Americký prezident Donald Trump bude již pozítří ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Od předvečera Trumpovy inaugurace 20. ledna zpevnil rubl do tohoto pátku vůči dolaru o 24,1 procenta. Jako jediná z měn světa tak pokořil zhodnocení zlata, které vůči dolaru ve stejném období přidalo 22,8 procenta – a během obchodování v úterý tento týden dosáhlo své historicky rekordní dolarové nominální ceny, přes 3500 dolarů za troyskou unci.
Mezi další měny, které v daném období Trumpovy první stovky dní ve funkci výrazně zpevnily, patří i česká koruna. Vůči dolaru posílila o dvanáct procent. Ze všech měn světa již výrazněji než ona zpevnily kromě zmíněného rublu jen švédská koruna, o 15,4 procenta, a maďarský forint – o 12,7 procenta. Česká měna tak „porazila“ například euro, dánskou korunu, švýcarský frank, norskou korunu, britskou libru nebo japonský jen.
Česká koruna vůči dolaru poměrně výrazně zpevnila navzdory tomu, že během Trumpova prezidentování mezinárodní investoři citelně umocnili své sázky na rychlejší pokles základní úrokové sazby České národní banky. V předvečer Trumpovy inaugurace mínili, že na přelomu let 2025 a 2026 bude základní sazba činit 3,5 procenta. Nyní soudí, že by to mělo být 3,25 procenta, přičemž nelze vyloučit ani pokles ze stávající úrovně 3,75 na rovná tři procenta.
Mezinárodní investoři ovšem stupňují své sázky také na rychlejší pokles základní úrokové sazby Evropské centrální banky. V předvečer Trumpovy inaugurace soudili, že na přelomu letošního a příštího roku bude činit rovna dvě procenta, nyní se nejvíce kloní k variantě, že to bude 1,75 procenta.
Nynější i vyhlížený rozdíl v úročení koruny a úročení eura tudíž hraje ve prospěch české měny, což ji pomáhá ke zmíněnému solidnímu zpevnění vůči naprosté většině světových měn. Pomáhají jí také nadále celkem solidní výsledky zahraničního obchodu České republiky, jehož se zatím Trumpovy celní války nedotkly.
Solidní výkon české měny pak způsobuje, že akcie obchodované na pražské burze podávají v době Trumpova prvního sta dní hájení druhý nejlepší výkon na světě, po akciích burzy varšavské. Vskutku, hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg.
Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával v době pátečního závěru obchodování 33,4 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 26,9 procenta. Třetí na světě se umisťuje hlavní index španělské burzy, Ibex 35, s dolarovým zhodnocením 23,9 procenta.
Zmíněným evropským burzám prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů právě ve starý kontinent. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky. Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.
V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské či varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.
Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.
Zmíněný ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem, zdá se zatím, na úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.