Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Asteroid, který byl objeven koncem roku 2024, původně měl potenciál zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Možnost této kolize se však měnila s každým novým pozorováním, přičemž v únoru dosáhla pravděpodobnost až 3,1 %, což z něj činilo nejrizikovější asteroid vůbec.
Díky pečlivému sledování ze zemských i vesmírných teleskopů astronomové dokázali určit velikost a dráhu asteroidu a nakonec vyloučit jeho přímý zásah Země. Nejnovější pozorování z června však ukazují, že i když Zemi asteroid mine, mohl by se stát hrozbou pro Měsíc.
I když Země by se nacházela v bezpečí, YR4 by mohl zasáhnout Měsíc, což by představovalo událost, kterou by lidstvo zažilo jen jednou za život. Tento zásah by mohl vymrštit jemné měsíční prachové částice směrem k naší planetě a vyvolat jasnou meteorickou sprchu. I když tyto částice nebudou představovat fyzické nebezpečí, mohly by poškodit satelity na orbitě kolem Země a ohrozit komunikace a navigační systémy.
Podle astronomů, kteří sledovali asteroida pomocí teleskopu James Webb, má 2024 YR4 průměr přibližně 60 metrů. I když je menší než asteroidy, které by mohly způsobit masivní zkázu na Zemi, jeho náraz na Měsíc by mohl uvolnit až 100 milionů kilogramů měsíčního materiálu.
Vědci počítají s tím, že při zásahu do Měsíce by mohlo vzniknout impaktní kráter o průměru 1 kilometr, což by byla největší taková událost za posledních 5 000 let. Kromě přímého účinku na Měsíc by ale materiál vymrštěný při nárazu mohl představovat hrozbu pro satelity obíhající kolem Země. I malé kousky měsíčního materiálu, letící obrovskou rychlostí, by mohly poškodit struktury na orbitě.
Vědci odhadují, že větší kusy, jako jsou měsíční meteority, by mohly dorazit na Zemi během několika dní až měsíců po nárazu, což by způsobilo pozoruhodnou meteorickou sprchu. Ačkoli by tyto částice byly malé, jejich rychlost by také znamenala riziko pro satelity.
Pokud by YR4 skutečně zasáhl Měsíc, mohl by způsobit i škody na základnách a misích, které by se v té době nacházely na Měsíci. I když je misí na Měsíc zatím relativně málo, vzhledem k rostoucímu zájmu o jeho průzkum a potenciální osídlování by tento scénář mohl mít dalekosáhlé důsledky.
Naštěstí je většina satelitů, které by mohly být ohroženy, umístěna na nízké orbitě Země, navíc se očekává, že mezinárodní vesmírná stanice (ISS) do té doby zanikne.
I když je plán na ochranu Měsíce před asteroidy, jako je YR4, stále nejasný, zkoumání možných rizik pokračuje. Vědci se domnívají, že by bylo možné použít metody deflektorů, jako byla například mise DART, která v roce 2022 změnila dráhu asteroidu Dimorphos. Pokud by byl asteroid na kolizní dráze, podobná technologie by mohla odklonit jeho trajektorii.
Podle odborníků je třeba se zaměřit na prevenci a připravenost, zejména na sledování asteroidu, který je ve vesmíru často skrytý, jak ukázal případ asteroidu YR4. Technologie, jako je teleskop NEO Surveyor, by mohla pomoci tyto objekty detekovat dříve a umožnit efektivní reakci.
I když je pravděpodobnost, že YR4 zasáhne Měsíc, vyloučit zatím nelze a vědci se začínají zaměřovat i na rizika, která mohou vzniknout z hrozeb ve vesmíru, které jsou stále neviditelné pro většinu našich současných teleskopů.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.