Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Péter Magyar hned na své první tiskové konferenci rozptýlil veškeré pochyby o tom, zda hodlá v migrační politice polevit. Jednoznačně prohlásil, že Maďarsko zachová a posílí plot na jižní hranici a nepřijme ani jediného migranta v rámci Migračního a azylového paktu EU. Celý pakt označil za neslučitelný s národní suverenitou a odmítl také jakékoli „platby za solidaritu“, které po členských státech Brusel požaduje.
Nový premiér stojí před nelehkým úkolem: musí vyjednat uvolnění přibližně 20 miliard dolarů z fondů EU, které Brusel zmrazil kvůli obavám o právní stát. První výzvou je přesvědčit Evropskou komisi, aby Maďarsku odpustila denní pokutu ve výši 1,17 milionu dolarů. Tato sankce byla uvalena Soudním dvorem EU za dlouhodobé porušování evropských azylových zákonů, což soud označil za bezprecedentní ohrožení jednoty unijního práva.
Do dubna 2025 už Evropská komise formou zápočtů strhla z prostředků určených pro Maďarsko celkem 419 milionů dolarů. Tyto peníze plynou přímo do centrálního rozpočtu EU a pro Budapešť jsou v současnosti nedostupné. Jelikož jde o soudní sankce, jejich pozastavení by vyžadovalo buď složitý právní proces u Soudního dvora EU, nebo politický zásah do rozpočtových mechanismů, k čemuž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zatím nejeví ochotu.
Autoři analýzy zdůrazňují, že tyto pokuty jsou spíše trestem za minulá pravidla než odrazem současné nálady v Evropě. Dokonce i německý kancléř Friedrich Merz v poslední době zdůrazňuje nutnost mluvit o imigraci upřímně a řešit problémy s integrací ve veřejném prostoru. Maďarsko přitom o těchto problémech mluví otevřeně již více než deset let a nový premiér Magyar v této rétorice hodlá pokračovat.
Magyarova strategie spočívá v posilování regionální spolupráce, která by vytvořila protiváhu tlaku z Bruselu. Rychle se zaměřil na obnovu úzkých vazeb s Polskem, Slovenskem, Česky a Rakouskem. Středoevropský blok zemí Visegrádské čtyřky (V4) historicky koordinuje odpor proti povinnému přerozdělování migrantů, přičemž i polský premiér Donald Tusk nedávno deklaroval, že jeho země nebude v rámci paktu přijímat migranty ani za ně platit.
V tomto boji za ochranu hranic nachází Budapešť silného spojence ve Washingtonu. Administrativa prezidenta Trumpa zastává názor, že silné evropské hranice posilují transatlantickou alianci a jsou v souladu se strategickými zájmy USA. Zabezpečená Evropa je podle Washingtonu schopnější odstrašovat hybridní hrozby z Ruska či Číny, což je pro stabilitu NATO naprosto klíčové.
Podporu novému maďarskému vedení vyjádřili i přední američtí představitelé. Viceprezident JD Vance během své dubnové návštěvy Budapešti prohlásil, že schopnost Maďarska zajistit své hranice by měla být vzorem pro sousední státy. Ministr zahraničí Marco Rubio zase varoval, že masová migrace destabilizuje západní společnosti a kontrola národních hranic není projevem nenávisti, ale základním aktem národní suverenity.
Národní bezpečnostní strategie Trumpovy administrativy pro rok 2025 hovoří jasně: éra masové migrace musí skončit. Varuje, že současný kurz Evropy riskuje její „civilizační vymazání“ a že kontinent by mohl být za dvacet let k nepoznání. Diplomatická podpora z USA by mohla být tím rozhodujícím faktorem, který přiměje Brusel ke kompromisu a ukáže, že Washington stojí za suverénními národními státy, které chrání svou kulturu a zájmy.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.