Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Informace o razantním zhoršení podmínek vazby potvrdil i lékařův syn. Abú Safíja je v současnosti držen v extrémně stísněných prostorách o rozměrech pouhého jednoho metru čtverečního, což mu prakticky znemožňuje jakýkoliv přirozený pohyb. Kromě izolace čelí také nedostatku stravy a zanedbané lékařské péči.
Zdravotní stav vězněného lékaře přitom vyžaduje neodkladný chirurgický zákrok. V levém stehně má zavedený šrapnel, který mu způsobuje silné bolesti a otoky. Zadržování provázely od počátku těžké hygienické podmínky, kdy si lékař po několik prvních měsíců nemohl ani vyměnit oděv, což vedlo k rozvoji kožních onemocnění.
K jeho zadržení došlo koncem prosince roku 2024, kdy byl z nemocničního zařízení odveden přímo v lékařském plášti. Ten odmítal svléknout od chvíle, kdy v říjnu téhož roku zahynul při úderu bezpilotního prostředku jeho druhý syn. Před svým zatčením držel Abú Safíja zařízení v provozu během více než dvou měsíců trvajícího obléhání.
Izraelské orgány lékaře zařadily do kategorie takzvaných nezákonných bojovníků. Tento právní status umožňuje dlouhodobou internaci bez vznesení konkrétních obvinění či řádného soudu. Stejné opatření bylo uplatněno u více než tří stovek dalších zdravotníků z Pásma Gazy.
Rodina nemá s vězněným primářem žádný přímý kontakt. Podle příbuzných je jediným důvodem jeho věznění neochota uposlechnout výzvy k evakuaci nemocnice a odmítnutí opustit svěřené pacienty. O jeho faktickém přesunu do izolace se právní zástupci dozvěděli až počátkem června od jiných vězněných kolegy.
Na situaci okolo vězněného lékaře upozornili již na jaře experti Organizace spojených národů, kteří požadovali jeho bezodkladné propuštění a zajištění odpovídající péče. Poukázali přitom na mezinárodní standardy, podle nichž může izolace trvající déle než dva týdny naplňovat definici mučení či nelidského zacházení.
Právní zástupci se pokoušeli dosáhnout propuštění na svobodu, avšak izraelské úřady jakékoliv detaily odmítají sdělit s odkazem na zvláštní režim. Veškeré úkony v případech označených podle zákona o nezákonných bojovnících podléhají utajení a odehrávají se bez účasti veřejnosti.
Případ Abú Safíji není ojedinělý, organizace zastupující práva pacientů a lékařů evidují více než desítku dalších zdravotníků z Gazy držených v podobném režimu. Ti hlásí v posledním období další zpřísnění vězeňských pravidel, fyzické strádání a absenci jakéhokoliv přezkumu jejich opodstatněnosti soudními orgány.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.