Elon Musk, zakladatel SpaceX, oznámil, že první let jeho rakety Starship k Marsu by měl probíhat před koncem příštího roku. V příspěvku na platformě X uvedl, že přistání lidí na Rudé planetě by mohlo začít již v roce 2029, pokud budou počáteční mise úspěšné, přičemž přiznal, že pravděpodobnější je rok 2031.
Elon Musk, zakladatel SpaceX, opět potvrdil své ambice kolonizovat Mars s pomocí rakety Starship, která je v současnosti největší raketou, jaká kdy byla vytvořena. Tato 123 metrů dlouhá raketa má být schopna vynést na oběžnou dráhu obrovský náklad, což je klíčové pro uskutečnění misí na Rudou planetu. Musk oznámil, že první let Starship k Marsu by mohl být uskutečněn již před koncem příštího roku, a pokud vše půjde dobře, přistání lidí na Marsu by mohlo začít v roce 2029, i když pravděpodobnější termín je rok 2031. Informuje CNN.
Bohužel testy rakety Starship ukázaly, že tento model není bez problémů. Minulý týden v Texasu došlo k výbuchu rakety krátce po startu, což byla již druhá havárie tohoto typu v letošním roce. V lednu podobná "násilná neplánovaná demontáž" rakety rovněž vedla k jejímu zničení. SpaceX uvedlo, že bude pečlivě zkoumat data, aby zjistilo příčinu explozí. Podle prvních informací došlo k problémům se ztrátou několika motorů. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) dodal, že SpaceX musí tento problém vyšetřit před tím, než bude raketa znovu testována.
NASA, která spolupracuje se SpaceX, má velké plány pro vylepšenou verzi rakety Starship. Tato raketa by měla sloužit jako lunární přistávací modul pro mise Artemis, které mají v budoucnu dopravit lidi zpět na Měsíc. Cílem je zajistit dlouhodobou lidskou přítomnost na Měsíci a připravit půdu pro budoucí misí na Mars. Pokud se SpaceX podaří vyřešit technické problémy, Starship by mohla mít klíčovou roli v těchto misích.
Elon Musk dlouhodobě proklamuje své vesmírné ambice a jeho vize pro budoucnost vesmírného cestování jsou stále více ambiciózní. V roce 2016 Musk oznámil, že plánuje vyslat kosmickou loď Dragon na Mars již v roce 2018. Tento plán se však neuskutečnil, a v roce 2020 zdržel svůj cíl, když prohlásil, že přistání na Marsu by mohlo přijít až o šest let později.
Nejnovější informace ukazují, že SpaceX plánuje první misi na Mars s raketou Starship v roce 2026 a pokud vše půjde podle plánu, lety s lidskou posádkou by měly začít do čtyř let. Navzdory problémům s testy a opožděním těchto ambiciózních projektů Musk stále věří, že jeho raketový systém jednou dopraví lidi nejen na Měsíc, ale i na Mars.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.