Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Pro srovnání, ve stejném období předchozího roku dosahovala výše vratek pouze 5 miliard dolarů. Představitel ministerstva financí potvrdil, že tento prudký nárůst jde téměř výhradně na vrub soudního rozhodnutí, přičemž většina peněz byla vyplacena během května a června.
Cla na dovážené zboží tvořila pilíř hospodářské strategie Donalda Trumpa od jeho loňského opětovného nástupu do úřadu. Prezident tato opatření prezentoval jako univerzální lék pro americkou ekonomiku, který měl zajistit návrat továren do USA, vyjednání lepších obchodních dohod a snížení deficitu federálního rozpočtu.
Ačkoli se schodek rozpočtu v loňském roce díky příjmům z cel přechodně mírně snížil, v současnosti opět roste. Za prvních devět měsíců fiskálního roku stoupl o dvě procenta na 1,367 bilionu dolarů. Více než jeden bilion dolarů přitom padl na samotné úroky z vládního dluhu, což představuje nárůst o 14 procent, zatímco vojenské výdaje v důsledku konfliktu na Blízkém východě vzrostly o pět procent.
Stávající dočasné plošné clo ve výši deseti procent má vypršet 24. července, Bílý dům však již připravuje nová celní opatření. Ta mají být odůvodněna nedostatečným vymáháním zákonů proti nucené práci v zahraničí a nadbytečnou průmyslovou kapacitou.
Nový návrh počítá se sazbami mezi 10 % a 12,5 %, což by prezidentovi umožnilo obejít dosavadní soudní omezení jeho ochranářské politiky. Opatření by se mohlo dotknout klíčových obchodních partnerů, jako jsou Velká Británie, Japonsko, Indie, Tchaj-wan a Čína. USA zároveň hrozí zavedením pětadvacetiprocentních cel na dovoz z Brazílie.
V minulém měsíci navíc Trump pohrozil stoprocentním clem těm evropským zemím, včetně Velké Británie, které uplatňují nebo plánují zavést daň z digitálních služeb pro největší americké technologické společnosti. Británie v současnosti uplatňuje dvouprocentní digitální daň zacílenou na velké sociální platformy, vyhledávače a internetová tržiště, jako jsou Apple, Google či Amazon, což britské pokladně v letech 2024–2025 přineslo přes 800 milionů liber.
Tříprocentní daň pro velké firmy zavedly také Francie, Španělsko a Itálie a podobné kroky zvažují či realizují i další evropské státy. Podle prohlášení amerického prezidenta na platformě Truth Social by nová stoprocentní cla okamžitě nahradila a zneplatnila jakékoli stávající či podepsané obchodní dohody s danými zeměmi, pokud tyto státy od digitální daně neupustí.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.