Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Čína v tomto období posílila svůj diplomatický vliv, když přijímala zahraniční představitele a prezentovala se jako zastánce míru, za což obdržela ocenění také od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Čínská ekonomika navíc zvládla energetickou krizi vyvolanou touto válkou lépe než řada okolních států, k čemuž přispěly její značné strategické zásoby ropy a rozvoj zelených technologií i elektromobility.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien uvítal zprávu o americko-íránské dohodě a potvrdil připravenost Pekingu podílet se na obnově klidu v regionu. Konkrétní podíl na vyjednání dohody sice mluvčí nepotvrdil, ale připomněl soustavné čínské úsilí včetně dubnového čtyřbodového mírového návrhu prezidenta Si Ťin-pchinga.
Pozitivně se o přístupu Pekingu vyjádřil i Donald Trump na tiskové konferenci během summitu G7 ve Francii, kde ocenil neutralitu čínského vůdce a skutečnost, že Čína nevyužila své námořnictvo k narušení americké blokády íránských přístavů. Podle Trumpových slov čínský prezident svým postojem přispěl k nalezení řešení celého konfliktu.
Čína během bojů uplatňovala vyváženou diplomatickou strategii, kdy sice odsoudila útoky na Írán a pokračovala v nákupu tamní ropy bez ohledu na americké sankce, ale zároveň udržovala komunikační kanály se všemi stranami. Do Pekingu v průběhu konfliktu dorazila řada zahraničních politiků, včetně Donalda Trumpa v minulém měsíci, íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího před několika dny a také zástupců Pákistánu, který v krizi působil jako hlavní prostředník.
Teherán měl v počátcích rozhovorů zájem o to, aby se Čína stala garantem mírové dohody, avšak Peking o takovou formální úlohu neprojevil zájem. Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu s Arákčím zdůraznil potřebu řádného vyřešení plavby v Hormuzském průlivu a uvedl, že pro další úspěch je klíčové dodržování závazků všech zúčastněných stran bez vnějšího uplatňování vlivu.
Zatím není jasné, jak moc Peking ovlivnil podobu podepsaného memoranda o porozumění, které otevírá šedesátidenní lhůtu pro dojednání finálních podmínek. Tyto diplomatické aktivity nicméně posloužily Číně k tomu, aby se ukázala jako odpovědná globální mocnost. V čínském politickém prostředí se nyní debatuje o tom, zda tato situace neznamená pro Spojené státy analogii k suezské krizi z padesátých let minulého století, která tehdy předznamenala britský ústup z pozice světové velmoci.
Ředitel Centra pro studium Blízkého východu na Fudanově univerzitě Sun Te-kang v deníku Global Times uvedl, že americká vojenská síla se neukázala jako stoprocentně dominantní a neochota klíčových spojenců podpořit tuto válku naznačuje trhliny v globálním systému aliancí vedených Washingtonem.
Podle komentátora Chu Si-ťina konflikt ovlivnil globální vnímání Číny a potvrdil úspěšnost jejího strategického plánování při zvládání energetických šoků. Chu zároveň poznamenal, že válka oslabila odstrašující sílu Spojených států ve vztahu k Tchaj-wanu, neboť odhalila limity v amerických zásobách munice a potvrdila neschopnost Washingtonu vytvořit západní koalici proti izolovanému protivníkovi.
Čína dlouhodobě prosazuje vizi multipolárního světa a snaží se o oslabení bezpečnostního uspořádání ovládaného Spojenými státy, v tomto konfliktu se však chovala pragmaticky a otevřeně se nepřiklonila na žádnou stranu. Peking verbálně podporoval Írán, ale současně tlumil kritiku vůči Washingtonu a jednal se státy v Perském zálivu, které čelily íránským útokům.
Čína podle informací americké vlády podporovala Teherán při nákupu zbraní, což Peking odmítá, ale zároveň na jaře tlačila Írán k rozhovorům s Washingtonem. Skutečnost, že Si Ťin-pching mohl minulý měsíc hostit Donalda Trumpa, zatímco Čína zůstávala největším odběratelem íránské ropy, ilustruje diplomatické postavení Pekingu. Čínští analytici ovšem upozorňují, že případný ústup amerického vlivu neznamená automatické převzetí role supervelmoci Čínou, která o model fungování po vzoru USA nestojí.
Sun Čcheng-chao z univerzity Sing-chua potvrdil, že USA zůstávají hlavním externím aktérem na Blízkém východě, byť jejich dominance vyžaduje stále vyšší náklady. Současný konflikt sice může zvýšit atraktivitu čínského politického přístupu založeného na suverenitě a nevměšování, věrohodnost Pekingu však bude záviset na jeho schopnosti přinášet reálná diplomatická řešení a zajišťovat energetickou stabilitu.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.