Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Péter Magyar hned na své první tiskové konferenci rozptýlil veškeré pochyby o tom, zda hodlá v migrační politice polevit. Jednoznačně prohlásil, že Maďarsko zachová a posílí plot na jižní hranici a nepřijme ani jediného migranta v rámci Migračního a azylového paktu EU. Celý pakt označil za neslučitelný s národní suverenitou a odmítl také jakékoli „platby za solidaritu“, které po členských státech Brusel požaduje.
Nový premiér stojí před nelehkým úkolem: musí vyjednat uvolnění přibližně 20 miliard dolarů z fondů EU, které Brusel zmrazil kvůli obavám o právní stát. První výzvou je přesvědčit Evropskou komisi, aby Maďarsku odpustila denní pokutu ve výši 1,17 milionu dolarů. Tato sankce byla uvalena Soudním dvorem EU za dlouhodobé porušování evropských azylových zákonů, což soud označil za bezprecedentní ohrožení jednoty unijního práva.
Do dubna 2025 už Evropská komise formou zápočtů strhla z prostředků určených pro Maďarsko celkem 419 milionů dolarů. Tyto peníze plynou přímo do centrálního rozpočtu EU a pro Budapešť jsou v současnosti nedostupné. Jelikož jde o soudní sankce, jejich pozastavení by vyžadovalo buď složitý právní proces u Soudního dvora EU, nebo politický zásah do rozpočtových mechanismů, k čemuž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zatím nejeví ochotu.
Autoři analýzy zdůrazňují, že tyto pokuty jsou spíše trestem za minulá pravidla než odrazem současné nálady v Evropě. Dokonce i německý kancléř Friedrich Merz v poslední době zdůrazňuje nutnost mluvit o imigraci upřímně a řešit problémy s integrací ve veřejném prostoru. Maďarsko přitom o těchto problémech mluví otevřeně již více než deset let a nový premiér Magyar v této rétorice hodlá pokračovat.
Magyarova strategie spočívá v posilování regionální spolupráce, která by vytvořila protiváhu tlaku z Bruselu. Rychle se zaměřil na obnovu úzkých vazeb s Polskem, Slovenskem, Česky a Rakouskem. Středoevropský blok zemí Visegrádské čtyřky (V4) historicky koordinuje odpor proti povinnému přerozdělování migrantů, přičemž i polský premiér Donald Tusk nedávno deklaroval, že jeho země nebude v rámci paktu přijímat migranty ani za ně platit.
V tomto boji za ochranu hranic nachází Budapešť silného spojence ve Washingtonu. Administrativa prezidenta Trumpa zastává názor, že silné evropské hranice posilují transatlantickou alianci a jsou v souladu se strategickými zájmy USA. Zabezpečená Evropa je podle Washingtonu schopnější odstrašovat hybridní hrozby z Ruska či Číny, což je pro stabilitu NATO naprosto klíčové.
Podporu novému maďarskému vedení vyjádřili i přední američtí představitelé. Viceprezident JD Vance během své dubnové návštěvy Budapešti prohlásil, že schopnost Maďarska zajistit své hranice by měla být vzorem pro sousední státy. Ministr zahraničí Marco Rubio zase varoval, že masová migrace destabilizuje západní společnosti a kontrola národních hranic není projevem nenávisti, ale základním aktem národní suverenity.
Národní bezpečnostní strategie Trumpovy administrativy pro rok 2025 hovoří jasně: éra masové migrace musí skončit. Varuje, že současný kurz Evropy riskuje její „civilizační vymazání“ a že kontinent by mohl být za dvacet let k nepoznání. Diplomatická podpora z USA by mohla být tím rozhodujícím faktorem, který přiměje Brusel ke kompromisu a ukáže, že Washington stojí za suverénními národními státy, které chrání svou kulturu a zájmy.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.