Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Informace o razantním zhoršení podmínek vazby potvrdil i lékařův syn. Abú Safíja je v současnosti držen v extrémně stísněných prostorách o rozměrech pouhého jednoho metru čtverečního, což mu prakticky znemožňuje jakýkoliv přirozený pohyb. Kromě izolace čelí také nedostatku stravy a zanedbané lékařské péči.
Zdravotní stav vězněného lékaře přitom vyžaduje neodkladný chirurgický zákrok. V levém stehně má zavedený šrapnel, který mu způsobuje silné bolesti a otoky. Zadržování provázely od počátku těžké hygienické podmínky, kdy si lékař po několik prvních měsíců nemohl ani vyměnit oděv, což vedlo k rozvoji kožních onemocnění.
K jeho zadržení došlo koncem prosince roku 2024, kdy byl z nemocničního zařízení odveden přímo v lékařském plášti. Ten odmítal svléknout od chvíle, kdy v říjnu téhož roku zahynul při úderu bezpilotního prostředku jeho druhý syn. Před svým zatčením držel Abú Safíja zařízení v provozu během více než dvou měsíců trvajícího obléhání.
Izraelské orgány lékaře zařadily do kategorie takzvaných nezákonných bojovníků. Tento právní status umožňuje dlouhodobou internaci bez vznesení konkrétních obvinění či řádného soudu. Stejné opatření bylo uplatněno u více než tří stovek dalších zdravotníků z Pásma Gazy.
Rodina nemá s vězněným primářem žádný přímý kontakt. Podle příbuzných je jediným důvodem jeho věznění neochota uposlechnout výzvy k evakuaci nemocnice a odmítnutí opustit svěřené pacienty. O jeho faktickém přesunu do izolace se právní zástupci dozvěděli až počátkem června od jiných vězněných kolegy.
Na situaci okolo vězněného lékaře upozornili již na jaře experti Organizace spojených národů, kteří požadovali jeho bezodkladné propuštění a zajištění odpovídající péče. Poukázali přitom na mezinárodní standardy, podle nichž může izolace trvající déle než dva týdny naplňovat definici mučení či nelidského zacházení.
Právní zástupci se pokoušeli dosáhnout propuštění na svobodu, avšak izraelské úřady jakékoliv detaily odmítají sdělit s odkazem na zvláštní režim. Veškeré úkony v případech označených podle zákona o nezákonných bojovnících podléhají utajení a odehrávají se bez účasti veřejnosti.
Případ Abú Safíji není ojedinělý, organizace zastupující práva pacientů a lékařů evidují více než desítku dalších zdravotníků z Gazy držených v podobném režimu. Ti hlásí v posledním období další zpřísnění vězeňských pravidel, fyzické strádání a absenci jakéhokoliv přezkumu jejich opodstatněnosti soudními orgány.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.