Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Asteroid, který byl objeven koncem roku 2024, původně měl potenciál zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Možnost této kolize se však měnila s každým novým pozorováním, přičemž v únoru dosáhla pravděpodobnost až 3,1 %, což z něj činilo nejrizikovější asteroid vůbec.
Díky pečlivému sledování ze zemských i vesmírných teleskopů astronomové dokázali určit velikost a dráhu asteroidu a nakonec vyloučit jeho přímý zásah Země. Nejnovější pozorování z června však ukazují, že i když Zemi asteroid mine, mohl by se stát hrozbou pro Měsíc.
I když Země by se nacházela v bezpečí, YR4 by mohl zasáhnout Měsíc, což by představovalo událost, kterou by lidstvo zažilo jen jednou za život. Tento zásah by mohl vymrštit jemné měsíční prachové částice směrem k naší planetě a vyvolat jasnou meteorickou sprchu. I když tyto částice nebudou představovat fyzické nebezpečí, mohly by poškodit satelity na orbitě kolem Země a ohrozit komunikace a navigační systémy.
Podle astronomů, kteří sledovali asteroida pomocí teleskopu James Webb, má 2024 YR4 průměr přibližně 60 metrů. I když je menší než asteroidy, které by mohly způsobit masivní zkázu na Zemi, jeho náraz na Měsíc by mohl uvolnit až 100 milionů kilogramů měsíčního materiálu.
Vědci počítají s tím, že při zásahu do Měsíce by mohlo vzniknout impaktní kráter o průměru 1 kilometr, což by byla největší taková událost za posledních 5 000 let. Kromě přímého účinku na Měsíc by ale materiál vymrštěný při nárazu mohl představovat hrozbu pro satelity obíhající kolem Země. I malé kousky měsíčního materiálu, letící obrovskou rychlostí, by mohly poškodit struktury na orbitě.
Vědci odhadují, že větší kusy, jako jsou měsíční meteority, by mohly dorazit na Zemi během několika dní až měsíců po nárazu, což by způsobilo pozoruhodnou meteorickou sprchu. Ačkoli by tyto částice byly malé, jejich rychlost by také znamenala riziko pro satelity.
Pokud by YR4 skutečně zasáhl Měsíc, mohl by způsobit i škody na základnách a misích, které by se v té době nacházely na Měsíci. I když je misí na Měsíc zatím relativně málo, vzhledem k rostoucímu zájmu o jeho průzkum a potenciální osídlování by tento scénář mohl mít dalekosáhlé důsledky.
Naštěstí je většina satelitů, které by mohly být ohroženy, umístěna na nízké orbitě Země, navíc se očekává, že mezinárodní vesmírná stanice (ISS) do té doby zanikne.
I když je plán na ochranu Měsíce před asteroidy, jako je YR4, stále nejasný, zkoumání možných rizik pokračuje. Vědci se domnívají, že by bylo možné použít metody deflektorů, jako byla například mise DART, která v roce 2022 změnila dráhu asteroidu Dimorphos. Pokud by byl asteroid na kolizní dráze, podobná technologie by mohla odklonit jeho trajektorii.
Podle odborníků je třeba se zaměřit na prevenci a připravenost, zejména na sledování asteroidu, který je ve vesmíru často skrytý, jak ukázal případ asteroidu YR4. Technologie, jako je teleskop NEO Surveyor, by mohla pomoci tyto objekty detekovat dříve a umožnit efektivní reakci.
I když je pravděpodobnost, že YR4 zasáhne Měsíc, vyloučit zatím nelze a vědci se začínají zaměřovat i na rizika, která mohou vzniknout z hrozeb ve vesmíru, které jsou stále neviditelné pro většinu našich současných teleskopů.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.