Austrálie zavedla k dnešnímu dni světově první zákaz přístupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let, což rodiče a aktivisté vnímají jako teprve začátek boje proti negativním dopadům nekonečného scrollování na mladé lidi. Wayne Holdsworth, otec Maca, který si ve svých sedmnácti letech vzal život po vydírání na sociálních sítích, se zúčastnil setkání v sídle premiéra v Sydney u příležitosti vstupu zákona v platnost. Uvedl, že jeho syn měl být chráněn.
Australská labouristická vláda si zákazem připsala politické vítězství, které přitahuje mezinárodní pozornost a staví Austrálii do čela globálního úsilí o omezení vlivu technologických platforem. Premiér Anthony Albanese pro CNN prohlásil, že Austrálie ukazuje světu cestu, jak reagovat na globální problém způsobovaný sociálními sítěmi. Dodal, že je povinností vlády reagovat na prosby rodičů a mladých lidí, kteří chtějí, aby jim bylo umožněno být jen dětmi.
V důsledku nového zákona, který hrozí technologickým společnostem mnohamilionovými pokutami, pokud nepodniknou „přiměřené kroky“ k zamezení přístupu mladším 16 let, deset platforem včetně Instagramu, Snapchatu a TikToku pozastavilo nebo zrušilo účty dětí. Ačkoli úřady předpokládaly, že nasazení zákona bude chaotické, platformy budou i nadále monitorovat uživatele a vylučovat každého mladšího šestnácti let po dobu, dokud to bude nutné.
Impulsem k australskému zákazu byla kniha „Úzkostná generace“ amerického sociálního psychologa Jonathana Haidta z března 2024. Kniha vedla k vytvoření návrhu zákona v Jižní Austrálii, který se rychle rozšířil na federální úroveň. Haidt tvrdí, že rodiče děti příliš chrání v reálném světě, ale nedokázali je ochránit v online prostředí, čímž je vystavili nebezpečí a připravili je o dovednosti potřebné k budování odolnosti, které se učí na dětském hřišti.
Někteří odborníci nicméně upozorňují, že zákon, i když je myšlen dobře, nevyřeší kyberšikanu, což je širší společenský problém, který není omezen pouze na konkrétní platformy. Profesor internetových studií Tama Leaver z Curtin University prohlásil, že zákon je masivně přeceňovaný, protože nástroje k jeho účinné realizaci zatím nefungují. Obává se, že agresoři prostě přejdou na jiné platformy a že zákon dává rodičům falešný pocit bezpečí.
Odborníci pracující s izolovanými a zranitelnými dětmi také varují, že odebrání sociálních sítí by mohlo tyto děti připravit o podpůrné sítě a vést k ještě větší osamělosti. Proto opatrně sledují změnu a hledají nové způsoby, jak se k dětem dostat. Premiér Albanese den před zákazem vyzval australské teenagery k tomu, aby se věnovali novým zájmům, jako je sport, hudba nebo četba knih.
Australská komisařka pro e-bezpečnost Julie Inman Grantová tvrdí, že tento zákaz bude „prvním skutečným lékem“ k tomu, co je vnímáno jako obrovský sociální experiment na mladých lidech. Věří, že svět bude Austrálii následovat, stejně jako tomu bylo u jejích přísných zákonů o zbraních z 90. let, které byly zavedeny po masakru v Port Arthur.
Kritici zákazu však namítají, že omezuje svobodu slova a narušuje soukromí. Obávají se také, že monitorování online aktivit je začátkem zpřísněného dohledu. Australský Nejvyšší soud se bude zabývat argumenty o dopadu zákazu na svobodu mladých lidí zapojovat se do politického diskurzu, a právní kroky nevylučují ani samotné platformy. Holdsworth naopak vidí příležitost: nyní je možné vzdělávat děti ve věku od osmi do patnácti let o rizicích online prostředí, aby byly připravené na okamžik, kdy získají přístup na sociální sítě.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.