Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Odhad nákladů poskytl magazínu Time Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, a doplňuje dřívější zprávy z Pentagonu, podle nichž jen prvních šest dní operace stálo 11,3 miliardy dolarů. Nezávislé think-tanky, jako je Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), vypočítaly, že tempo výdajů v úvodní fázi dosahovalo téměř 900 milionů dolarů každých sto hodin. Tato realita pravděpodobně brzy donutí administrativu požádat Kongres o dodatečné desítky miliard dolarů.
Kritici války, mezi nimiž vyčnívá senátorka Elizabeth Warrenová, poukazují na bolestivý paradox: zatímco na bombardování Íránu se najde miliarda dolarů denně, miliony Američanů bojují s nedostatkem prostředků na základní zdravotní péči. Kongresmanka Diana DeGetteová dodala, že částka utracená za pouhých šest dní by stačila na vyřešení personální krize v americkém zdravotnictví vycvičením 100 000 nových sester.
Pokud bychom se podívali na to, co by se dalo za dosud utracených 12 miliard dolarů pořídit v civilním sektoru, seznam je ohromující. V oblasti zdravotnictví by tato suma dokázala pokrýt roční náklady na Medicaid pro přibližně 1,3 milionu Američanů. To je populace srovnatelná s velikostí Dallasu. Srovnání je o to citlivější, že republikáni v Kongresu nedávno odmítli prodloužení dotací na dostupné pojištění v rámci zákona ACA.
V otázce potravinové pomoci jsou čísla stejně působivá. Průměrná podpora v programu SNAP činí zhruba 2 100 dolarů na osobu ročně. Za peníze vyhozené do vzduchu v íránském konfliktu by tak mohlo 5,5 milionu Američanů dostávat jídlo po celý rok. Alternativně by tyto prostředky mohly financovat stovky milionů školních obědů a snídaní pro studenty po celých Spojených státech.
Krize bydlení je dalším tématem, kde by 12 miliard dolarů znamenalo obrovský rozdíl. Federální programy na podporu bydlení stojí průměrně 8 až 15 tisíc dolarů na domácnost ročně. Válečný rozpočet prvních dvou týdnů by tak dokázal zajistit důstojné bydlení pro 800 000 až 1,5 milionu Američanů s nízkými příjmy, případně by mohl přímo financovat výstavbu desítek tisíc nových sociálních bytů.
Pro milovníky přírody a historie je zajímavé srovnání s rozpočtem Správy národních parků (NPS). Tato agentura, která spravuje více než 400 památek a parků, hospodaří s ročním rozpočtem kolem 3,3 miliardy dolarů. Dosavadní výdaje na válku by tedy dokázaly financovat provoz celého systému národních parků po dobu delší než tři roky, včetně platů rangerů a údržby.
Rodiny s dětmi by jistě ocenily investici do předškolního vzdělávání. Průměrné náklady na péči o dítě nebo univerzální předškolní docházku se v USA pohybují kolem 13 000 dolarů ročně. Za 12 miliard dolarů by mohl stát zajistit roční péči pro 900 000 dětí, což by pro pracující rodiče znamenalo zásadní úlevu v jejich rodinných rozpočtech.
Ani vysokoškolští studenti nezůstávají stranou. Pellovy granty, které pomáhají studentům z chudších rodin s náklady na školné, mají maximální výši necelých 7 400 dolarů. Válečné výdaje by tak stačily na plné financování 1,6 milionu studentů na celý akademický rok. Pro mnohé z nich by to znamenalo rozdíl mezi získáním titulu a předčasným ukončením studia kvůli dluhům.
Personální krize ve školství a zdravotnictví je v USA chronickým problémem. Průměrný plat učitele na veřejné škole je asi 72 000 dolarů. Částka 12 miliard dolarů by dokázala zaplatit roční mzdu pro 166 000 učitelů, což odpovídá celému pedagogickému sboru státu Florida. Stejně tak by tyto peníze mohly financovat náročné vzdělání a klinický výcvik pro 120 000 nových zdravotních sester.
Donald Trump ve svém druhém funkčním období výrazně omezil zahraniční a humanitární pomoc. Ironií osudu je, že 12 miliard dolarů utracených za dva týdny v Íránu převyšuje veškeré škrty v humanitární pomoci, které prezident provedl. Tyto prostředky by dokázaly financovat současnou americkou humanitární pomoc ve světě po dobu téměř tří let.
Zatímco válka v Íránu pokračuje a její náklady nekontrolovaně rostou, debata o prioritách americké vlády se vyostřuje. Každá další odpálená raketa a každá hodina leteckého útoku představuje pro kritiky ztracenou příležitost investovat do stability a prosperity přímo doma v Americe. Pro Trumpovu administrativu však zůstává vojenské vítězství v Perském zálivu prioritou, která v tuto chvíli zastiňuje jakékoli civilní výdaje.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.