Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Čína v tomto období posílila svůj diplomatický vliv, když přijímala zahraniční představitele a prezentovala se jako zastánce míru, za což obdržela ocenění také od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Čínská ekonomika navíc zvládla energetickou krizi vyvolanou touto válkou lépe než řada okolních států, k čemuž přispěly její značné strategické zásoby ropy a rozvoj zelených technologií i elektromobility.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien uvítal zprávu o americko-íránské dohodě a potvrdil připravenost Pekingu podílet se na obnově klidu v regionu. Konkrétní podíl na vyjednání dohody sice mluvčí nepotvrdil, ale připomněl soustavné čínské úsilí včetně dubnového čtyřbodového mírového návrhu prezidenta Si Ťin-pchinga.
Pozitivně se o přístupu Pekingu vyjádřil i Donald Trump na tiskové konferenci během summitu G7 ve Francii, kde ocenil neutralitu čínského vůdce a skutečnost, že Čína nevyužila své námořnictvo k narušení americké blokády íránských přístavů. Podle Trumpových slov čínský prezident svým postojem přispěl k nalezení řešení celého konfliktu.
Čína během bojů uplatňovala vyváženou diplomatickou strategii, kdy sice odsoudila útoky na Írán a pokračovala v nákupu tamní ropy bez ohledu na americké sankce, ale zároveň udržovala komunikační kanály se všemi stranami. Do Pekingu v průběhu konfliktu dorazila řada zahraničních politiků, včetně Donalda Trumpa v minulém měsíci, íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího před několika dny a také zástupců Pákistánu, který v krizi působil jako hlavní prostředník.
Teherán měl v počátcích rozhovorů zájem o to, aby se Čína stala garantem mírové dohody, avšak Peking o takovou formální úlohu neprojevil zájem. Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu s Arákčím zdůraznil potřebu řádného vyřešení plavby v Hormuzském průlivu a uvedl, že pro další úspěch je klíčové dodržování závazků všech zúčastněných stran bez vnějšího uplatňování vlivu.
Zatím není jasné, jak moc Peking ovlivnil podobu podepsaného memoranda o porozumění, které otevírá šedesátidenní lhůtu pro dojednání finálních podmínek. Tyto diplomatické aktivity nicméně posloužily Číně k tomu, aby se ukázala jako odpovědná globální mocnost. V čínském politickém prostředí se nyní debatuje o tom, zda tato situace neznamená pro Spojené státy analogii k suezské krizi z padesátých let minulého století, která tehdy předznamenala britský ústup z pozice světové velmoci.
Ředitel Centra pro studium Blízkého východu na Fudanově univerzitě Sun Te-kang v deníku Global Times uvedl, že americká vojenská síla se neukázala jako stoprocentně dominantní a neochota klíčových spojenců podpořit tuto válku naznačuje trhliny v globálním systému aliancí vedených Washingtonem.
Podle komentátora Chu Si-ťina konflikt ovlivnil globální vnímání Číny a potvrdil úspěšnost jejího strategického plánování při zvládání energetických šoků. Chu zároveň poznamenal, že válka oslabila odstrašující sílu Spojených států ve vztahu k Tchaj-wanu, neboť odhalila limity v amerických zásobách munice a potvrdila neschopnost Washingtonu vytvořit západní koalici proti izolovanému protivníkovi.
Čína dlouhodobě prosazuje vizi multipolárního světa a snaží se o oslabení bezpečnostního uspořádání ovládaného Spojenými státy, v tomto konfliktu se však chovala pragmaticky a otevřeně se nepřiklonila na žádnou stranu. Peking verbálně podporoval Írán, ale současně tlumil kritiku vůči Washingtonu a jednal se státy v Perském zálivu, které čelily íránským útokům.
Čína podle informací americké vlády podporovala Teherán při nákupu zbraní, což Peking odmítá, ale zároveň na jaře tlačila Írán k rozhovorům s Washingtonem. Skutečnost, že Si Ťin-pching mohl minulý měsíc hostit Donalda Trumpa, zatímco Čína zůstávala největším odběratelem íránské ropy, ilustruje diplomatické postavení Pekingu. Čínští analytici ovšem upozorňují, že případný ústup amerického vlivu neznamená automatické převzetí role supervelmoci Čínou, která o model fungování po vzoru USA nestojí.
Sun Čcheng-chao z univerzity Sing-chua potvrdil, že USA zůstávají hlavním externím aktérem na Blízkém východě, byť jejich dominance vyžaduje stále vyšší náklady. Současný konflikt sice může zvýšit atraktivitu čínského politického přístupu založeného na suverenitě a nevměšování, věrohodnost Pekingu však bude záviset na jeho schopnosti přinášet reálná diplomatická řešení a zajišťovat energetickou stabilitu.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.