Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně varoval Slovensko a Maďarsko, že pokud budou nadále vybočovat ze společného směřování Evropské unie, může dojít až k pozastavení evropských fondů. Slovenský premiér Robert Fico v úterý reagoval ostře: „Slova německého kancléře jsou v moderní Evropě naprosto nepřijatelná. Pokud neposlechneme, budeme potrestáni? To není cesta k jednotě a spolupráci.“ Dodal, že Slovensko „není žádný školák, který potřebuje kázání“.
Předseda slovenské vlády i nadále prokazuje svůj ryze instrumentální přístup k evropské integraci. Evropská unie pro něj nepředstavuje prostor sdílených hodnot, solidarity či společné budoucnosti, nýbrž výlučně utilitární nástroj – zkrátka mechanismus, který je třeba tolerovat pouze potud, pokud z něj plynou hmatatelné výhody, zejména v podobě finančních prostředků. Jakmile se ovšem jedná o povinnosti, závazky či politickou koordinaci s evropskými partnery, mizí ochota spolupracovat téměř beze stopy.
Deklarace o „moderní Evropě“, kterou Fico pronesl, se tak ukazují být prázdnou fasádou, za níž se skrývá soustavná orientace na geopolitického aktéra, jehož zájmy jsou v přímém rozporu s hodnotami euroatlantického prostoru. Premiérova ochota pěstovat kontakty s Kremlem působí jako aktivní podíl na destabilizaci kontinentální rovnováhy a má reálný potenciál posunout evropské uspořádání zpět – nejen o desetiletí, ale v určitých aspektech i o celá staletí. Fico se den za dnem stává efektivním nástrojem pro šíření ruského vlivu tam, kde by jinak čelil značným překážkám.
Z hlediska čistě racionální úvahy pak vyvstává klíčová otázka: jaký konkrétní a hmatatelný užitek může Slovensko ze sbližování s Ruskem vůbec očekávat? Výsledkem tohoto směrování není ani hospodářský zisk, ani posílení mezinárodního postavení, nýbrž postupná ztráta důvěry u tradičních partnerů, rostoucí diplomatická izolace, a navíc i reálná hrozba zásahu do evropských fondů, na nichž je slovenská ekonomika strukturálně závislá.
V tomto kontextu byl postoj německého kancléře Merze zcela pragmatický. Velmi přesně identifikoval Achillovu patu slovenského předsedy vlády – tedy jeho přecitlivělost na jakoukoli zmínku o přerušení či omezení evropského financování. Reakce byla okamžitá a teatrální. Fico označil takové úvahy za „naprosto nepřijatelné“ a nechtěně se sám demaskoval jako politický aktér, pro nějž je členství v EU pouze finančním zájmem, nikoli volbou nutnou k přežití státu.
Slovensko, země, která se po roce 2004 s nadějí a důvěrou integrovala do evropských struktur, by dnes mohlo být stabilním a respektovaným partnerem. Kdyby ovšem Fico po svém návratu k moci v roce 2023 nezvolil strategii konfrontace, založenou na nacionalistické rétorice, dezinterpretaci evropské reality a vědomém sbližování s režimy, které nerespektují základní principy právního státu.
Ficem proklamovaná zahraniční politika tzv. „čtyř světových stran“ ve skutečnosti postrádá jakoukoliv substanciální rovnováhu. Namísto rovnoměrného rozvržení diplomatické pozornosti ve všech směrech se jedná o východní fixaci, která je jen občasně doplněna o bilaterální sympatie k autoritářsky laděným vůdcům v regionu – jmenovitě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a srbskému prezidentovi Aleksandru Vučićovi. Právě zde jako by se mapa Ficových priorit definitivně uzavírala.
Na opačné straně, tedy směrem na západ, Slovensko v současnosti čelí víceméně jednotné frontě rostoucí nedůvěry a varovných signálů. Česká republika, dlouho považovaná za nejbližšího partnera v rámci Visegrádské čtyřky, nyní vůči Bratislavě zaujímá ostře kritický postoj a nezdráhá se jej artikulovat veřejně. Postupně se přidávají i další státy, především Německo, které začíná vnímat slovenský posun nejen jako odchylku, ale jako potenciální bezpečnostní riziko.
Směrem dále na západ pak již zájem o Slovensko výrazně slábne – a stejně tak slábne i slovenský zájem o dění v těchto zemích. Fico se vůči západoevropským partnerům profiluje spíše jako pasivní či dokonce antagonistický aktér. Jeho kroky však přesto nenechávají bez odezvy některé klíčové evropské mocnosti, jakými jsou Francie nebo Velká Británie. Ne snad z důvodu významu jeho politiky, ale protože představuje vektor, skrze který mohou být do střední Evropy přenášeny zájmy třetích mocností, primárně Ruska.
V tomto bodě již nelze hovořit o běžných diplomatických neshodách či interpretačních odchylkách. Jádro problému se přesouvá do oblasti strategické bezpečnosti a základního institucionálního ukotvení evropského prostoru. Slovensko se pod současným vedením Fica stále zřetelněji vymezuje nikoli jako předvídatelný a konstruktivní partner, nýbrž jako systémově vratký článek, potenciálně ohrožující integritu i soudržnost obranné a politické architektury Západu.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.
I do Česka v úterý doputovala velmi smutná zpráva z Hollywoodu. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec Robert Redford. Letos to bylo rovných dvacet let od jeho návštěvy filmového festivalu v Karlových Varech. Tehdy se na herce těšil i moderátor Marek Eben.
Smysly, jako je čich a chuť, jsou spolu velmi silně propojené. I když se chuť jídla odvozuje od chuťových pohárků, velkou roli v ní hraje právě čich. Například, když máme ucpaný nos, vnímáme jídlo jako bez chuti. Vědci se ale snažili pochopit, proč se tak děje. V nejnovější studii zjistili, že mozek reaguje na vůni stejně jako na chuť, a to i v případě, že jídlo vůbec neochutnáme.
Evropská komise jako výkonný orgán Evropské unie navrhuje zmrazit dohodu o volném obchodu s Izraelem a uvalit sankce na dva ministry. Tyto kroky mají být reakcí na humanitární krizi v Gaze. Opatření představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar návrhy označil za "morálně a politicky zkreslené" a doufá, že nebudou přijaty.
Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
