Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Odhad nákladů poskytl magazínu Time Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, a doplňuje dřívější zprávy z Pentagonu, podle nichž jen prvních šest dní operace stálo 11,3 miliardy dolarů. Nezávislé think-tanky, jako je Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), vypočítaly, že tempo výdajů v úvodní fázi dosahovalo téměř 900 milionů dolarů každých sto hodin. Tato realita pravděpodobně brzy donutí administrativu požádat Kongres o dodatečné desítky miliard dolarů.
Kritici války, mezi nimiž vyčnívá senátorka Elizabeth Warrenová, poukazují na bolestivý paradox: zatímco na bombardování Íránu se najde miliarda dolarů denně, miliony Američanů bojují s nedostatkem prostředků na základní zdravotní péči. Kongresmanka Diana DeGetteová dodala, že částka utracená za pouhých šest dní by stačila na vyřešení personální krize v americkém zdravotnictví vycvičením 100 000 nových sester.
Pokud bychom se podívali na to, co by se dalo za dosud utracených 12 miliard dolarů pořídit v civilním sektoru, seznam je ohromující. V oblasti zdravotnictví by tato suma dokázala pokrýt roční náklady na Medicaid pro přibližně 1,3 milionu Američanů. To je populace srovnatelná s velikostí Dallasu. Srovnání je o to citlivější, že republikáni v Kongresu nedávno odmítli prodloužení dotací na dostupné pojištění v rámci zákona ACA.
V otázce potravinové pomoci jsou čísla stejně působivá. Průměrná podpora v programu SNAP činí zhruba 2 100 dolarů na osobu ročně. Za peníze vyhozené do vzduchu v íránském konfliktu by tak mohlo 5,5 milionu Američanů dostávat jídlo po celý rok. Alternativně by tyto prostředky mohly financovat stovky milionů školních obědů a snídaní pro studenty po celých Spojených státech.
Krize bydlení je dalším tématem, kde by 12 miliard dolarů znamenalo obrovský rozdíl. Federální programy na podporu bydlení stojí průměrně 8 až 15 tisíc dolarů na domácnost ročně. Válečný rozpočet prvních dvou týdnů by tak dokázal zajistit důstojné bydlení pro 800 000 až 1,5 milionu Američanů s nízkými příjmy, případně by mohl přímo financovat výstavbu desítek tisíc nových sociálních bytů.
Pro milovníky přírody a historie je zajímavé srovnání s rozpočtem Správy národních parků (NPS). Tato agentura, která spravuje více než 400 památek a parků, hospodaří s ročním rozpočtem kolem 3,3 miliardy dolarů. Dosavadní výdaje na válku by tedy dokázaly financovat provoz celého systému národních parků po dobu delší než tři roky, včetně platů rangerů a údržby.
Rodiny s dětmi by jistě ocenily investici do předškolního vzdělávání. Průměrné náklady na péči o dítě nebo univerzální předškolní docházku se v USA pohybují kolem 13 000 dolarů ročně. Za 12 miliard dolarů by mohl stát zajistit roční péči pro 900 000 dětí, což by pro pracující rodiče znamenalo zásadní úlevu v jejich rodinných rozpočtech.
Ani vysokoškolští studenti nezůstávají stranou. Pellovy granty, které pomáhají studentům z chudších rodin s náklady na školné, mají maximální výši necelých 7 400 dolarů. Válečné výdaje by tak stačily na plné financování 1,6 milionu studentů na celý akademický rok. Pro mnohé z nich by to znamenalo rozdíl mezi získáním titulu a předčasným ukončením studia kvůli dluhům.
Personální krize ve školství a zdravotnictví je v USA chronickým problémem. Průměrný plat učitele na veřejné škole je asi 72 000 dolarů. Částka 12 miliard dolarů by dokázala zaplatit roční mzdu pro 166 000 učitelů, což odpovídá celému pedagogickému sboru státu Florida. Stejně tak by tyto peníze mohly financovat náročné vzdělání a klinický výcvik pro 120 000 nových zdravotních sester.
Donald Trump ve svém druhém funkčním období výrazně omezil zahraniční a humanitární pomoc. Ironií osudu je, že 12 miliard dolarů utracených za dva týdny v Íránu převyšuje veškeré škrty v humanitární pomoci, které prezident provedl. Tyto prostředky by dokázaly financovat současnou americkou humanitární pomoc ve světě po dobu téměř tří let.
Zatímco válka v Íránu pokračuje a její náklady nekontrolovaně rostou, debata o prioritách americké vlády se vyostřuje. Každá další odpálená raketa a každá hodina leteckého útoku představuje pro kritiky ztracenou příležitost investovat do stability a prosperity přímo doma v Americe. Pro Trumpovu administrativu však zůstává vojenské vítězství v Perském zálivu prioritou, která v tuto chvíli zastiňuje jakékoli civilní výdaje.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
