Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Pro srovnání, ve stejném období předchozího roku dosahovala výše vratek pouze 5 miliard dolarů. Představitel ministerstva financí potvrdil, že tento prudký nárůst jde téměř výhradně na vrub soudního rozhodnutí, přičemž většina peněz byla vyplacena během května a června.
Cla na dovážené zboží tvořila pilíř hospodářské strategie Donalda Trumpa od jeho loňského opětovného nástupu do úřadu. Prezident tato opatření prezentoval jako univerzální lék pro americkou ekonomiku, který měl zajistit návrat továren do USA, vyjednání lepších obchodních dohod a snížení deficitu federálního rozpočtu.
Ačkoli se schodek rozpočtu v loňském roce díky příjmům z cel přechodně mírně snížil, v současnosti opět roste. Za prvních devět měsíců fiskálního roku stoupl o dvě procenta na 1,367 bilionu dolarů. Více než jeden bilion dolarů přitom padl na samotné úroky z vládního dluhu, což představuje nárůst o 14 procent, zatímco vojenské výdaje v důsledku konfliktu na Blízkém východě vzrostly o pět procent.
Stávající dočasné plošné clo ve výši deseti procent má vypršet 24. července, Bílý dům však již připravuje nová celní opatření. Ta mají být odůvodněna nedostatečným vymáháním zákonů proti nucené práci v zahraničí a nadbytečnou průmyslovou kapacitou.
Nový návrh počítá se sazbami mezi 10 % a 12,5 %, což by prezidentovi umožnilo obejít dosavadní soudní omezení jeho ochranářské politiky. Opatření by se mohlo dotknout klíčových obchodních partnerů, jako jsou Velká Británie, Japonsko, Indie, Tchaj-wan a Čína. USA zároveň hrozí zavedením pětadvacetiprocentních cel na dovoz z Brazílie.
V minulém měsíci navíc Trump pohrozil stoprocentním clem těm evropským zemím, včetně Velké Británie, které uplatňují nebo plánují zavést daň z digitálních služeb pro největší americké technologické společnosti. Británie v současnosti uplatňuje dvouprocentní digitální daň zacílenou na velké sociální platformy, vyhledávače a internetová tržiště, jako jsou Apple, Google či Amazon, což britské pokladně v letech 2024–2025 přineslo přes 800 milionů liber.
Tříprocentní daň pro velké firmy zavedly také Francie, Španělsko a Itálie a podobné kroky zvažují či realizují i další evropské státy. Podle prohlášení amerického prezidenta na platformě Truth Social by nová stoprocentní cla okamžitě nahradila a zneplatnila jakékoli stávající či podepsané obchodní dohody s danými zeměmi, pokud tyto státy od digitální daně neupustí.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.