Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
V článku publikovaném v Australasian Journal of Philosophy tvrdí, že chytré telefony parazitují na našem čase, pozornosti i osobních datech – a že tento vztah se z původně oboustranně výhodného stal vysoce jednostranným, tedy parazitickým.
Smartphony začínaly jako nástroje, které nám pomáhaly – usnadňovaly komunikaci, orientaci ve městech, ale třeba i správu zdraví. Zpočátku šlo o vzájemně výhodný vztah, tzv. mutualismus, podobně jako u střevních bakterií, které nám na oplátku za prostředí pomáhají s trávením.
Jenže podle vědců se tato symbióza vyvinula v něco jiného. Stejně jako se v přírodě může z prospěšného vztahu vyvinout parazitismus, i smartphony se podle autorů začaly chovat spíše jako digitální vši – čím více nás přinutí scrollovat, tím více benefitují technologické firmy a jejich inzerenti, a to na náš účet.
Biologové definují parazita jako organismus, který získává výhodu z úzkého vztahu s jiným organismem (hostitelem), zatímco tento hostitel nese náklady. A právě tento vzorec dnes přesně sedí na vztah mezi člověkem a jeho chytrým telefonem.
Autoři upozorňují, že aplikace v telefonech jsou čím dál více navrhovány tak, aby maximalizovaly čas, který jim věnujeme, a tím i naše zisky pro reklamu. Samotná data o našem chování pak slouží k dalšímu vylepšování těchto manipulačních technik.
Ačkoliv telefony nabízí praktické funkce, jako jsou mapy, kamery nebo bankovní aplikace, náklady pro uživatele jsou zřejmé – poruchy spánku, oslabené mezilidské vztahy, poruchy nálady nebo oslabení paměti.
Na Velkém bariérovém útesu existuje ryba zvaná čistič wrasse, která se živí parazity z těl jiných ryb. Tento vztah funguje jako mutualismus – dokud čistič nezneužije důvěru a nezačne hostitelskou rybu okusovat. Pokud se tak stane, ryba ho potrestá – třeba vyhnáním. Tento „dohled“ nad vztahem je podle evolučních biologů klíčový.
Mohli bychom tedy i my nějak kontrolovat chování „digitálních parazitů“? Vědci tvrdí, že existují dvě podmínky: schopnost zneužití rozpoznat a schopnost na něj reagovat. A právě tady je problém – většina lidí si ani neuvědomuje, jak jsou manipulováni, a pokud ano, často nemají možnost reagovat.
Dnes jsou telefony nezbytné k přístupu ke službám státu, bankám i každodenní organizaci života. Pokusy o „digitální detox“ proto často selhávají. A co hůř – závislost na chytrých telefonech začíná formovat i naše myšlení, paměť a vnímání světa.
Podle autorů tedy není řešením jen individuální volba – technologické firmy mají příliš velkou informační výhodu a uživatele jednoduše „přehrají“.
Jedinou cestou zpět k rovnováze je kolektivní akce. Za příklad dávají nedávné rozhodnutí australské vlády o zákazu sociálních sítí pro děti, které podle nich ukazuje, jak může vypadat účinná obrana.
Autoři navrhují, že bychom měli zavést pravidla omezující návykové funkce aplikací a obchodování s osobními daty. Jen tak prý dokážeme proměnit vztah člověka a technologie zpět v něco, co nebude vysávat naši pozornost, ale sloužit nám – tak jako na začátku.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.