Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Odhad nákladů poskytl magazínu Time Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, a doplňuje dřívější zprávy z Pentagonu, podle nichž jen prvních šest dní operace stálo 11,3 miliardy dolarů. Nezávislé think-tanky, jako je Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), vypočítaly, že tempo výdajů v úvodní fázi dosahovalo téměř 900 milionů dolarů každých sto hodin. Tato realita pravděpodobně brzy donutí administrativu požádat Kongres o dodatečné desítky miliard dolarů.
Kritici války, mezi nimiž vyčnívá senátorka Elizabeth Warrenová, poukazují na bolestivý paradox: zatímco na bombardování Íránu se najde miliarda dolarů denně, miliony Američanů bojují s nedostatkem prostředků na základní zdravotní péči. Kongresmanka Diana DeGetteová dodala, že částka utracená za pouhých šest dní by stačila na vyřešení personální krize v americkém zdravotnictví vycvičením 100 000 nových sester.
Pokud bychom se podívali na to, co by se dalo za dosud utracených 12 miliard dolarů pořídit v civilním sektoru, seznam je ohromující. V oblasti zdravotnictví by tato suma dokázala pokrýt roční náklady na Medicaid pro přibližně 1,3 milionu Američanů. To je populace srovnatelná s velikostí Dallasu. Srovnání je o to citlivější, že republikáni v Kongresu nedávno odmítli prodloužení dotací na dostupné pojištění v rámci zákona ACA.
V otázce potravinové pomoci jsou čísla stejně působivá. Průměrná podpora v programu SNAP činí zhruba 2 100 dolarů na osobu ročně. Za peníze vyhozené do vzduchu v íránském konfliktu by tak mohlo 5,5 milionu Američanů dostávat jídlo po celý rok. Alternativně by tyto prostředky mohly financovat stovky milionů školních obědů a snídaní pro studenty po celých Spojených státech.
Krize bydlení je dalším tématem, kde by 12 miliard dolarů znamenalo obrovský rozdíl. Federální programy na podporu bydlení stojí průměrně 8 až 15 tisíc dolarů na domácnost ročně. Válečný rozpočet prvních dvou týdnů by tak dokázal zajistit důstojné bydlení pro 800 000 až 1,5 milionu Američanů s nízkými příjmy, případně by mohl přímo financovat výstavbu desítek tisíc nových sociálních bytů.
Pro milovníky přírody a historie je zajímavé srovnání s rozpočtem Správy národních parků (NPS). Tato agentura, která spravuje více než 400 památek a parků, hospodaří s ročním rozpočtem kolem 3,3 miliardy dolarů. Dosavadní výdaje na válku by tedy dokázaly financovat provoz celého systému národních parků po dobu delší než tři roky, včetně platů rangerů a údržby.
Rodiny s dětmi by jistě ocenily investici do předškolního vzdělávání. Průměrné náklady na péči o dítě nebo univerzální předškolní docházku se v USA pohybují kolem 13 000 dolarů ročně. Za 12 miliard dolarů by mohl stát zajistit roční péči pro 900 000 dětí, což by pro pracující rodiče znamenalo zásadní úlevu v jejich rodinných rozpočtech.
Ani vysokoškolští studenti nezůstávají stranou. Pellovy granty, které pomáhají studentům z chudších rodin s náklady na školné, mají maximální výši necelých 7 400 dolarů. Válečné výdaje by tak stačily na plné financování 1,6 milionu studentů na celý akademický rok. Pro mnohé z nich by to znamenalo rozdíl mezi získáním titulu a předčasným ukončením studia kvůli dluhům.
Personální krize ve školství a zdravotnictví je v USA chronickým problémem. Průměrný plat učitele na veřejné škole je asi 72 000 dolarů. Částka 12 miliard dolarů by dokázala zaplatit roční mzdu pro 166 000 učitelů, což odpovídá celému pedagogickému sboru státu Florida. Stejně tak by tyto peníze mohly financovat náročné vzdělání a klinický výcvik pro 120 000 nových zdravotních sester.
Donald Trump ve svém druhém funkčním období výrazně omezil zahraniční a humanitární pomoc. Ironií osudu je, že 12 miliard dolarů utracených za dva týdny v Íránu převyšuje veškeré škrty v humanitární pomoci, které prezident provedl. Tyto prostředky by dokázaly financovat současnou americkou humanitární pomoc ve světě po dobu téměř tří let.
Zatímco válka v Íránu pokračuje a její náklady nekontrolovaně rostou, debata o prioritách americké vlády se vyostřuje. Každá další odpálená raketa a každá hodina leteckého útoku představuje pro kritiky ztracenou příležitost investovat do stability a prosperity přímo doma v Americe. Pro Trumpovu administrativu však zůstává vojenské vítězství v Perském zálivu prioritou, která v tuto chvíli zastiňuje jakékoli civilní výdaje.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.