Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezi republikánskými zákonodárci roste skepticismus ohledně mírového plánu, který Trump s Teheránem dojednal. Ve stejné době Organizace spojených národů oznámila záměr evakuovat námořníky, kteří uvízli v Hormuzském průlivu. Senátor Marco Rubio zároveň varoval před zaváděním jakýchkoli poplatků za proplouvání touto strategickou trasou. Hlasování v horní komoře parlamentu jasně ukázalo, že vládní strategie nemá v Kongresu stoprocentní podporu.
Prezident Donald Trump výsledek hlasování ostře kritizoval na své sociální síti Truth Social a označil ho za špatně načasovaný a bezvýznamný. Podle jeho vyjádření má v současnosti Írán obrazně řečeno na provazech a země je připravena k pádu. Rozhodnutí Senátu podle něj pouze zbytečně komplikuje jeho prezidentskou práci. Trump nicméně ujistil své příznivce, že situaci vyřeší tím či oním způsobem, protože si dokáže poradit za všech okolností.
Schválení tohoto textu představuje historický moment, neboť je to poprvé od přijetí zákona o válečných pravomocích v roce 1973, kdy obě komory Kongresu schválily takové souběžné usnesení. Tento typ parlamentního aktu slouží k vyjádření oficiálního postoje a vůle zákonodárců. Liší se od běžných zákonů, které vyžadují podpis hlavy státu, jako tomu bylo v roce 2019, kdy Trump vetoval usnesení o stažení vojsk z Jemenu. Podle analytičky Laury Blumenfeldové jde spíše o symbolické pokárání než o reálné svázání rukou prezidenta.
Blumenfeldová nicméně upozornila, že krok Kongresu přesně odráží nálady americké veřejnosti. Válka s Íránem ztratila podporu občanů zejména poté, co prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Rozhodnutí zákonodárců tak zvyšuje politický tlak na Bílý dům, aby našel rychlé řešení pro ukončení bojů. Ve stejný den přitom Pentagon požádal o dodatečných 80 miliard dolarů, z nichž většina má pokrýt právě náklady na vedení této války.
Úspěch rezoluce v Senátu umožnil fakt, že se k demokratům připojili čtyři republikánští senátoři, konkrétně Rand Paul, Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Bill Cassidy. Naopak demokrat John Fetterman se stal jediným členem své strany, který hlasoval proti návrhu. Ve Sněmovně reprezentantů prošlo opatření již dříve poměrem hlasů 215 ku 208, přičemž tam se k demokratické většině přidali čtyři republikáni. Výsledek hlasování odhaluje vnitřní rozpory ve vládní straně před blížícími se listopadovými kongresovými volbami.
Představitelé Bílého domu význam celého hlasování zlehčují a poukazují na formální okolnosti. Jeden z vládních úředníků uvedl, že díky příměří dohodnutému 7. dubna momentálně neprobíhají žádné bojové akce, ze kterých by bylo možné americké vojáky stáhnout. Úspěch opozičního návrhu byl podle něj dán pouze tím, že v sále chyběli dva republikánští senátoři Mitch McConnell a Dave McCormick. Demokraté přitom od začátku konfliktu vyvolali hlasování o válečných pravomocích již podesáté.
Podle federálních zákonů potřebuje administrativa schválení Kongresu, pokud vojenské akce trvají déle než 60 dní. Společné údery Spojených států a Izraele proti cílům v Íránu započaly 28. února. Trumpův tým však argumentuje tím, že dubnové vyhlášení příměří tyto zákonné lhůty fakticky vynulovalo a začaly běžet znovu. Bílý dům má navíc možnost z důvodu národní bezpečnosti prodloužit původní lhůtu o dalších 30 dní.
V současné době Spojené státy a Írán dodržují dohodnuté příměří a pracují na definitivním ukončení nepřátelství. Tento proces se opírá o memorandum o porozumění, které prezidenti obou zemí podepsali v průběhu minulého týdne. Tento dokument poskytuje oběma stranám lhůtu 60 dní na vyjednání širší a podrobnější dohody. Hlavním cílem nadcházejících rozhovorů je dosažení trvalého konce íránského jaderného programu.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.