Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
V článku publikovaném v Australasian Journal of Philosophy tvrdí, že chytré telefony parazitují na našem čase, pozornosti i osobních datech – a že tento vztah se z původně oboustranně výhodného stal vysoce jednostranným, tedy parazitickým.
Smartphony začínaly jako nástroje, které nám pomáhaly – usnadňovaly komunikaci, orientaci ve městech, ale třeba i správu zdraví. Zpočátku šlo o vzájemně výhodný vztah, tzv. mutualismus, podobně jako u střevních bakterií, které nám na oplátku za prostředí pomáhají s trávením.
Jenže podle vědců se tato symbióza vyvinula v něco jiného. Stejně jako se v přírodě může z prospěšného vztahu vyvinout parazitismus, i smartphony se podle autorů začaly chovat spíše jako digitální vši – čím více nás přinutí scrollovat, tím více benefitují technologické firmy a jejich inzerenti, a to na náš účet.
Biologové definují parazita jako organismus, který získává výhodu z úzkého vztahu s jiným organismem (hostitelem), zatímco tento hostitel nese náklady. A právě tento vzorec dnes přesně sedí na vztah mezi člověkem a jeho chytrým telefonem.
Autoři upozorňují, že aplikace v telefonech jsou čím dál více navrhovány tak, aby maximalizovaly čas, který jim věnujeme, a tím i naše zisky pro reklamu. Samotná data o našem chování pak slouží k dalšímu vylepšování těchto manipulačních technik.
Ačkoliv telefony nabízí praktické funkce, jako jsou mapy, kamery nebo bankovní aplikace, náklady pro uživatele jsou zřejmé – poruchy spánku, oslabené mezilidské vztahy, poruchy nálady nebo oslabení paměti.
Na Velkém bariérovém útesu existuje ryba zvaná čistič wrasse, která se živí parazity z těl jiných ryb. Tento vztah funguje jako mutualismus – dokud čistič nezneužije důvěru a nezačne hostitelskou rybu okusovat. Pokud se tak stane, ryba ho potrestá – třeba vyhnáním. Tento „dohled“ nad vztahem je podle evolučních biologů klíčový.
Mohli bychom tedy i my nějak kontrolovat chování „digitálních parazitů“? Vědci tvrdí, že existují dvě podmínky: schopnost zneužití rozpoznat a schopnost na něj reagovat. A právě tady je problém – většina lidí si ani neuvědomuje, jak jsou manipulováni, a pokud ano, často nemají možnost reagovat.
Dnes jsou telefony nezbytné k přístupu ke službám státu, bankám i každodenní organizaci života. Pokusy o „digitální detox“ proto často selhávají. A co hůř – závislost na chytrých telefonech začíná formovat i naše myšlení, paměť a vnímání světa.
Podle autorů tedy není řešením jen individuální volba – technologické firmy mají příliš velkou informační výhodu a uživatele jednoduše „přehrají“.
Jedinou cestou zpět k rovnováze je kolektivní akce. Za příklad dávají nedávné rozhodnutí australské vlády o zákazu sociálních sítí pro děti, které podle nich ukazuje, jak může vypadat účinná obrana.
Autoři navrhují, že bychom měli zavést pravidla omezující návykové funkce aplikací a obchodování s osobními daty. Jen tak prý dokážeme proměnit vztah člověka a technologie zpět v něco, co nebude vysávat naši pozornost, ale sloužit nám – tak jako na začátku.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
V úterý ráno došlo k ruskému raketovému útoku na porodnici v Kamianske na východní Ukrajině. Mezi oběťmi byla 23letá Diana Koshyk, která byla sedm měsíců těhotná. Diana, která dlouho usilovala o dítě a prodělala několik potratů, byla nadšená, když zjistila, že čeká dítě. Proto se rozhodla porodit v nemocnici, kterou považovala za nejbezpečnější místo pro sebe i pro svou nenarozenou holčičku.
Japonská meteorologická agentura oznámila, že tsunami vlny již dosáhly některých částí japonského pobřeží, včetně prefektur Fukushima, Miyagi a Iwate. Podle údajů na živé mapě agentury se očekává, že výška vln může dosáhnout až 3 metry.
Tsunami vlny začaly zasahovat pobřeží USA, přičemž první vlny již dorazily k Havajským ostrovům, informuje Národní oceánická a atmosférická správa (NOAA). V oblasti Haleiwa na severním pobřeží ostrova Oahu byla zaznamenána hladina vody přes 1,2 metru. Očekává se, že hladina vody bude kolísat, jak budou přicházet další vlny.
Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež ohrožují oblasti v Tichém oceánu, Havaj a západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."