Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Příkladem střetu snu s realitou je jedenačtyřicetiletý Abdi Nor Iftin, který v roce 2014 imigroval ze Somálska díky vládnímu programu rozmanitostních víz. Poté, co se usadil ve státě Maine a získal americké občanství, letos přišel o práci v agentuře pro přesídlování uprchlíků, a v důsledku toho ztratil i zdravotní pojištění. Podobně vidí situaci čtyřiadvacetiletý kalifornský herec Luke Mullen, který se kvůli úbytku hollywoodských filmových příležitostí a stagnaci studijních výdajů plánuje přestěhovat do Kanady, jejíž nové vládní daňové úlevy zemi pomáhají konkurovat Hollywoodu.
Historicky byl americký sen hnacím motorem pro miliony přistěhovalců, kteří chtěli uniknout evropskému třídnímu systému. Samotný pojem poprvé zpopularizoval historik James Truslow Adams ve své knize The Epic of America z roku 1931, napsané během Velké hospodářské krize, kde jej popsal jako touhu po sociálním řádu, v němž každý dosáhne svého plného potenciálu. Zatímco první generace imigrantů bývá ohledně možností v USA optimističtější, současná administrativa pod vedením prezidenta Trumpa legální i nelegální imigraci výrazně omezuje. Došlo k zablokování některých legálních cest včetně programu rozmanitostních víz, který dříve využil Iftin.
Současně s poklesem imigrace vykazují statistiky možný rekordní odchod rodilých Američanů ze země. V loňském roce poprvé v historii překonal počet Američanů stěhujících se do Irska počet Irů mířících do USA. Výrazně roste také počet amerických žadatelů o britské občanství a počet lidí odcházejících za prací do států Evropské unie, což odjíždějící zdůvodňují politickou situací, náklady na zdravotní péči či celkovou životní úrovní. Cynismus vůči americkému snu je patrný zejména u mladých dospělých, kdy ve věkové skupině 18 až 29 let věří v jeho dosažitelnost pouze jedna pětina respondentů.
Zhoršování ekonomických vyhlídek potvrzují i data harvardského ekonoma Raje Chettyho. Zatímco 90 procent dětí narozených v roce 1940 vydělávalo v dospělosti více než jejich rodiče, u generace narozené v 80 letech minulého století je to již pouhá polovina. Podle sociologů začal úpadek amerického snu v 70. letech s nástupem globalizace a stagnace mezd, přičemž dalším zlomovým bodem byla finanční krize v roce 2008, která pro mnoho lidí znamenala ztrátu stabilního zaměstnání a nedostupnost vlastního bydlení. I přes tyto problémy však americké mzdy zůstávají výrazně vyšší než ve Velké Británii a většině Evropy.
Kritika amerického snu jako mýtu postaveného na vznešené rétorice zakladatelů však není nová. Zejména pro Afroameričany byl tento koncept kvůli historii otroctví a segregace dlouhodobě rozporuplný. Již v roce 1960 popsal Martin Luther King Jr. Ameriku jako zemi s rozpolcenou osobností, jejíž sen zůstává nenaplněn. Spisovatelka Reniqua Allen-Lamphere potvrzuje, že zkušenost černochů s americkým snem je specifická právě kvůli jejich historickému boji za samotnou svobodu.
Navzdory přetrvávající skepsi průzkum deníku The Times ukázal, že 61 procent respondentů v koncept amerického snu stále věří. Čtyřiačtyřicetiletý Brandon Patty, velitel námořních záloh z Floridy a první vysokoškolák ve své rodině, považuje možnosti v Americe za neomezené a je hrdý, že může být součástí tohoto systému. Gonzalo Schwarz, šéf institutu Archbridge, doplňuje, že jejich vlastní výzkumy ukazují víru v americký sen napříč demografickými skupinami díky odlišné metodice dotazování, a varuje před tím, aby se negativní pohled nestal sebenaplňujícím proroctvím.
Sociolog Mark Rank dochází k závěru, že pochybnosti o americkém snu představují příležitost k přehodnocení toho, jak jej učinit dostupným pro každého i v následujících 250 letech. Sám Abdi Nor Iftin, jehož bratr Hassan získal kvůli vízovým omezením v USA občanství v Kanadě, dodává, že i přes všechny prožité těžkosti by si Spojené státy vybral znovu, protože jsou pro něj první láskou.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.