Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Americká odbornice na klimatickou komunikaci Dr. Genevieve Guenther, zakladatelka iniciativy End Climate Silence, se této problematice věnuje z pohledu mediálního narativu a veřejného diskurzu. V nedávném rozhovoru pro The Guardian varuje, že iluze o kontrolované změně klimatu je nebezpečná. „Tato rizika mohou zničit samotné propojení mezi lidskou civilizací a ekosystémy, které ji umožňují.“
Guenther se domnívá, že klamavý optimismus části klimatického hnutí, které chce investorům prezentovat obnovitelné zdroje jako čistě výhodný byznys, má za následek zamlčování nejvážnějších hrozeb. Po vlně klimatické mobilizace v roce 2018, kdy zpráva IPCC varovala před rozdílem mezi oteplením o 1,5 °C a 2 °C, přišla fáze relativního uklidnění. Média, firmy i vlády slíbily změny, ale do popředí se dostal narativ, že situace je pod kontrolou – což podle Guenther není pravda.
Připomíná, že už současných 1,5 °C přináší dopady z horší části vědeckých předpovědí a že další oteplení na 3 °C, o kterém někteří mluví jako o „přijatelném scénáři“, by bylo pro lidstvo katastrofální.
Bod zlomu se podle Guenther liší od pozvolného oteplování stejně, jako se liší chronická nemoc od akutního stavu. „Není to jako cukrovka, se kterou se dá žít. Je to jako rakovina – bují, metastázuje a v určitém bodě už není vyléčitelná,“ říká. Sama se rozhodla bojovat kvůli svému synovi a všem dětem, kterým hrozí „chaotická a neobyvatelná budoucnost“.
Guenther vnímá tři formy klimatického pesimismu – „doomerismu“. První vychází z mylné představy, že kolaps je nevyhnutelný. Druhá je nihilistická, elitářská a nepřispívá k žádnému řešení. Třetí pramení z politické frustrace – z pocitu, že elity svět úmyslně nechávají shořet. Tento typ však považuje za pochopitelný: „Musíme ten strach proměnit v odvahu a činy – mluvit o klimatu, tlačit na politiky a firmy.“
Ekonomické modely, které tvrdí, že klimatická změna ukrojí jen malou část globálního HDP, jsou podle ní neuvěřitelně podhodnocené. Držitel Nobelovy ceny William Nordhaus ve svých modelech například zcela opomíjí náklady v dopravě, infrastruktuře, produktivitě práce či vliv společenských otřesů jako jsou války a migrace. Guenther označuje víru, že kapitalismus se může odtrhnout od přírodních limitů, za „kvazi náboženství“ – vědecky nepodložené a nebezpečné.
Podle ní je mylná i představa, že bohatství poskytne neomezenou ochranu. „Myslet si, že betonový dům vás ochrání navždy, je iluze. Krize postupuje, zrychluje a bohatství vás neuchrání před kolapsem potravinových řetězců, kolapsem ekosystémů nebo společenskými nepokoji.“
Závěr: boj z lásky, ne ze strachu
Guenther říká, že klíčem k vyrovnání se s hrozbami klimatické krize je láska – k dětem, k přírodě, k životu. „Láska je nevyčerpatelný zdroj. Věřím, že má větší sílu než chamtivost nebo nenávist. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom tu nebyli.“
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.