Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Péter Magyar hned na své první tiskové konferenci rozptýlil veškeré pochyby o tom, zda hodlá v migrační politice polevit. Jednoznačně prohlásil, že Maďarsko zachová a posílí plot na jižní hranici a nepřijme ani jediného migranta v rámci Migračního a azylového paktu EU. Celý pakt označil za neslučitelný s národní suverenitou a odmítl také jakékoli „platby za solidaritu“, které po členských státech Brusel požaduje.
Nový premiér stojí před nelehkým úkolem: musí vyjednat uvolnění přibližně 20 miliard dolarů z fondů EU, které Brusel zmrazil kvůli obavám o právní stát. První výzvou je přesvědčit Evropskou komisi, aby Maďarsku odpustila denní pokutu ve výši 1,17 milionu dolarů. Tato sankce byla uvalena Soudním dvorem EU za dlouhodobé porušování evropských azylových zákonů, což soud označil za bezprecedentní ohrožení jednoty unijního práva.
Do dubna 2025 už Evropská komise formou zápočtů strhla z prostředků určených pro Maďarsko celkem 419 milionů dolarů. Tyto peníze plynou přímo do centrálního rozpočtu EU a pro Budapešť jsou v současnosti nedostupné. Jelikož jde o soudní sankce, jejich pozastavení by vyžadovalo buď složitý právní proces u Soudního dvora EU, nebo politický zásah do rozpočtových mechanismů, k čemuž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zatím nejeví ochotu.
Autoři analýzy zdůrazňují, že tyto pokuty jsou spíše trestem za minulá pravidla než odrazem současné nálady v Evropě. Dokonce i německý kancléř Friedrich Merz v poslední době zdůrazňuje nutnost mluvit o imigraci upřímně a řešit problémy s integrací ve veřejném prostoru. Maďarsko přitom o těchto problémech mluví otevřeně již více než deset let a nový premiér Magyar v této rétorice hodlá pokračovat.
Magyarova strategie spočívá v posilování regionální spolupráce, která by vytvořila protiváhu tlaku z Bruselu. Rychle se zaměřil na obnovu úzkých vazeb s Polskem, Slovenskem, Česky a Rakouskem. Středoevropský blok zemí Visegrádské čtyřky (V4) historicky koordinuje odpor proti povinnému přerozdělování migrantů, přičemž i polský premiér Donald Tusk nedávno deklaroval, že jeho země nebude v rámci paktu přijímat migranty ani za ně platit.
V tomto boji za ochranu hranic nachází Budapešť silného spojence ve Washingtonu. Administrativa prezidenta Trumpa zastává názor, že silné evropské hranice posilují transatlantickou alianci a jsou v souladu se strategickými zájmy USA. Zabezpečená Evropa je podle Washingtonu schopnější odstrašovat hybridní hrozby z Ruska či Číny, což je pro stabilitu NATO naprosto klíčové.
Podporu novému maďarskému vedení vyjádřili i přední američtí představitelé. Viceprezident JD Vance během své dubnové návštěvy Budapešti prohlásil, že schopnost Maďarska zajistit své hranice by měla být vzorem pro sousední státy. Ministr zahraničí Marco Rubio zase varoval, že masová migrace destabilizuje západní společnosti a kontrola národních hranic není projevem nenávisti, ale základním aktem národní suverenity.
Národní bezpečnostní strategie Trumpovy administrativy pro rok 2025 hovoří jasně: éra masové migrace musí skončit. Varuje, že současný kurz Evropy riskuje její „civilizační vymazání“ a že kontinent by mohl být za dvacet let k nepoznání. Diplomatická podpora z USA by mohla být tím rozhodujícím faktorem, který přiměje Brusel ke kompromisu a ukáže, že Washington stojí za suverénními národními státy, které chrání svou kulturu a zájmy.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
