Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně varoval Slovensko a Maďarsko, že pokud budou nadále vybočovat ze společného směřování Evropské unie, může dojít až k pozastavení evropských fondů. Slovenský premiér Robert Fico v úterý reagoval ostře: „Slova německého kancléře jsou v moderní Evropě naprosto nepřijatelná. Pokud neposlechneme, budeme potrestáni? To není cesta k jednotě a spolupráci.“ Dodal, že Slovensko „není žádný školák, který potřebuje kázání“.
Předseda slovenské vlády i nadále prokazuje svůj ryze instrumentální přístup k evropské integraci. Evropská unie pro něj nepředstavuje prostor sdílených hodnot, solidarity či společné budoucnosti, nýbrž výlučně utilitární nástroj – zkrátka mechanismus, který je třeba tolerovat pouze potud, pokud z něj plynou hmatatelné výhody, zejména v podobě finančních prostředků. Jakmile se ovšem jedná o povinnosti, závazky či politickou koordinaci s evropskými partnery, mizí ochota spolupracovat téměř beze stopy.
Deklarace o „moderní Evropě“, kterou Fico pronesl, se tak ukazují být prázdnou fasádou, za níž se skrývá soustavná orientace na geopolitického aktéra, jehož zájmy jsou v přímém rozporu s hodnotami euroatlantického prostoru. Premiérova ochota pěstovat kontakty s Kremlem působí jako aktivní podíl na destabilizaci kontinentální rovnováhy a má reálný potenciál posunout evropské uspořádání zpět – nejen o desetiletí, ale v určitých aspektech i o celá staletí. Fico se den za dnem stává efektivním nástrojem pro šíření ruského vlivu tam, kde by jinak čelil značným překážkám.
Z hlediska čistě racionální úvahy pak vyvstává klíčová otázka: jaký konkrétní a hmatatelný užitek může Slovensko ze sbližování s Ruskem vůbec očekávat? Výsledkem tohoto směrování není ani hospodářský zisk, ani posílení mezinárodního postavení, nýbrž postupná ztráta důvěry u tradičních partnerů, rostoucí diplomatická izolace, a navíc i reálná hrozba zásahu do evropských fondů, na nichž je slovenská ekonomika strukturálně závislá.
V tomto kontextu byl postoj německého kancléře Merze zcela pragmatický. Velmi přesně identifikoval Achillovu patu slovenského předsedy vlády – tedy jeho přecitlivělost na jakoukoli zmínku o přerušení či omezení evropského financování. Reakce byla okamžitá a teatrální. Fico označil takové úvahy za „naprosto nepřijatelné“ a nechtěně se sám demaskoval jako politický aktér, pro nějž je členství v EU pouze finančním zájmem, nikoli volbou nutnou k přežití státu.
Slovensko, země, která se po roce 2004 s nadějí a důvěrou integrovala do evropských struktur, by dnes mohlo být stabilním a respektovaným partnerem. Kdyby ovšem Fico po svém návratu k moci v roce 2023 nezvolil strategii konfrontace, založenou na nacionalistické rétorice, dezinterpretaci evropské reality a vědomém sbližování s režimy, které nerespektují základní principy právního státu.
Ficem proklamovaná zahraniční politika tzv. „čtyř světových stran“ ve skutečnosti postrádá jakoukoliv substanciální rovnováhu. Namísto rovnoměrného rozvržení diplomatické pozornosti ve všech směrech se jedná o východní fixaci, která je jen občasně doplněna o bilaterální sympatie k autoritářsky laděným vůdcům v regionu – jmenovitě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a srbskému prezidentovi Aleksandru Vučićovi. Právě zde jako by se mapa Ficových priorit definitivně uzavírala.
Na opačné straně, tedy směrem na západ, Slovensko v současnosti čelí víceméně jednotné frontě rostoucí nedůvěry a varovných signálů. Česká republika, dlouho považovaná za nejbližšího partnera v rámci Visegrádské čtyřky, nyní vůči Bratislavě zaujímá ostře kritický postoj a nezdráhá se jej artikulovat veřejně. Postupně se přidávají i další státy, především Německo, které začíná vnímat slovenský posun nejen jako odchylku, ale jako potenciální bezpečnostní riziko.
Směrem dále na západ pak již zájem o Slovensko výrazně slábne – a stejně tak slábne i slovenský zájem o dění v těchto zemích. Fico se vůči západoevropským partnerům profiluje spíše jako pasivní či dokonce antagonistický aktér. Jeho kroky však přesto nenechávají bez odezvy některé klíčové evropské mocnosti, jakými jsou Francie nebo Velká Británie. Ne snad z důvodu významu jeho politiky, ale protože představuje vektor, skrze který mohou být do střední Evropy přenášeny zájmy třetích mocností, primárně Ruska.
V tomto bodě již nelze hovořit o běžných diplomatických neshodách či interpretačních odchylkách. Jádro problému se přesouvá do oblasti strategické bezpečnosti a základního institucionálního ukotvení evropského prostoru. Slovensko se pod současným vedením Fica stále zřetelněji vymezuje nikoli jako předvídatelný a konstruktivní partner, nýbrž jako systémově vratký článek, potenciálně ohrožující integritu i soudržnost obranné a politické architektury Západu.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
