Hnutí ANO by podle nejnovějšího volebního modelu agentury Median suverénně zvítězilo s 33,5 % hlasů. Do popředí se nečekaně dostávají Motoristé sobě, kteří by předčili SPD i komunisty pod značkou Stačilo! Naopak Piráti by si polepšili a udrželi se ve Sněmovně.
Hnutí ANO by podle únorového volebního modelu agentury Median vyhrálo volby se ziskem 33,5 % hlasů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž na druhém místě by skončila koalice SPOLU s 18,5 %.
Následovalo by hnutí STAN (10 %), nováček Motoristé sobě (8 %), SPD (7 %), Stačilo! (6,5 %) a Piráti (6 %). Oproti lednovému průzkumu si nejvíce polepšili Piráti (+2 procentní body) a SPOLU (+1,5 b.), zatímco STAN a SPD ztratily po jednom bodu. ANO zůstalo na stejných hodnotách.
Průzkum nezachytil možný dopad nového spojenectví SPD s Trikolorou, Svobodnými a hnutím PRO, jejichž zástupci se v podzimních volbách objeví na kandidátkách SPD. Tento krok by mohl změnit rozložení sil mezi opozičními stranami.
1019 respondentů, volební účast 60,5 %
Podle Medianu by ANO v přepočtu na mandáty obsadilo 74 křesel, koalice SPOLU by získala 41 poslanců a STAN 23. Vládní strany by tak dohromady měly pouze 64 křesel, což je výrazně pod hranicí nutnou pro většinu. Motoristům model přisuzuje 18 mandátů, SPD 16, Stačilo! 15 a Pirátům 13.
Ochota voličů jít k volbám mírně poklesla, hlasovat by přišlo 60,5 % respondentů. Nejvyšší volební potenciál zůstává u ANO, které by teoreticky mohlo získat až 40 % hlasů. Koalice SPOLU by mohla oslovit až 29,5 % voličů, zatímco STAN dosahuje na 19,5 %.
Pokud by se výsledky voleb shodovaly s modelem, ANO by ke složení vlády potřebovalo buď koalici SPOLU, což obě strany vylučují, nebo podporu alespoň dvou dalších subjektů. Výsledky naznačují, že klíčovou roli mohou hrát nové a menší strany, které by mohly ovlivnit povolební vyjednávání.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
