Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Americká odbornice na klimatickou komunikaci Dr. Genevieve Guenther, zakladatelka iniciativy End Climate Silence, se této problematice věnuje z pohledu mediálního narativu a veřejného diskurzu. V nedávném rozhovoru pro The Guardian varuje, že iluze o kontrolované změně klimatu je nebezpečná. „Tato rizika mohou zničit samotné propojení mezi lidskou civilizací a ekosystémy, které ji umožňují.“
Guenther se domnívá, že klamavý optimismus části klimatického hnutí, které chce investorům prezentovat obnovitelné zdroje jako čistě výhodný byznys, má za následek zamlčování nejvážnějších hrozeb. Po vlně klimatické mobilizace v roce 2018, kdy zpráva IPCC varovala před rozdílem mezi oteplením o 1,5 °C a 2 °C, přišla fáze relativního uklidnění. Média, firmy i vlády slíbily změny, ale do popředí se dostal narativ, že situace je pod kontrolou – což podle Guenther není pravda.
Připomíná, že už současných 1,5 °C přináší dopady z horší části vědeckých předpovědí a že další oteplení na 3 °C, o kterém někteří mluví jako o „přijatelném scénáři“, by bylo pro lidstvo katastrofální.
Bod zlomu se podle Guenther liší od pozvolného oteplování stejně, jako se liší chronická nemoc od akutního stavu. „Není to jako cukrovka, se kterou se dá žít. Je to jako rakovina – bují, metastázuje a v určitém bodě už není vyléčitelná,“ říká. Sama se rozhodla bojovat kvůli svému synovi a všem dětem, kterým hrozí „chaotická a neobyvatelná budoucnost“.
Guenther vnímá tři formy klimatického pesimismu – „doomerismu“. První vychází z mylné představy, že kolaps je nevyhnutelný. Druhá je nihilistická, elitářská a nepřispívá k žádnému řešení. Třetí pramení z politické frustrace – z pocitu, že elity svět úmyslně nechávají shořet. Tento typ však považuje za pochopitelný: „Musíme ten strach proměnit v odvahu a činy – mluvit o klimatu, tlačit na politiky a firmy.“
Ekonomické modely, které tvrdí, že klimatická změna ukrojí jen malou část globálního HDP, jsou podle ní neuvěřitelně podhodnocené. Držitel Nobelovy ceny William Nordhaus ve svých modelech například zcela opomíjí náklady v dopravě, infrastruktuře, produktivitě práce či vliv společenských otřesů jako jsou války a migrace. Guenther označuje víru, že kapitalismus se může odtrhnout od přírodních limitů, za „kvazi náboženství“ – vědecky nepodložené a nebezpečné.
Podle ní je mylná i představa, že bohatství poskytne neomezenou ochranu. „Myslet si, že betonový dům vás ochrání navždy, je iluze. Krize postupuje, zrychluje a bohatství vás neuchrání před kolapsem potravinových řetězců, kolapsem ekosystémů nebo společenskými nepokoji.“
Závěr: boj z lásky, ne ze strachu
Guenther říká, že klíčem k vyrovnání se s hrozbami klimatické krize je láska – k dětem, k přírodě, k životu. „Láska je nevyčerpatelný zdroj. Věřím, že má větší sílu než chamtivost nebo nenávist. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom tu nebyli.“
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.