Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Zatímco Starmer v Pekingu hovořil o „sofistikovaném“ vztahu založeném na ekonomickém pragmatismu, z Washingtonu přišlo ostré varování. Americký prezident Donald Trump označil snahu Británie o užší vazby s Čínou za „velmi nebezpečnou“. Trump, který se netají svým nepřátelským postojem k čínskému vlivu, varoval Londýn před riziky, která s sebou přináší spoléhání na Peking jako na hospodářského zachránce.
Britská delegace, v níž bylo zastoupeno téměř 60 významných firem včetně farmaceutického gigantu AstraZeneca nebo automobilky Jaguar Land Rover, si z Číny odváží konkrétní přísliby. Mezi hlavní úspěchy patří plánované snížení cel na skotskou whisky na polovinu a zavedení bezvízového styku pro britské občany při návštěvách do 30 dnů. Starmer zdůraznil, že Británie má Číně co nabídnout a že hlubší zapojení je v zájmu britských pracujících.
Trumpova kritika však nezůstala jen u slovního varování. Prezident ji dal do kontextu s podobnou situací v Kanadě, kde premiér Mark Carney rovněž usiluje o hospodářské sblížení s Pekingem. Trump varoval, že Kanada si vede velmi špatně a Čína pro ni rozhodně není odpovědí. Tato rétorika vyvolává obavy, že by Spojené státy mohly vůči svým spojencům použít obchodní cla, pokud budou pokračovat v politice, která jde proti zájmům Washingtonu.
Britský ministr obchodu Chris Bryant na Trumpova slova reagoval přímočaře a označil je za chybná. Bryant upozornil na rozpor v Trumpových postojích, kdy se americký prezident sám označuje za přítele prezidenta Siho a plánuje vlastní návštěvu Číny na duben 2026. Podle Bryanta je tedy nelogické, aby Spojené státy kritizovaly Británii za totéž, co samy v diplomatické rovině provádějí.
Downing Street se snažila napětí mírnit prohlášením, že americká administrativa byla o cílech Starmerovy cesty informována předem. Britští představitelé věří, že dokážou udržet „speciální vztah“ s USA v oblasti obrany a bezpečnosti, aniž by museli obětovat obchodní příležitosti v Asii. Starmer v rozhovorech před cestou několikrát zopakoval, že si Británie nehodlá vybírat mezi Washingtonem a Pekingem.
Zářijová návštěva Donalda Trumpa v Británii, při níž byly oznámeny investice ve výši 150 miliard liber, byla Starmerem použita jako důkaz, že vztahy s USA jsou pevné. Přesto se zdá, že Trumpova nepředvídatelnost bude i nadále hlavním zdrojem nejistoty pro britskou zahraniční politiku. Americký ministr obchodu Howard Lutnick dokonce vyjádřil skepsi nad tím, zda Starmerovy snahy v Číně vůbec přinesou očekávaný výsledek, vzhledem k obtížnosti exportu na čínský trh.
Během tříhodinového jednání v Pekingu se dotkli i citlivých témat, jako je situace v Hongkongu nebo lidská práva. Starmerův mluvčí sice odmítl potvrdit, zda premiér přímo požádal o propuštění vězněného britského občana Jimmyho Laie, ale zopakoval, že postoj Londýna k jeho okamžitému propuštění se nemění. Čína naproti tomu zdůraznila svou ochotu k „dlouhodobému a stabilnímu strategickému partnerství“, pokud bude Británie poskytovat čínským firmám férové prostředí.
Cesta Keira Starmera pokračuje z Číny do Tokia, kde se má setkat s japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Tento diplomatický maraton ukazuje snahu Británie diverzifikovat své obchodní partnery v tichomořské oblasti v době, kdy se tradiční transatlantické vazby otřásají pod tlakem Trumpovy politiky „Amerika na prvním místě“. Starmer tak sází na strategii, která se snaží využít globálních ekonomických příležitostí i za cenu rizika podráždění klíčového spojence.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.