Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Nejde o dramatické ochlazení spotřeby ani o obrat trendu. Reálné mzdy rostou, inflace zůstává nízká a situace na trhu práce je nadále příznivá. Domácnosti tedy mají prostor utrácet více než v předchozích letech, kdy jejich kupní sílu citelně oslabila mimořádná inflační vlna. Červnová čísla ale ukazují, že Češi si ani po odeznění nejhoršího zdražování nezačali bezstarostně otevírat peněženky. Nadále postupují obezřetně, hledají slevy a značnou část příjmů odkládají stranou.
Právě mimořádně vysoká míra úspor pomáhá vysvětlit, proč maloobchod neroste ještě rychleji. České domácnosti loni uspořily 19,2 procenta svých příjmů, tedy stejně jako německé domácnosti a nejvíce v Evropské unii. Unijní průměr činil pouze 13,6 procenta. Část příjmů, která by při nižší obezřetnosti mohla zamířit do obchodů a služeb, tak zůstává na účtech. Vysoká míra úspor je známkou finanční odolnosti domácností, současně však tlumí krátkodobý růst spotřeby a ekonomiky.
Češi navíc podstatnou část peněz drží na běžných a spořicích účtech. Takové úspory jsou sice snadno dostupné a mohou se později proměnit v odloženou spotřebu, jejich reálnou hodnotu ale znehodnocuje inflace, zvláště když úrokové sazby na spořicích účtech klesají. Opatrnost domácností je dána zkušeností s prudkým zdražováním, nejistotou ohledně budoucího vývoje a také snahou obnovit rezervy vyčerpané během předchozích let.
Struktura červnových tržeb přesto ukazuje, že spotřeba není plošně slabá. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly meziročně o 5,4 procenta a za potraviny o 2,1 procenta. Nejsilnějším tahounem zůstaly internetové a zásilkové obchody s růstem o 12,6 procenta. E-shopy těží z pohodlí, široké nabídky a možnosti rychle porovnávat ceny, což je pro cenově citlivé domácnosti zvlášť důležité. Prodejnám farmaceutického a zdravotnického zboží vzrostly tržby o 7,4 procenta. Naopak prodejny počítačového a komunikačního zařízení zaznamenaly pokles o 1,5 procenta a obchody se zbožím pro kulturu, sport a rekreaci o 1,1 procenta.
Také tržby za prodej a opravy motorových vozidel zůstaly meziročně v plusu, když vzrostly o 2,5 procenta, meziměsíčně však klesly o 0,6 procenta. I zde je tedy patrná ochota nakupovat, nikoli však bezvýhradný spotřební optimismus.
Za celý letošní rok lze čekat pokračování reálného růstu maloobchodu, o 3,9 procenta. Spotřebu podpoří vyšší reálné příjmy a nízká nezaměstnanost, proti rychlejšímu růstu však bude působit pokračující výrazná spořivost Čechů. Maloobchod tedy bude ekonomiku táhnout, avšak méně razantně, než by samotný růst kupní síly naznačoval.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.