Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezi republikánskými zákonodárci roste skepticismus ohledně mírového plánu, který Trump s Teheránem dojednal. Ve stejné době Organizace spojených národů oznámila záměr evakuovat námořníky, kteří uvízli v Hormuzském průlivu. Senátor Marco Rubio zároveň varoval před zaváděním jakýchkoli poplatků za proplouvání touto strategickou trasou. Hlasování v horní komoře parlamentu jasně ukázalo, že vládní strategie nemá v Kongresu stoprocentní podporu.
Prezident Donald Trump výsledek hlasování ostře kritizoval na své sociální síti Truth Social a označil ho za špatně načasovaný a bezvýznamný. Podle jeho vyjádření má v současnosti Írán obrazně řečeno na provazech a země je připravena k pádu. Rozhodnutí Senátu podle něj pouze zbytečně komplikuje jeho prezidentskou práci. Trump nicméně ujistil své příznivce, že situaci vyřeší tím či oním způsobem, protože si dokáže poradit za všech okolností.
Schválení tohoto textu představuje historický moment, neboť je to poprvé od přijetí zákona o válečných pravomocích v roce 1973, kdy obě komory Kongresu schválily takové souběžné usnesení. Tento typ parlamentního aktu slouží k vyjádření oficiálního postoje a vůle zákonodárců. Liší se od běžných zákonů, které vyžadují podpis hlavy státu, jako tomu bylo v roce 2019, kdy Trump vetoval usnesení o stažení vojsk z Jemenu. Podle analytičky Laury Blumenfeldové jde spíše o symbolické pokárání než o reálné svázání rukou prezidenta.
Blumenfeldová nicméně upozornila, že krok Kongresu přesně odráží nálady americké veřejnosti. Válka s Íránem ztratila podporu občanů zejména poté, co prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Rozhodnutí zákonodárců tak zvyšuje politický tlak na Bílý dům, aby našel rychlé řešení pro ukončení bojů. Ve stejný den přitom Pentagon požádal o dodatečných 80 miliard dolarů, z nichž většina má pokrýt právě náklady na vedení této války.
Úspěch rezoluce v Senátu umožnil fakt, že se k demokratům připojili čtyři republikánští senátoři, konkrétně Rand Paul, Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Bill Cassidy. Naopak demokrat John Fetterman se stal jediným členem své strany, který hlasoval proti návrhu. Ve Sněmovně reprezentantů prošlo opatření již dříve poměrem hlasů 215 ku 208, přičemž tam se k demokratické většině přidali čtyři republikáni. Výsledek hlasování odhaluje vnitřní rozpory ve vládní straně před blížícími se listopadovými kongresovými volbami.
Představitelé Bílého domu význam celého hlasování zlehčují a poukazují na formální okolnosti. Jeden z vládních úředníků uvedl, že díky příměří dohodnutému 7. dubna momentálně neprobíhají žádné bojové akce, ze kterých by bylo možné americké vojáky stáhnout. Úspěch opozičního návrhu byl podle něj dán pouze tím, že v sále chyběli dva republikánští senátoři Mitch McConnell a Dave McCormick. Demokraté přitom od začátku konfliktu vyvolali hlasování o válečných pravomocích již podesáté.
Podle federálních zákonů potřebuje administrativa schválení Kongresu, pokud vojenské akce trvají déle než 60 dní. Společné údery Spojených států a Izraele proti cílům v Íránu započaly 28. února. Trumpův tým však argumentuje tím, že dubnové vyhlášení příměří tyto zákonné lhůty fakticky vynulovalo a začaly běžet znovu. Bílý dům má navíc možnost z důvodu národní bezpečnosti prodloužit původní lhůtu o dalších 30 dní.
V současné době Spojené státy a Írán dodržují dohodnuté příměří a pracují na definitivním ukončení nepřátelství. Tento proces se opírá o memorandum o porozumění, které prezidenti obou zemí podepsali v průběhu minulého týdne. Tento dokument poskytuje oběma stranám lhůtu 60 dní na vyjednání širší a podrobnější dohody. Hlavním cílem nadcházejících rozhovorů je dosažení trvalého konce íránského jaderného programu.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.