Americký prezident Donald Trump bude již pozítří ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Od předvečera Trumpovy inaugurace 20. ledna zpevnil rubl do tohoto pátku vůči dolaru o 24,1 procenta. Jako jediná z měn světa tak pokořil zhodnocení zlata, které vůči dolaru ve stejném období přidalo 22,8 procenta – a během obchodování v úterý tento týden dosáhlo své historicky rekordní dolarové nominální ceny, přes 3500 dolarů za troyskou unci.
Mezi další měny, které v daném období Trumpovy první stovky dní ve funkci výrazně zpevnily, patří i česká koruna. Vůči dolaru posílila o dvanáct procent. Ze všech měn světa již výrazněji než ona zpevnily kromě zmíněného rublu jen švédská koruna, o 15,4 procenta, a maďarský forint – o 12,7 procenta. Česká měna tak „porazila“ například euro, dánskou korunu, švýcarský frank, norskou korunu, britskou libru nebo japonský jen.
Česká koruna vůči dolaru poměrně výrazně zpevnila navzdory tomu, že během Trumpova prezidentování mezinárodní investoři citelně umocnili své sázky na rychlejší pokles základní úrokové sazby České národní banky. V předvečer Trumpovy inaugurace mínili, že na přelomu let 2025 a 2026 bude základní sazba činit 3,5 procenta. Nyní soudí, že by to mělo být 3,25 procenta, přičemž nelze vyloučit ani pokles ze stávající úrovně 3,75 na rovná tři procenta.
Mezinárodní investoři ovšem stupňují své sázky také na rychlejší pokles základní úrokové sazby Evropské centrální banky. V předvečer Trumpovy inaugurace soudili, že na přelomu letošního a příštího roku bude činit rovna dvě procenta, nyní se nejvíce kloní k variantě, že to bude 1,75 procenta.
Nynější i vyhlížený rozdíl v úročení koruny a úročení eura tudíž hraje ve prospěch české měny, což ji pomáhá ke zmíněnému solidnímu zpevnění vůči naprosté většině světových měn. Pomáhají jí také nadále celkem solidní výsledky zahraničního obchodu České republiky, jehož se zatím Trumpovy celní války nedotkly.
Solidní výkon české měny pak způsobuje, že akcie obchodované na pražské burze podávají v době Trumpova prvního sta dní hájení druhý nejlepší výkon na světě, po akciích burzy varšavské. Vskutku, hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg.
Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával v době pátečního závěru obchodování 33,4 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 26,9 procenta. Třetí na světě se umisťuje hlavní index španělské burzy, Ibex 35, s dolarovým zhodnocením 23,9 procenta.
Zmíněným evropským burzám prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů právě ve starý kontinent. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky. Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.
V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské či varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.
Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.
Zmíněný ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem, zdá se zatím, na úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.