Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Americká odbornice na klimatickou komunikaci Dr. Genevieve Guenther, zakladatelka iniciativy End Climate Silence, se této problematice věnuje z pohledu mediálního narativu a veřejného diskurzu. V nedávném rozhovoru pro The Guardian varuje, že iluze o kontrolované změně klimatu je nebezpečná. „Tato rizika mohou zničit samotné propojení mezi lidskou civilizací a ekosystémy, které ji umožňují.“
Guenther se domnívá, že klamavý optimismus části klimatického hnutí, které chce investorům prezentovat obnovitelné zdroje jako čistě výhodný byznys, má za následek zamlčování nejvážnějších hrozeb. Po vlně klimatické mobilizace v roce 2018, kdy zpráva IPCC varovala před rozdílem mezi oteplením o 1,5 °C a 2 °C, přišla fáze relativního uklidnění. Média, firmy i vlády slíbily změny, ale do popředí se dostal narativ, že situace je pod kontrolou – což podle Guenther není pravda.
Připomíná, že už současných 1,5 °C přináší dopady z horší části vědeckých předpovědí a že další oteplení na 3 °C, o kterém někteří mluví jako o „přijatelném scénáři“, by bylo pro lidstvo katastrofální.
Bod zlomu se podle Guenther liší od pozvolného oteplování stejně, jako se liší chronická nemoc od akutního stavu. „Není to jako cukrovka, se kterou se dá žít. Je to jako rakovina – bují, metastázuje a v určitém bodě už není vyléčitelná,“ říká. Sama se rozhodla bojovat kvůli svému synovi a všem dětem, kterým hrozí „chaotická a neobyvatelná budoucnost“.
Guenther vnímá tři formy klimatického pesimismu – „doomerismu“. První vychází z mylné představy, že kolaps je nevyhnutelný. Druhá je nihilistická, elitářská a nepřispívá k žádnému řešení. Třetí pramení z politické frustrace – z pocitu, že elity svět úmyslně nechávají shořet. Tento typ však považuje za pochopitelný: „Musíme ten strach proměnit v odvahu a činy – mluvit o klimatu, tlačit na politiky a firmy.“
Ekonomické modely, které tvrdí, že klimatická změna ukrojí jen malou část globálního HDP, jsou podle ní neuvěřitelně podhodnocené. Držitel Nobelovy ceny William Nordhaus ve svých modelech například zcela opomíjí náklady v dopravě, infrastruktuře, produktivitě práce či vliv společenských otřesů jako jsou války a migrace. Guenther označuje víru, že kapitalismus se může odtrhnout od přírodních limitů, za „kvazi náboženství“ – vědecky nepodložené a nebezpečné.
Podle ní je mylná i představa, že bohatství poskytne neomezenou ochranu. „Myslet si, že betonový dům vás ochrání navždy, je iluze. Krize postupuje, zrychluje a bohatství vás neuchrání před kolapsem potravinových řetězců, kolapsem ekosystémů nebo společenskými nepokoji.“
Závěr: boj z lásky, ne ze strachu
Guenther říká, že klíčem k vyrovnání se s hrozbami klimatické krize je láska – k dětem, k přírodě, k životu. „Láska je nevyčerpatelný zdroj. Věřím, že má větší sílu než chamtivost nebo nenávist. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom tu nebyli.“
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.