Elon Musk, zakladatel SpaceX, oznámil, že první let jeho rakety Starship k Marsu by měl probíhat před koncem příštího roku. V příspěvku na platformě X uvedl, že přistání lidí na Rudé planetě by mohlo začít již v roce 2029, pokud budou počáteční mise úspěšné, přičemž přiznal, že pravděpodobnější je rok 2031.
Elon Musk, zakladatel SpaceX, opět potvrdil své ambice kolonizovat Mars s pomocí rakety Starship, která je v současnosti největší raketou, jaká kdy byla vytvořena. Tato 123 metrů dlouhá raketa má být schopna vynést na oběžnou dráhu obrovský náklad, což je klíčové pro uskutečnění misí na Rudou planetu. Musk oznámil, že první let Starship k Marsu by mohl být uskutečněn již před koncem příštího roku, a pokud vše půjde dobře, přistání lidí na Marsu by mohlo začít v roce 2029, i když pravděpodobnější termín je rok 2031. Informuje CNN.
Bohužel testy rakety Starship ukázaly, že tento model není bez problémů. Minulý týden v Texasu došlo k výbuchu rakety krátce po startu, což byla již druhá havárie tohoto typu v letošním roce. V lednu podobná "násilná neplánovaná demontáž" rakety rovněž vedla k jejímu zničení. SpaceX uvedlo, že bude pečlivě zkoumat data, aby zjistilo příčinu explozí. Podle prvních informací došlo k problémům se ztrátou několika motorů. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) dodal, že SpaceX musí tento problém vyšetřit před tím, než bude raketa znovu testována.
NASA, která spolupracuje se SpaceX, má velké plány pro vylepšenou verzi rakety Starship. Tato raketa by měla sloužit jako lunární přistávací modul pro mise Artemis, které mají v budoucnu dopravit lidi zpět na Měsíc. Cílem je zajistit dlouhodobou lidskou přítomnost na Měsíci a připravit půdu pro budoucí misí na Mars. Pokud se SpaceX podaří vyřešit technické problémy, Starship by mohla mít klíčovou roli v těchto misích.
Elon Musk dlouhodobě proklamuje své vesmírné ambice a jeho vize pro budoucnost vesmírného cestování jsou stále více ambiciózní. V roce 2016 Musk oznámil, že plánuje vyslat kosmickou loď Dragon na Mars již v roce 2018. Tento plán se však neuskutečnil, a v roce 2020 zdržel svůj cíl, když prohlásil, že přistání na Marsu by mohlo přijít až o šest let později.
Nejnovější informace ukazují, že SpaceX plánuje první misi na Mars s raketou Starship v roce 2026 a pokud vše půjde podle plánu, lety s lidskou posádkou by měly začít do čtyř let. Navzdory problémům s testy a opožděním těchto ambiciózních projektů Musk stále věří, že jeho raketový systém jednou dopraví lidi nejen na Měsíc, ale i na Mars.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.