Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Asteroid, který byl objeven koncem roku 2024, původně měl potenciál zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Možnost této kolize se však měnila s každým novým pozorováním, přičemž v únoru dosáhla pravděpodobnost až 3,1 %, což z něj činilo nejrizikovější asteroid vůbec.
Díky pečlivému sledování ze zemských i vesmírných teleskopů astronomové dokázali určit velikost a dráhu asteroidu a nakonec vyloučit jeho přímý zásah Země. Nejnovější pozorování z června však ukazují, že i když Zemi asteroid mine, mohl by se stát hrozbou pro Měsíc.
I když Země by se nacházela v bezpečí, YR4 by mohl zasáhnout Měsíc, což by představovalo událost, kterou by lidstvo zažilo jen jednou za život. Tento zásah by mohl vymrštit jemné měsíční prachové částice směrem k naší planetě a vyvolat jasnou meteorickou sprchu. I když tyto částice nebudou představovat fyzické nebezpečí, mohly by poškodit satelity na orbitě kolem Země a ohrozit komunikace a navigační systémy.
Podle astronomů, kteří sledovali asteroida pomocí teleskopu James Webb, má 2024 YR4 průměr přibližně 60 metrů. I když je menší než asteroidy, které by mohly způsobit masivní zkázu na Zemi, jeho náraz na Měsíc by mohl uvolnit až 100 milionů kilogramů měsíčního materiálu.
Vědci počítají s tím, že při zásahu do Měsíce by mohlo vzniknout impaktní kráter o průměru 1 kilometr, což by byla největší taková událost za posledních 5 000 let. Kromě přímého účinku na Měsíc by ale materiál vymrštěný při nárazu mohl představovat hrozbu pro satelity obíhající kolem Země. I malé kousky měsíčního materiálu, letící obrovskou rychlostí, by mohly poškodit struktury na orbitě.
Vědci odhadují, že větší kusy, jako jsou měsíční meteority, by mohly dorazit na Zemi během několika dní až měsíců po nárazu, což by způsobilo pozoruhodnou meteorickou sprchu. Ačkoli by tyto částice byly malé, jejich rychlost by také znamenala riziko pro satelity.
Pokud by YR4 skutečně zasáhl Měsíc, mohl by způsobit i škody na základnách a misích, které by se v té době nacházely na Měsíci. I když je misí na Měsíc zatím relativně málo, vzhledem k rostoucímu zájmu o jeho průzkum a potenciální osídlování by tento scénář mohl mít dalekosáhlé důsledky.
Naštěstí je většina satelitů, které by mohly být ohroženy, umístěna na nízké orbitě Země, navíc se očekává, že mezinárodní vesmírná stanice (ISS) do té doby zanikne.
I když je plán na ochranu Měsíce před asteroidy, jako je YR4, stále nejasný, zkoumání možných rizik pokračuje. Vědci se domnívají, že by bylo možné použít metody deflektorů, jako byla například mise DART, která v roce 2022 změnila dráhu asteroidu Dimorphos. Pokud by byl asteroid na kolizní dráze, podobná technologie by mohla odklonit jeho trajektorii.
Podle odborníků je třeba se zaměřit na prevenci a připravenost, zejména na sledování asteroidu, který je ve vesmíru často skrytý, jak ukázal případ asteroidu YR4. Technologie, jako je teleskop NEO Surveyor, by mohla pomoci tyto objekty detekovat dříve a umožnit efektivní reakci.
I když je pravděpodobnost, že YR4 zasáhne Měsíc, vyloučit zatím nelze a vědci se začínají zaměřovat i na rizika, která mohou vzniknout z hrozeb ve vesmíru, které jsou stále neviditelné pro většinu našich současných teleskopů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.