Letošní mimořádné sucho může české domácnosti připravit o houby a další lesní plody v hodnotě několika miliard korun. Pokud se srážkové poměry během druhé poloviny srpna a zejména v září výrazně nezlepší, lze nyní jako střední odhad vyčíslit letošní výpadek proti běžnému roku na přibližně 3,5 miliardy korun. Nejde přitom o peníze, o které by přímo přišli houbaři nebo státní rozpočet.
Jde o ekonomické ocenění produkce lesa, kterou si lidé každoročně zdarma odnášejí domů a spotřebovávají. Pokud budou houbaři a další lidé takto ztracené kalorie dohánět nákupem potravin v běžné maloobchodní síti, stát na příslušných daních vydělá stovky milionů korun navíc.
Výchozím bodem odhadu jsou dlouhodobá šetření Ministerstva zemědělství a České zemědělské univerzity, která probíhají od roku 1994. V roce 2025 Češi nasbírali 31,75 tisíce tun hub a dalších lesních plodů, zatímco dlouhodobý průměr činí přibližně 38 tisíc tun. Samotných hub bylo loni přes 20 tisíc tun, borůvek 5,8 tisíce tun, malin 2,2 tisíce tun a ostružin 1,9 tisíce tun. Celková hodnota sběru byla vyčíslena na 7,25 miliardy korun. Už rok 2025 přitom patřil spíše k podprůměrným.
Může působit zvláštně, že lze hovořit o miliardové hodnotě hub, když je většina lidí nikomu neprodává, ale jednoduše si je zdarma nasbírá v lese. Ekonomická hodnota ovšem není totéž, co uskutečněná peněžní transakce. Hodnotu má také zelenina vypěstovaná na vlastní zahradě, přestože ji pěstitel sám sobě neprodává.
Princip výpočtu je následující. Reprezentativním šetřením se zjišťuje, jaký podíl domácností jednotlivé druhy lesních plodů sbírá a kolik kilogramů průměrná sbírající domácnost získá. Výsledek se přepočítá na celou republiku a množství se následně peněžně ocení. V roce 2025 například připadalo na domácnost, která houby sbírala, v průměru 6,2 kilogramu hub.
Neznamená to tedy, že se v Česku loni skutečně prodaly lesní houby, borůvky a další plody za 7,25 miliardy korun. Znamená to, že množství, které si domácnosti bezplatně opatřily v lese, mělo takto vyčíslenou ekonomickou hodnotu. Jde o naturální produkci a ocenění přínosu lesa, nikoli o tržby obchodníků nebo automaticky o stejně vysoký příspěvek k HDP.
Pro letošní odhad lze postupovat obdobně. Dlouhodobě se v Česku nasbírá kolem 38 tisíc tun hub a lesních plodů ročně. V cenové úrovni posledních let odpovídá běžný sběr orientačně hodnotě osmi až devíti miliard korun. Pokud by letošní sucho srazilo sběr například na 21 až 23 tisíc tun, proti dlouhodobému normálu by chybělo přibližně 15 až 17 tisíc tun, tedy kolem 40 procent. Peněžní hodnota výpadku pak vychází zhruba na 3,5 miliardy korun.
Největší část by připadala na houby. Pokud by jejich letošní sběr skončil jen kolem 12 až 15 tisíc tun, mohl by samotný výpadek hub představovat přibližně dvě až tři miliardy korun. Další zhruba miliardu může představovat nižší sběr borůvek, malin, ostružin, brusinek a dalších plodů.
Z hlediska ekonomiky jako celku ovšem nastává zajímavý paradox. Část ztracené bezplatné produkce lesa se může proměnit v dodatečnou tržní spotřebu. Člověk, který si obvykle přinese několik kilogramů hub nebo borůvek z lesa, může jejich nedostatek alespoň částečně kompenzovat nákupem hub, ovoce nebo jiných potravin v supermarketu. Co bylo v normálním roce získáno bez peněžní transakce, se tak letos může zčásti přesunout do maloobchodní ekonomiky.
To může statisticky zvýšit vykázanou spotřebu domácností, tržby obchodníků a v určité míře i HDP. Stát navíc získá daňový příjem, který při bezplatném sběru nevzniká. U potravin jde především o DPH, případně se prostřednictvím vyšších tržeb a příjmů firem a zaměstnanců může část efektu projevit také v dalších daních a odvodech.
Nelze však jednoduše říci, že by například výpadek lesních plodů za 3,5 miliardy korun znamenal dodatečné nákupy za stejných 3,5 miliardy. Substituce bude pouze částečná. Kdo nenajde deset kilogramů hub, zpravidla si deset kilogramů hub v obchodě nekoupí. Část spotřeby jednoduše oželí, část nahradí jinými potravinami a jen část skutečně dokoupí.
Pokud bychom velmi orientačně předpokládali, že domácnosti nákupy nahradí třeba čtvrtinu až třetinu hodnoty chybějícího sběru, znamenalo by to při výpadku 3,5 miliardy korun dodatečnou tržní spotřebu přibližně 0,9 až 1,2 miliardy korun. Při základní 12procentní sazbě DPH na potraviny by v této částce bylo zhruba 100 až 130 milionů korun DPH. Skutečný čistý přírůstek výběru daně by však mohl být podstatně menší, protože domácnosti mohou peníze na tyto nákupy ubrat z jiných výdajů, které by rovněž byly zdaněny.
Právě zde je rozdíl mezi růstem měřeného HDP a růstem blahobytu. Když si člověk nasbírá košík hub zdarma, získá něco hodnotného, aniž musí snížit svoji spotřebu něčeho jiného. Jestliže kvůli suchu houby nenajde a musí si jejich náhradu koupit, statisticky může vzniknout větší tržba a stát může vybrat více na daních, domácnost však není bohatší. Naopak vydala peníze za něco, co dříve získala bezplatně.
Odhad 3,5 miliardy korun je navíc v polovině srpna zatížen značnou nejistotou. Vydatnější déšť následovaný dostatečně teplým zářím a říjnem může růst hub rychle obnovit. Pokud se počasí výrazně zlepší, může konečný výpadek činit třeba jen kolem dvou miliard korun. Jestliže však sucho zasáhne i hlavní podzimní houbařskou sezonu, hodnota chybějících hub a lesních plodů může přesáhnout čtyři až pět miliard korun.
Letošní sucho tak může vytvořit zdánlivý ekonomický paradox: Češi mohou přijít o miliardy korun bezplatné produkce přírody, zatímco měřená tržní ekonomika a výběr DPH mohou nepatrně vzrůst. Vyšší HDP by však v tomto případě nebyl známkou toho, že se společnost má lépe. Byl by zčásti jen statistickým odrazem skutečnosti, že za něco, co nám jindy poskytne les zdarma, musíme letos vytáhnout peněženku.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.