaz, že vztahy s USA jsou pevné. Přesto se zdá, že Trumpova nepředvídatelnost bude i nadále hlavním zdrojem nejistoty pro britskou zahraniční politiku. Americký ministr obchodu Howard Lutnick dokonce vyjádřil skepsi nad tím, zda Starmerovy snahy v Číně vůbec přinesou očekávaný výsledek, vzhledem k obtížnosti exportu na čínský trh.

Během tříhodinového jednání v Pekingu se dotkli i citlivých témat, jako je situace v Hongkongu nebo lidská práva. Starmerův mluvčí sice odmítl potvrdit, zda premiér přímo požádal o propuštění vězněného britského občana Jimmyho Laie, ale zopakoval, že postoj Londýna k jeho okamžitému propuštění se nemění. Čína naproti tomu zdůraznila svou ochotu k „dlouhodobému a stabilnímu strategickému partnerství“, pokud bude Británie poskytovat čínským firmám férové prostředí.

Cesta Keira Starmera pokračuje z Číny do Tokia, kde se má setkat s japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Tento diplomatický maraton ukazuje snahu Británie diverzifikovat své obchodní partnery v tichomořské oblasti v době, kdy se tradiční transatlantické vazby otřásají pod tlakem Trumpovy politiky „Amerika na prvním místě“. Starmer tak sází na strategii, která se snaží využít globálních ekonomických příležitostí i za cenu rizika podráždění klíčového spojence.