Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezi republikánskými zákonodárci roste skepticismus ohledně mírového plánu, který Trump s Teheránem dojednal. Ve stejné době Organizace spojených národů oznámila záměr evakuovat námořníky, kteří uvízli v Hormuzském průlivu. Senátor Marco Rubio zároveň varoval před zaváděním jakýchkoli poplatků za proplouvání touto strategickou trasou. Hlasování v horní komoře parlamentu jasně ukázalo, že vládní strategie nemá v Kongresu stoprocentní podporu.
Prezident Donald Trump výsledek hlasování ostře kritizoval na své sociální síti Truth Social a označil ho za špatně načasovaný a bezvýznamný. Podle jeho vyjádření má v současnosti Írán obrazně řečeno na provazech a země je připravena k pádu. Rozhodnutí Senátu podle něj pouze zbytečně komplikuje jeho prezidentskou práci. Trump nicméně ujistil své příznivce, že situaci vyřeší tím či oním způsobem, protože si dokáže poradit za všech okolností.
Schválení tohoto textu představuje historický moment, neboť je to poprvé od přijetí zákona o válečných pravomocích v roce 1973, kdy obě komory Kongresu schválily takové souběžné usnesení. Tento typ parlamentního aktu slouží k vyjádření oficiálního postoje a vůle zákonodárců. Liší se od běžných zákonů, které vyžadují podpis hlavy státu, jako tomu bylo v roce 2019, kdy Trump vetoval usnesení o stažení vojsk z Jemenu. Podle analytičky Laury Blumenfeldové jde spíše o symbolické pokárání než o reálné svázání rukou prezidenta.
Blumenfeldová nicméně upozornila, že krok Kongresu přesně odráží nálady americké veřejnosti. Válka s Íránem ztratila podporu občanů zejména poté, co prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Rozhodnutí zákonodárců tak zvyšuje politický tlak na Bílý dům, aby našel rychlé řešení pro ukončení bojů. Ve stejný den přitom Pentagon požádal o dodatečných 80 miliard dolarů, z nichž většina má pokrýt právě náklady na vedení této války.
Úspěch rezoluce v Senátu umožnil fakt, že se k demokratům připojili čtyři republikánští senátoři, konkrétně Rand Paul, Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Bill Cassidy. Naopak demokrat John Fetterman se stal jediným členem své strany, který hlasoval proti návrhu. Ve Sněmovně reprezentantů prošlo opatření již dříve poměrem hlasů 215 ku 208, přičemž tam se k demokratické většině přidali čtyři republikáni. Výsledek hlasování odhaluje vnitřní rozpory ve vládní straně před blížícími se listopadovými kongresovými volbami.
Představitelé Bílého domu význam celého hlasování zlehčují a poukazují na formální okolnosti. Jeden z vládních úředníků uvedl, že díky příměří dohodnutému 7. dubna momentálně neprobíhají žádné bojové akce, ze kterých by bylo možné americké vojáky stáhnout. Úspěch opozičního návrhu byl podle něj dán pouze tím, že v sále chyběli dva republikánští senátoři Mitch McConnell a Dave McCormick. Demokraté přitom od začátku konfliktu vyvolali hlasování o válečných pravomocích již podesáté.
Podle federálních zákonů potřebuje administrativa schválení Kongresu, pokud vojenské akce trvají déle než 60 dní. Společné údery Spojených států a Izraele proti cílům v Íránu započaly 28. února. Trumpův tým však argumentuje tím, že dubnové vyhlášení příměří tyto zákonné lhůty fakticky vynulovalo a začaly běžet znovu. Bílý dům má navíc možnost z důvodu národní bezpečnosti prodloužit původní lhůtu o dalších 30 dní.
V současné době Spojené státy a Írán dodržují dohodnuté příměří a pracují na definitivním ukončení nepřátelství. Tento proces se opírá o memorandum o porozumění, které prezidenti obou zemí podepsali v průběhu minulého týdne. Tento dokument poskytuje oběma stranám lhůtu 60 dní na vyjednání širší a podrobnější dohody. Hlavním cílem nadcházejících rozhovorů je dosažení trvalého konce íránského jaderného programu.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.