Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Pro srovnání, ve stejném období předchozího roku dosahovala výše vratek pouze 5 miliard dolarů. Představitel ministerstva financí potvrdil, že tento prudký nárůst jde téměř výhradně na vrub soudního rozhodnutí, přičemž většina peněz byla vyplacena během května a června.
Cla na dovážené zboží tvořila pilíř hospodářské strategie Donalda Trumpa od jeho loňského opětovného nástupu do úřadu. Prezident tato opatření prezentoval jako univerzální lék pro americkou ekonomiku, který měl zajistit návrat továren do USA, vyjednání lepších obchodních dohod a snížení deficitu federálního rozpočtu.
Ačkoli se schodek rozpočtu v loňském roce díky příjmům z cel přechodně mírně snížil, v současnosti opět roste. Za prvních devět měsíců fiskálního roku stoupl o dvě procenta na 1,367 bilionu dolarů. Více než jeden bilion dolarů přitom padl na samotné úroky z vládního dluhu, což představuje nárůst o 14 procent, zatímco vojenské výdaje v důsledku konfliktu na Blízkém východě vzrostly o pět procent.
Stávající dočasné plošné clo ve výši deseti procent má vypršet 24. července, Bílý dům však již připravuje nová celní opatření. Ta mají být odůvodněna nedostatečným vymáháním zákonů proti nucené práci v zahraničí a nadbytečnou průmyslovou kapacitou.
Nový návrh počítá se sazbami mezi 10 % a 12,5 %, což by prezidentovi umožnilo obejít dosavadní soudní omezení jeho ochranářské politiky. Opatření by se mohlo dotknout klíčových obchodních partnerů, jako jsou Velká Británie, Japonsko, Indie, Tchaj-wan a Čína. USA zároveň hrozí zavedením pětadvacetiprocentních cel na dovoz z Brazílie.
V minulém měsíci navíc Trump pohrozil stoprocentním clem těm evropským zemím, včetně Velké Británie, které uplatňují nebo plánují zavést daň z digitálních služeb pro největší americké technologické společnosti. Británie v současnosti uplatňuje dvouprocentní digitální daň zacílenou na velké sociální platformy, vyhledávače a internetová tržiště, jako jsou Apple, Google či Amazon, což britské pokladně v letech 2024–2025 přineslo přes 800 milionů liber.
Tříprocentní daň pro velké firmy zavedly také Francie, Španělsko a Itálie a podobné kroky zvažují či realizují i další evropské státy. Podle prohlášení amerického prezidenta na platformě Truth Social by nová stoprocentní cla okamžitě nahradila a zneplatnila jakékoli stávající či podepsané obchodní dohody s danými zeměmi, pokud tyto státy od digitální daně neupustí.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.