Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezi republikánskými zákonodárci roste skepticismus ohledně mírového plánu, který Trump s Teheránem dojednal. Ve stejné době Organizace spojených národů oznámila záměr evakuovat námořníky, kteří uvízli v Hormuzském průlivu. Senátor Marco Rubio zároveň varoval před zaváděním jakýchkoli poplatků za proplouvání touto strategickou trasou. Hlasování v horní komoře parlamentu jasně ukázalo, že vládní strategie nemá v Kongresu stoprocentní podporu.
Prezident Donald Trump výsledek hlasování ostře kritizoval na své sociální síti Truth Social a označil ho za špatně načasovaný a bezvýznamný. Podle jeho vyjádření má v současnosti Írán obrazně řečeno na provazech a země je připravena k pádu. Rozhodnutí Senátu podle něj pouze zbytečně komplikuje jeho prezidentskou práci. Trump nicméně ujistil své příznivce, že situaci vyřeší tím či oním způsobem, protože si dokáže poradit za všech okolností.
Schválení tohoto textu představuje historický moment, neboť je to poprvé od přijetí zákona o válečných pravomocích v roce 1973, kdy obě komory Kongresu schválily takové souběžné usnesení. Tento typ parlamentního aktu slouží k vyjádření oficiálního postoje a vůle zákonodárců. Liší se od běžných zákonů, které vyžadují podpis hlavy státu, jako tomu bylo v roce 2019, kdy Trump vetoval usnesení o stažení vojsk z Jemenu. Podle analytičky Laury Blumenfeldové jde spíše o symbolické pokárání než o reálné svázání rukou prezidenta.
Blumenfeldová nicméně upozornila, že krok Kongresu přesně odráží nálady americké veřejnosti. Válka s Íránem ztratila podporu občanů zejména poté, co prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Rozhodnutí zákonodárců tak zvyšuje politický tlak na Bílý dům, aby našel rychlé řešení pro ukončení bojů. Ve stejný den přitom Pentagon požádal o dodatečných 80 miliard dolarů, z nichž většina má pokrýt právě náklady na vedení této války.
Úspěch rezoluce v Senátu umožnil fakt, že se k demokratům připojili čtyři republikánští senátoři, konkrétně Rand Paul, Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Bill Cassidy. Naopak demokrat John Fetterman se stal jediným členem své strany, který hlasoval proti návrhu. Ve Sněmovně reprezentantů prošlo opatření již dříve poměrem hlasů 215 ku 208, přičemž tam se k demokratické většině přidali čtyři republikáni. Výsledek hlasování odhaluje vnitřní rozpory ve vládní straně před blížícími se listopadovými kongresovými volbami.
Představitelé Bílého domu význam celého hlasování zlehčují a poukazují na formální okolnosti. Jeden z vládních úředníků uvedl, že díky příměří dohodnutému 7. dubna momentálně neprobíhají žádné bojové akce, ze kterých by bylo možné americké vojáky stáhnout. Úspěch opozičního návrhu byl podle něj dán pouze tím, že v sále chyběli dva republikánští senátoři Mitch McConnell a Dave McCormick. Demokraté přitom od začátku konfliktu vyvolali hlasování o válečných pravomocích již podesáté.
Podle federálních zákonů potřebuje administrativa schválení Kongresu, pokud vojenské akce trvají déle než 60 dní. Společné údery Spojených států a Izraele proti cílům v Íránu započaly 28. února. Trumpův tým však argumentuje tím, že dubnové vyhlášení příměří tyto zákonné lhůty fakticky vynulovalo a začaly běžet znovu. Bílý dům má navíc možnost z důvodu národní bezpečnosti prodloužit původní lhůtu o dalších 30 dní.
V současné době Spojené státy a Írán dodržují dohodnuté příměří a pracují na definitivním ukončení nepřátelství. Tento proces se opírá o memorandum o porozumění, které prezidenti obou zemí podepsali v průběhu minulého týdne. Tento dokument poskytuje oběma stranám lhůtu 60 dní na vyjednání širší a podrobnější dohody. Hlavním cílem nadcházejících rozhovorů je dosažení trvalého konce íránského jaderného programu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.