Americký prezident Donald Trump bude již pozítří ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.
Od předvečera Trumpovy inaugurace 20. ledna zpevnil rubl do tohoto pátku vůči dolaru o 24,1 procenta. Jako jediná z měn světa tak pokořil zhodnocení zlata, které vůči dolaru ve stejném období přidalo 22,8 procenta – a během obchodování v úterý tento týden dosáhlo své historicky rekordní dolarové nominální ceny, přes 3500 dolarů za troyskou unci.
Mezi další měny, které v daném období Trumpovy první stovky dní ve funkci výrazně zpevnily, patří i česká koruna. Vůči dolaru posílila o dvanáct procent. Ze všech měn světa již výrazněji než ona zpevnily kromě zmíněného rublu jen švédská koruna, o 15,4 procenta, a maďarský forint – o 12,7 procenta. Česká měna tak „porazila“ například euro, dánskou korunu, švýcarský frank, norskou korunu, britskou libru nebo japonský jen.
Česká koruna vůči dolaru poměrně výrazně zpevnila navzdory tomu, že během Trumpova prezidentování mezinárodní investoři citelně umocnili své sázky na rychlejší pokles základní úrokové sazby České národní banky. V předvečer Trumpovy inaugurace mínili, že na přelomu let 2025 a 2026 bude základní sazba činit 3,5 procenta. Nyní soudí, že by to mělo být 3,25 procenta, přičemž nelze vyloučit ani pokles ze stávající úrovně 3,75 na rovná tři procenta.
Mezinárodní investoři ovšem stupňují své sázky také na rychlejší pokles základní úrokové sazby Evropské centrální banky. V předvečer Trumpovy inaugurace soudili, že na přelomu letošního a příštího roku bude činit rovna dvě procenta, nyní se nejvíce kloní k variantě, že to bude 1,75 procenta.
Nynější i vyhlížený rozdíl v úročení koruny a úročení eura tudíž hraje ve prospěch české měny, což ji pomáhá ke zmíněnému solidnímu zpevnění vůči naprosté většině světových měn. Pomáhají jí také nadále celkem solidní výsledky zahraničního obchodu České republiky, jehož se zatím Trumpovy celní války nedotkly.
Solidní výkon české měny pak způsobuje, že akcie obchodované na pražské burze podávají v době Trumpova prvního sta dní hájení druhý nejlepší výkon na světě, po akciích burzy varšavské. Vskutku, hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg.
Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával v době pátečního závěru obchodování 33,4 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 26,9 procenta. Třetí na světě se umisťuje hlavní index španělské burzy, Ibex 35, s dolarovým zhodnocením 23,9 procenta.
Zmíněným evropským burzám prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů právě ve starý kontinent. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky. Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.
V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské či varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.
Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.
Zmíněný ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem, zdá se zatím, na úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).