Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Odhad nákladů poskytl magazínu Time Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, a doplňuje dřívější zprávy z Pentagonu, podle nichž jen prvních šest dní operace stálo 11,3 miliardy dolarů. Nezávislé think-tanky, jako je Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), vypočítaly, že tempo výdajů v úvodní fázi dosahovalo téměř 900 milionů dolarů každých sto hodin. Tato realita pravděpodobně brzy donutí administrativu požádat Kongres o dodatečné desítky miliard dolarů.
Kritici války, mezi nimiž vyčnívá senátorka Elizabeth Warrenová, poukazují na bolestivý paradox: zatímco na bombardování Íránu se najde miliarda dolarů denně, miliony Američanů bojují s nedostatkem prostředků na základní zdravotní péči. Kongresmanka Diana DeGetteová dodala, že částka utracená za pouhých šest dní by stačila na vyřešení personální krize v americkém zdravotnictví vycvičením 100 000 nových sester.
Pokud bychom se podívali na to, co by se dalo za dosud utracených 12 miliard dolarů pořídit v civilním sektoru, seznam je ohromující. V oblasti zdravotnictví by tato suma dokázala pokrýt roční náklady na Medicaid pro přibližně 1,3 milionu Američanů. To je populace srovnatelná s velikostí Dallasu. Srovnání je o to citlivější, že republikáni v Kongresu nedávno odmítli prodloužení dotací na dostupné pojištění v rámci zákona ACA.
V otázce potravinové pomoci jsou čísla stejně působivá. Průměrná podpora v programu SNAP činí zhruba 2 100 dolarů na osobu ročně. Za peníze vyhozené do vzduchu v íránském konfliktu by tak mohlo 5,5 milionu Američanů dostávat jídlo po celý rok. Alternativně by tyto prostředky mohly financovat stovky milionů školních obědů a snídaní pro studenty po celých Spojených státech.
Krize bydlení je dalším tématem, kde by 12 miliard dolarů znamenalo obrovský rozdíl. Federální programy na podporu bydlení stojí průměrně 8 až 15 tisíc dolarů na domácnost ročně. Válečný rozpočet prvních dvou týdnů by tak dokázal zajistit důstojné bydlení pro 800 000 až 1,5 milionu Američanů s nízkými příjmy, případně by mohl přímo financovat výstavbu desítek tisíc nových sociálních bytů.
Pro milovníky přírody a historie je zajímavé srovnání s rozpočtem Správy národních parků (NPS). Tato agentura, která spravuje více než 400 památek a parků, hospodaří s ročním rozpočtem kolem 3,3 miliardy dolarů. Dosavadní výdaje na válku by tedy dokázaly financovat provoz celého systému národních parků po dobu delší než tři roky, včetně platů rangerů a údržby.
Rodiny s dětmi by jistě ocenily investici do předškolního vzdělávání. Průměrné náklady na péči o dítě nebo univerzální předškolní docházku se v USA pohybují kolem 13 000 dolarů ročně. Za 12 miliard dolarů by mohl stát zajistit roční péči pro 900 000 dětí, což by pro pracující rodiče znamenalo zásadní úlevu v jejich rodinných rozpočtech.
Ani vysokoškolští studenti nezůstávají stranou. Pellovy granty, které pomáhají studentům z chudších rodin s náklady na školné, mají maximální výši necelých 7 400 dolarů. Válečné výdaje by tak stačily na plné financování 1,6 milionu studentů na celý akademický rok. Pro mnohé z nich by to znamenalo rozdíl mezi získáním titulu a předčasným ukončením studia kvůli dluhům.
Personální krize ve školství a zdravotnictví je v USA chronickým problémem. Průměrný plat učitele na veřejné škole je asi 72 000 dolarů. Částka 12 miliard dolarů by dokázala zaplatit roční mzdu pro 166 000 učitelů, což odpovídá celému pedagogickému sboru státu Florida. Stejně tak by tyto peníze mohly financovat náročné vzdělání a klinický výcvik pro 120 000 nových zdravotních sester.
Donald Trump ve svém druhém funkčním období výrazně omezil zahraniční a humanitární pomoc. Ironií osudu je, že 12 miliard dolarů utracených za dva týdny v Íránu převyšuje veškeré škrty v humanitární pomoci, které prezident provedl. Tyto prostředky by dokázaly financovat současnou americkou humanitární pomoc ve světě po dobu téměř tří let.
Zatímco válka v Íránu pokračuje a její náklady nekontrolovaně rostou, debata o prioritách americké vlády se vyostřuje. Každá další odpálená raketa a každá hodina leteckého útoku představuje pro kritiky ztracenou příležitost investovat do stability a prosperity přímo doma v Americe. Pro Trumpovu administrativu však zůstává vojenské vítězství v Perském zálivu prioritou, která v tuto chvíli zastiňuje jakékoli civilní výdaje.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.