Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Čína v tomto období posílila svůj diplomatický vliv, když přijímala zahraniční představitele a prezentovala se jako zastánce míru, za což obdržela ocenění také od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Čínská ekonomika navíc zvládla energetickou krizi vyvolanou touto válkou lépe než řada okolních států, k čemuž přispěly její značné strategické zásoby ropy a rozvoj zelených technologií i elektromobility.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien uvítal zprávu o americko-íránské dohodě a potvrdil připravenost Pekingu podílet se na obnově klidu v regionu. Konkrétní podíl na vyjednání dohody sice mluvčí nepotvrdil, ale připomněl soustavné čínské úsilí včetně dubnového čtyřbodového mírového návrhu prezidenta Si Ťin-pchinga.
Pozitivně se o přístupu Pekingu vyjádřil i Donald Trump na tiskové konferenci během summitu G7 ve Francii, kde ocenil neutralitu čínského vůdce a skutečnost, že Čína nevyužila své námořnictvo k narušení americké blokády íránských přístavů. Podle Trumpových slov čínský prezident svým postojem přispěl k nalezení řešení celého konfliktu.
Čína během bojů uplatňovala vyváženou diplomatickou strategii, kdy sice odsoudila útoky na Írán a pokračovala v nákupu tamní ropy bez ohledu na americké sankce, ale zároveň udržovala komunikační kanály se všemi stranami. Do Pekingu v průběhu konfliktu dorazila řada zahraničních politiků, včetně Donalda Trumpa v minulém měsíci, íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího před několika dny a také zástupců Pákistánu, který v krizi působil jako hlavní prostředník.
Teherán měl v počátcích rozhovorů zájem o to, aby se Čína stala garantem mírové dohody, avšak Peking o takovou formální úlohu neprojevil zájem. Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu s Arákčím zdůraznil potřebu řádného vyřešení plavby v Hormuzském průlivu a uvedl, že pro další úspěch je klíčové dodržování závazků všech zúčastněných stran bez vnějšího uplatňování vlivu.
Zatím není jasné, jak moc Peking ovlivnil podobu podepsaného memoranda o porozumění, které otevírá šedesátidenní lhůtu pro dojednání finálních podmínek. Tyto diplomatické aktivity nicméně posloužily Číně k tomu, aby se ukázala jako odpovědná globální mocnost. V čínském politickém prostředí se nyní debatuje o tom, zda tato situace neznamená pro Spojené státy analogii k suezské krizi z padesátých let minulého století, která tehdy předznamenala britský ústup z pozice světové velmoci.
Ředitel Centra pro studium Blízkého východu na Fudanově univerzitě Sun Te-kang v deníku Global Times uvedl, že americká vojenská síla se neukázala jako stoprocentně dominantní a neochota klíčových spojenců podpořit tuto válku naznačuje trhliny v globálním systému aliancí vedených Washingtonem.
Podle komentátora Chu Si-ťina konflikt ovlivnil globální vnímání Číny a potvrdil úspěšnost jejího strategického plánování při zvládání energetických šoků. Chu zároveň poznamenal, že válka oslabila odstrašující sílu Spojených států ve vztahu k Tchaj-wanu, neboť odhalila limity v amerických zásobách munice a potvrdila neschopnost Washingtonu vytvořit západní koalici proti izolovanému protivníkovi.
Čína dlouhodobě prosazuje vizi multipolárního světa a snaží se o oslabení bezpečnostního uspořádání ovládaného Spojenými státy, v tomto konfliktu se však chovala pragmaticky a otevřeně se nepřiklonila na žádnou stranu. Peking verbálně podporoval Írán, ale současně tlumil kritiku vůči Washingtonu a jednal se státy v Perském zálivu, které čelily íránským útokům.
Čína podle informací americké vlády podporovala Teherán při nákupu zbraní, což Peking odmítá, ale zároveň na jaře tlačila Írán k rozhovorům s Washingtonem. Skutečnost, že Si Ťin-pching mohl minulý měsíc hostit Donalda Trumpa, zatímco Čína zůstávala největším odběratelem íránské ropy, ilustruje diplomatické postavení Pekingu. Čínští analytici ovšem upozorňují, že případný ústup amerického vlivu neznamená automatické převzetí role supervelmoci Čínou, která o model fungování po vzoru USA nestojí.
Sun Čcheng-chao z univerzity Sing-chua potvrdil, že USA zůstávají hlavním externím aktérem na Blízkém východě, byť jejich dominance vyžaduje stále vyšší náklady. Současný konflikt sice může zvýšit atraktivitu čínského politického přístupu založeného na suverenitě a nevměšování, věrohodnost Pekingu však bude záviset na jeho schopnosti přinášet reálná diplomatická řešení a zajišťovat energetickou stabilitu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.