Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Americká odbornice na klimatickou komunikaci Dr. Genevieve Guenther, zakladatelka iniciativy End Climate Silence, se této problematice věnuje z pohledu mediálního narativu a veřejného diskurzu. V nedávném rozhovoru pro The Guardian varuje, že iluze o kontrolované změně klimatu je nebezpečná. „Tato rizika mohou zničit samotné propojení mezi lidskou civilizací a ekosystémy, které ji umožňují.“
Guenther se domnívá, že klamavý optimismus části klimatického hnutí, které chce investorům prezentovat obnovitelné zdroje jako čistě výhodný byznys, má za následek zamlčování nejvážnějších hrozeb. Po vlně klimatické mobilizace v roce 2018, kdy zpráva IPCC varovala před rozdílem mezi oteplením o 1,5 °C a 2 °C, přišla fáze relativního uklidnění. Média, firmy i vlády slíbily změny, ale do popředí se dostal narativ, že situace je pod kontrolou – což podle Guenther není pravda.
Připomíná, že už současných 1,5 °C přináší dopady z horší části vědeckých předpovědí a že další oteplení na 3 °C, o kterém někteří mluví jako o „přijatelném scénáři“, by bylo pro lidstvo katastrofální.
Bod zlomu se podle Guenther liší od pozvolného oteplování stejně, jako se liší chronická nemoc od akutního stavu. „Není to jako cukrovka, se kterou se dá žít. Je to jako rakovina – bují, metastázuje a v určitém bodě už není vyléčitelná,“ říká. Sama se rozhodla bojovat kvůli svému synovi a všem dětem, kterým hrozí „chaotická a neobyvatelná budoucnost“.
Guenther vnímá tři formy klimatického pesimismu – „doomerismu“. První vychází z mylné představy, že kolaps je nevyhnutelný. Druhá je nihilistická, elitářská a nepřispívá k žádnému řešení. Třetí pramení z politické frustrace – z pocitu, že elity svět úmyslně nechávají shořet. Tento typ však považuje za pochopitelný: „Musíme ten strach proměnit v odvahu a činy – mluvit o klimatu, tlačit na politiky a firmy.“
Ekonomické modely, které tvrdí, že klimatická změna ukrojí jen malou část globálního HDP, jsou podle ní neuvěřitelně podhodnocené. Držitel Nobelovy ceny William Nordhaus ve svých modelech například zcela opomíjí náklady v dopravě, infrastruktuře, produktivitě práce či vliv společenských otřesů jako jsou války a migrace. Guenther označuje víru, že kapitalismus se může odtrhnout od přírodních limitů, za „kvazi náboženství“ – vědecky nepodložené a nebezpečné.
Podle ní je mylná i představa, že bohatství poskytne neomezenou ochranu. „Myslet si, že betonový dům vás ochrání navždy, je iluze. Krize postupuje, zrychluje a bohatství vás neuchrání před kolapsem potravinových řetězců, kolapsem ekosystémů nebo společenskými nepokoji.“
Závěr: boj z lásky, ne ze strachu
Guenther říká, že klíčem k vyrovnání se s hrozbami klimatické krize je láska – k dětem, k přírodě, k životu. „Láska je nevyčerpatelný zdroj. Věřím, že má větší sílu než chamtivost nebo nenávist. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom tu nebyli.“
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.