Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
V článku publikovaném v Australasian Journal of Philosophy tvrdí, že chytré telefony parazitují na našem čase, pozornosti i osobních datech – a že tento vztah se z původně oboustranně výhodného stal vysoce jednostranným, tedy parazitickým.
Smartphony začínaly jako nástroje, které nám pomáhaly – usnadňovaly komunikaci, orientaci ve městech, ale třeba i správu zdraví. Zpočátku šlo o vzájemně výhodný vztah, tzv. mutualismus, podobně jako u střevních bakterií, které nám na oplátku za prostředí pomáhají s trávením.
Jenže podle vědců se tato symbióza vyvinula v něco jiného. Stejně jako se v přírodě může z prospěšného vztahu vyvinout parazitismus, i smartphony se podle autorů začaly chovat spíše jako digitální vši – čím více nás přinutí scrollovat, tím více benefitují technologické firmy a jejich inzerenti, a to na náš účet.
Biologové definují parazita jako organismus, který získává výhodu z úzkého vztahu s jiným organismem (hostitelem), zatímco tento hostitel nese náklady. A právě tento vzorec dnes přesně sedí na vztah mezi člověkem a jeho chytrým telefonem.
Autoři upozorňují, že aplikace v telefonech jsou čím dál více navrhovány tak, aby maximalizovaly čas, který jim věnujeme, a tím i naše zisky pro reklamu. Samotná data o našem chování pak slouží k dalšímu vylepšování těchto manipulačních technik.
Ačkoliv telefony nabízí praktické funkce, jako jsou mapy, kamery nebo bankovní aplikace, náklady pro uživatele jsou zřejmé – poruchy spánku, oslabené mezilidské vztahy, poruchy nálady nebo oslabení paměti.
Na Velkém bariérovém útesu existuje ryba zvaná čistič wrasse, která se živí parazity z těl jiných ryb. Tento vztah funguje jako mutualismus – dokud čistič nezneužije důvěru a nezačne hostitelskou rybu okusovat. Pokud se tak stane, ryba ho potrestá – třeba vyhnáním. Tento „dohled“ nad vztahem je podle evolučních biologů klíčový.
Mohli bychom tedy i my nějak kontrolovat chování „digitálních parazitů“? Vědci tvrdí, že existují dvě podmínky: schopnost zneužití rozpoznat a schopnost na něj reagovat. A právě tady je problém – většina lidí si ani neuvědomuje, jak jsou manipulováni, a pokud ano, často nemají možnost reagovat.
Dnes jsou telefony nezbytné k přístupu ke službám státu, bankám i každodenní organizaci života. Pokusy o „digitální detox“ proto často selhávají. A co hůř – závislost na chytrých telefonech začíná formovat i naše myšlení, paměť a vnímání světa.
Podle autorů tedy není řešením jen individuální volba – technologické firmy mají příliš velkou informační výhodu a uživatele jednoduše „přehrají“.
Jedinou cestou zpět k rovnováze je kolektivní akce. Za příklad dávají nedávné rozhodnutí australské vlády o zákazu sociálních sítí pro děti, které podle nich ukazuje, jak může vypadat účinná obrana.
Autoři navrhují, že bychom měli zavést pravidla omezující návykové funkce aplikací a obchodování s osobními daty. Jen tak prý dokážeme proměnit vztah člověka a technologie zpět v něco, co nebude vysávat naši pozornost, ale sloužit nám – tak jako na začátku.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.