Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Asteroid, který byl objeven koncem roku 2024, původně měl potenciál zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Možnost této kolize se však měnila s každým novým pozorováním, přičemž v únoru dosáhla pravděpodobnost až 3,1 %, což z něj činilo nejrizikovější asteroid vůbec.
Díky pečlivému sledování ze zemských i vesmírných teleskopů astronomové dokázali určit velikost a dráhu asteroidu a nakonec vyloučit jeho přímý zásah Země. Nejnovější pozorování z června však ukazují, že i když Zemi asteroid mine, mohl by se stát hrozbou pro Měsíc.
I když Země by se nacházela v bezpečí, YR4 by mohl zasáhnout Měsíc, což by představovalo událost, kterou by lidstvo zažilo jen jednou za život. Tento zásah by mohl vymrštit jemné měsíční prachové částice směrem k naší planetě a vyvolat jasnou meteorickou sprchu. I když tyto částice nebudou představovat fyzické nebezpečí, mohly by poškodit satelity na orbitě kolem Země a ohrozit komunikace a navigační systémy.
Podle astronomů, kteří sledovali asteroida pomocí teleskopu James Webb, má 2024 YR4 průměr přibližně 60 metrů. I když je menší než asteroidy, které by mohly způsobit masivní zkázu na Zemi, jeho náraz na Měsíc by mohl uvolnit až 100 milionů kilogramů měsíčního materiálu.
Vědci počítají s tím, že při zásahu do Měsíce by mohlo vzniknout impaktní kráter o průměru 1 kilometr, což by byla největší taková událost za posledních 5 000 let. Kromě přímého účinku na Měsíc by ale materiál vymrštěný při nárazu mohl představovat hrozbu pro satelity obíhající kolem Země. I malé kousky měsíčního materiálu, letící obrovskou rychlostí, by mohly poškodit struktury na orbitě.
Vědci odhadují, že větší kusy, jako jsou měsíční meteority, by mohly dorazit na Zemi během několika dní až měsíců po nárazu, což by způsobilo pozoruhodnou meteorickou sprchu. Ačkoli by tyto částice byly malé, jejich rychlost by také znamenala riziko pro satelity.
Pokud by YR4 skutečně zasáhl Měsíc, mohl by způsobit i škody na základnách a misích, které by se v té době nacházely na Měsíci. I když je misí na Měsíc zatím relativně málo, vzhledem k rostoucímu zájmu o jeho průzkum a potenciální osídlování by tento scénář mohl mít dalekosáhlé důsledky.
Naštěstí je většina satelitů, které by mohly být ohroženy, umístěna na nízké orbitě Země, navíc se očekává, že mezinárodní vesmírná stanice (ISS) do té doby zanikne.
I když je plán na ochranu Měsíce před asteroidy, jako je YR4, stále nejasný, zkoumání možných rizik pokračuje. Vědci se domnívají, že by bylo možné použít metody deflektorů, jako byla například mise DART, která v roce 2022 změnila dráhu asteroidu Dimorphos. Pokud by byl asteroid na kolizní dráze, podobná technologie by mohla odklonit jeho trajektorii.
Podle odborníků je třeba se zaměřit na prevenci a připravenost, zejména na sledování asteroidu, který je ve vesmíru často skrytý, jak ukázal případ asteroidu YR4. Technologie, jako je teleskop NEO Surveyor, by mohla pomoci tyto objekty detekovat dříve a umožnit efektivní reakci.
I když je pravděpodobnost, že YR4 zasáhne Měsíc, vyloučit zatím nelze a vědci se začínají zaměřovat i na rizika, která mohou vzniknout z hrozeb ve vesmíru, které jsou stále neviditelné pro většinu našich současných teleskopů.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.