Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Příkladem střetu snu s realitou je jedenačtyřicetiletý Abdi Nor Iftin, který v roce 2014 imigroval ze Somálska díky vládnímu programu rozmanitostních víz. Poté, co se usadil ve státě Maine a získal americké občanství, letos přišel o práci v agentuře pro přesídlování uprchlíků, a v důsledku toho ztratil i zdravotní pojištění. Podobně vidí situaci čtyřiadvacetiletý kalifornský herec Luke Mullen, který se kvůli úbytku hollywoodských filmových příležitostí a stagnaci studijních výdajů plánuje přestěhovat do Kanady, jejíž nové vládní daňové úlevy zemi pomáhají konkurovat Hollywoodu.
Historicky byl americký sen hnacím motorem pro miliony přistěhovalců, kteří chtěli uniknout evropskému třídnímu systému. Samotný pojem poprvé zpopularizoval historik James Truslow Adams ve své knize The Epic of America z roku 1931, napsané během Velké hospodářské krize, kde jej popsal jako touhu po sociálním řádu, v němž každý dosáhne svého plného potenciálu. Zatímco první generace imigrantů bývá ohledně možností v USA optimističtější, současná administrativa pod vedením prezidenta Trumpa legální i nelegální imigraci výrazně omezuje. Došlo k zablokování některých legálních cest včetně programu rozmanitostních víz, který dříve využil Iftin.
Současně s poklesem imigrace vykazují statistiky možný rekordní odchod rodilých Američanů ze země. V loňském roce poprvé v historii překonal počet Američanů stěhujících se do Irska počet Irů mířících do USA. Výrazně roste také počet amerických žadatelů o britské občanství a počet lidí odcházejících za prací do států Evropské unie, což odjíždějící zdůvodňují politickou situací, náklady na zdravotní péči či celkovou životní úrovní. Cynismus vůči americkému snu je patrný zejména u mladých dospělých, kdy ve věkové skupině 18 až 29 let věří v jeho dosažitelnost pouze jedna pětina respondentů.
Zhoršování ekonomických vyhlídek potvrzují i data harvardského ekonoma Raje Chettyho. Zatímco 90 procent dětí narozených v roce 1940 vydělávalo v dospělosti více než jejich rodiče, u generace narozené v 80 letech minulého století je to již pouhá polovina. Podle sociologů začal úpadek amerického snu v 70. letech s nástupem globalizace a stagnace mezd, přičemž dalším zlomovým bodem byla finanční krize v roce 2008, která pro mnoho lidí znamenala ztrátu stabilního zaměstnání a nedostupnost vlastního bydlení. I přes tyto problémy však americké mzdy zůstávají výrazně vyšší než ve Velké Británii a většině Evropy.
Kritika amerického snu jako mýtu postaveného na vznešené rétorice zakladatelů však není nová. Zejména pro Afroameričany byl tento koncept kvůli historii otroctví a segregace dlouhodobě rozporuplný. Již v roce 1960 popsal Martin Luther King Jr. Ameriku jako zemi s rozpolcenou osobností, jejíž sen zůstává nenaplněn. Spisovatelka Reniqua Allen-Lamphere potvrzuje, že zkušenost černochů s americkým snem je specifická právě kvůli jejich historickému boji za samotnou svobodu.
Navzdory přetrvávající skepsi průzkum deníku The Times ukázal, že 61 procent respondentů v koncept amerického snu stále věří. Čtyřiačtyřicetiletý Brandon Patty, velitel námořních záloh z Floridy a první vysokoškolák ve své rodině, považuje možnosti v Americe za neomezené a je hrdý, že může být součástí tohoto systému. Gonzalo Schwarz, šéf institutu Archbridge, doplňuje, že jejich vlastní výzkumy ukazují víru v americký sen napříč demografickými skupinami díky odlišné metodice dotazování, a varuje před tím, aby se negativní pohled nestal sebenaplňujícím proroctvím.
Sociolog Mark Rank dochází k závěru, že pochybnosti o americkém snu představují příležitost k přehodnocení toho, jak jej učinit dostupným pro každého i v následujících 250 letech. Sám Abdi Nor Iftin, jehož bratr Hassan získal kvůli vízovým omezením v USA občanství v Kanadě, dodává, že i přes všechny prožité těžkosti by si Spojené státy vybral znovu, protože jsou pro něj první láskou.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.