Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Asteroid, který byl objeven koncem roku 2024, původně měl potenciál zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Možnost této kolize se však měnila s každým novým pozorováním, přičemž v únoru dosáhla pravděpodobnost až 3,1 %, což z něj činilo nejrizikovější asteroid vůbec.
Díky pečlivému sledování ze zemských i vesmírných teleskopů astronomové dokázali určit velikost a dráhu asteroidu a nakonec vyloučit jeho přímý zásah Země. Nejnovější pozorování z června však ukazují, že i když Zemi asteroid mine, mohl by se stát hrozbou pro Měsíc.
I když Země by se nacházela v bezpečí, YR4 by mohl zasáhnout Měsíc, což by představovalo událost, kterou by lidstvo zažilo jen jednou za život. Tento zásah by mohl vymrštit jemné měsíční prachové částice směrem k naší planetě a vyvolat jasnou meteorickou sprchu. I když tyto částice nebudou představovat fyzické nebezpečí, mohly by poškodit satelity na orbitě kolem Země a ohrozit komunikace a navigační systémy.
Podle astronomů, kteří sledovali asteroida pomocí teleskopu James Webb, má 2024 YR4 průměr přibližně 60 metrů. I když je menší než asteroidy, které by mohly způsobit masivní zkázu na Zemi, jeho náraz na Měsíc by mohl uvolnit až 100 milionů kilogramů měsíčního materiálu.
Vědci počítají s tím, že při zásahu do Měsíce by mohlo vzniknout impaktní kráter o průměru 1 kilometr, což by byla největší taková událost za posledních 5 000 let. Kromě přímého účinku na Měsíc by ale materiál vymrštěný při nárazu mohl představovat hrozbu pro satelity obíhající kolem Země. I malé kousky měsíčního materiálu, letící obrovskou rychlostí, by mohly poškodit struktury na orbitě.
Vědci odhadují, že větší kusy, jako jsou měsíční meteority, by mohly dorazit na Zemi během několika dní až měsíců po nárazu, což by způsobilo pozoruhodnou meteorickou sprchu. Ačkoli by tyto částice byly malé, jejich rychlost by také znamenala riziko pro satelity.
Pokud by YR4 skutečně zasáhl Měsíc, mohl by způsobit i škody na základnách a misích, které by se v té době nacházely na Měsíci. I když je misí na Měsíc zatím relativně málo, vzhledem k rostoucímu zájmu o jeho průzkum a potenciální osídlování by tento scénář mohl mít dalekosáhlé důsledky.
Naštěstí je většina satelitů, které by mohly být ohroženy, umístěna na nízké orbitě Země, navíc se očekává, že mezinárodní vesmírná stanice (ISS) do té doby zanikne.
I když je plán na ochranu Měsíce před asteroidy, jako je YR4, stále nejasný, zkoumání možných rizik pokračuje. Vědci se domnívají, že by bylo možné použít metody deflektorů, jako byla například mise DART, která v roce 2022 změnila dráhu asteroidu Dimorphos. Pokud by byl asteroid na kolizní dráze, podobná technologie by mohla odklonit jeho trajektorii.
Podle odborníků je třeba se zaměřit na prevenci a připravenost, zejména na sledování asteroidu, který je ve vesmíru často skrytý, jak ukázal případ asteroidu YR4. Technologie, jako je teleskop NEO Surveyor, by mohla pomoci tyto objekty detekovat dříve a umožnit efektivní reakci.
I když je pravděpodobnost, že YR4 zasáhne Měsíc, vyloučit zatím nelze a vědci se začínají zaměřovat i na rizika, která mohou vzniknout z hrozeb ve vesmíru, které jsou stále neviditelné pro většinu našich současných teleskopů.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.