Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Příkladem střetu snu s realitou je jedenačtyřicetiletý Abdi Nor Iftin, který v roce 2014 imigroval ze Somálska díky vládnímu programu rozmanitostních víz. Poté, co se usadil ve státě Maine a získal americké občanství, letos přišel o práci v agentuře pro přesídlování uprchlíků, a v důsledku toho ztratil i zdravotní pojištění. Podobně vidí situaci čtyřiadvacetiletý kalifornský herec Luke Mullen, který se kvůli úbytku hollywoodských filmových příležitostí a stagnaci studijních výdajů plánuje přestěhovat do Kanady, jejíž nové vládní daňové úlevy zemi pomáhají konkurovat Hollywoodu.
Historicky byl americký sen hnacím motorem pro miliony přistěhovalců, kteří chtěli uniknout evropskému třídnímu systému. Samotný pojem poprvé zpopularizoval historik James Truslow Adams ve své knize The Epic of America z roku 1931, napsané během Velké hospodářské krize, kde jej popsal jako touhu po sociálním řádu, v němž každý dosáhne svého plného potenciálu. Zatímco první generace imigrantů bývá ohledně možností v USA optimističtější, současná administrativa pod vedením prezidenta Trumpa legální i nelegální imigraci výrazně omezuje. Došlo k zablokování některých legálních cest včetně programu rozmanitostních víz, který dříve využil Iftin.
Současně s poklesem imigrace vykazují statistiky možný rekordní odchod rodilých Američanů ze země. V loňském roce poprvé v historii překonal počet Američanů stěhujících se do Irska počet Irů mířících do USA. Výrazně roste také počet amerických žadatelů o britské občanství a počet lidí odcházejících za prací do států Evropské unie, což odjíždějící zdůvodňují politickou situací, náklady na zdravotní péči či celkovou životní úrovní. Cynismus vůči americkému snu je patrný zejména u mladých dospělých, kdy ve věkové skupině 18 až 29 let věří v jeho dosažitelnost pouze jedna pětina respondentů.
Zhoršování ekonomických vyhlídek potvrzují i data harvardského ekonoma Raje Chettyho. Zatímco 90 procent dětí narozených v roce 1940 vydělávalo v dospělosti více než jejich rodiče, u generace narozené v 80 letech minulého století je to již pouhá polovina. Podle sociologů začal úpadek amerického snu v 70. letech s nástupem globalizace a stagnace mezd, přičemž dalším zlomovým bodem byla finanční krize v roce 2008, která pro mnoho lidí znamenala ztrátu stabilního zaměstnání a nedostupnost vlastního bydlení. I přes tyto problémy však americké mzdy zůstávají výrazně vyšší než ve Velké Británii a většině Evropy.
Kritika amerického snu jako mýtu postaveného na vznešené rétorice zakladatelů však není nová. Zejména pro Afroameričany byl tento koncept kvůli historii otroctví a segregace dlouhodobě rozporuplný. Již v roce 1960 popsal Martin Luther King Jr. Ameriku jako zemi s rozpolcenou osobností, jejíž sen zůstává nenaplněn. Spisovatelka Reniqua Allen-Lamphere potvrzuje, že zkušenost černochů s americkým snem je specifická právě kvůli jejich historickému boji za samotnou svobodu.
Navzdory přetrvávající skepsi průzkum deníku The Times ukázal, že 61 procent respondentů v koncept amerického snu stále věří. Čtyřiačtyřicetiletý Brandon Patty, velitel námořních záloh z Floridy a první vysokoškolák ve své rodině, považuje možnosti v Americe za neomezené a je hrdý, že může být součástí tohoto systému. Gonzalo Schwarz, šéf institutu Archbridge, doplňuje, že jejich vlastní výzkumy ukazují víru v americký sen napříč demografickými skupinami díky odlišné metodice dotazování, a varuje před tím, aby se negativní pohled nestal sebenaplňujícím proroctvím.
Sociolog Mark Rank dochází k závěru, že pochybnosti o americkém snu představují příležitost k přehodnocení toho, jak jej učinit dostupným pro každého i v následujících 250 letech. Sám Abdi Nor Iftin, jehož bratr Hassan získal kvůli vízovým omezením v USA občanství v Kanadě, dodává, že i přes všechny prožité těžkosti by si Spojené státy vybral znovu, protože jsou pro něj první láskou.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.