Zlevní Čechům francouzské víno, a ohrozí tak české vinaře? Poté, co v důsledku Trumpova 200procentního cla zaplaví trh EU…
Americký prezident Donald Trump hrozí zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whisky, jak Brusel plánuje. Clo na whisky hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.
Otázkou je, zda v důsledku Trumpova cla, bude-li skutečně zavedeno, zlevní francouzská vína v Česku. Že prý totiž Francie zaplaví trh EU svým vínem, které kvůli Trumpovu 200procentnímu clu již neudá v USA. To by samozřejmě ohrožovalo české vinaře. Ale nastat to nemusí. Dokonce může nastat opačná situace. Francouzští vinaři budou na lukrativní americký trh vyvážet dále. Ovšem sáhnou si do marží a zisků, aby i přes 200procentní clo stále v USA prodávali dostatečné množství lahví. Ponížené zisky pak mohou kompenzovat až dokonce navýšením cen na trhu EU.
Pokud by se Trumpovo clo týkalo všech alkoholických nápojů, z českých vývozců budou nejvíce zasaženi ti, kteří do USA vyvážejí pivo. Loni jej do USA exportovali v hodnotě takřka 200 milionů korun. Lihovin pak čeští exportéři vyvezli do USA za bezmála 27 milionů korun a vína za zhruba 11 milionů. Vývoz sektu byl zanedbatelný.
V případě piva byly loni Spojené státy jedenáctým největším odbytištěm českého exportu. Na prvním místě figuruje Německo, kam Češi exportovali pivo za takřka 2,5 miliardy korun, tedy ve 12,5krát větší hodnotě, než činil export piva do USA.
Taktéž v případě lihovin z ČR jsou Spojené státy až jedenáctým největším odbytištěm českého exportu.
Trumpovo clo by tak pro české vývozce alkoholických nápojů bylo nepříjemností, ale zpravidla by je nijak fatálně ohrozit nemělo.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.