Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Nejde o dramatické ochlazení spotřeby ani o obrat trendu. Reálné mzdy rostou, inflace zůstává nízká a situace na trhu práce je nadále příznivá. Domácnosti tedy mají prostor utrácet více než v předchozích letech, kdy jejich kupní sílu citelně oslabila mimořádná inflační vlna. Červnová čísla ale ukazují, že Češi si ani po odeznění nejhoršího zdražování nezačali bezstarostně otevírat peněženky. Nadále postupují obezřetně, hledají slevy a značnou část příjmů odkládají stranou.
Právě mimořádně vysoká míra úspor pomáhá vysvětlit, proč maloobchod neroste ještě rychleji. České domácnosti loni uspořily 19,2 procenta svých příjmů, tedy stejně jako německé domácnosti a nejvíce v Evropské unii. Unijní průměr činil pouze 13,6 procenta. Část příjmů, která by při nižší obezřetnosti mohla zamířit do obchodů a služeb, tak zůstává na účtech. Vysoká míra úspor je známkou finanční odolnosti domácností, současně však tlumí krátkodobý růst spotřeby a ekonomiky.
Češi navíc podstatnou část peněz drží na běžných a spořicích účtech. Takové úspory jsou sice snadno dostupné a mohou se později proměnit v odloženou spotřebu, jejich reálnou hodnotu ale znehodnocuje inflace, zvláště když úrokové sazby na spořicích účtech klesají. Opatrnost domácností je dána zkušeností s prudkým zdražováním, nejistotou ohledně budoucího vývoje a také snahou obnovit rezervy vyčerpané během předchozích let.
Struktura červnových tržeb přesto ukazuje, že spotřeba není plošně slabá. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly meziročně o 5,4 procenta a za potraviny o 2,1 procenta. Nejsilnějším tahounem zůstaly internetové a zásilkové obchody s růstem o 12,6 procenta. E-shopy těží z pohodlí, široké nabídky a možnosti rychle porovnávat ceny, což je pro cenově citlivé domácnosti zvlášť důležité. Prodejnám farmaceutického a zdravotnického zboží vzrostly tržby o 7,4 procenta. Naopak prodejny počítačového a komunikačního zařízení zaznamenaly pokles o 1,5 procenta a obchody se zbožím pro kulturu, sport a rekreaci o 1,1 procenta.
Také tržby za prodej a opravy motorových vozidel zůstaly meziročně v plusu, když vzrostly o 2,5 procenta, meziměsíčně však klesly o 0,6 procenta. I zde je tedy patrná ochota nakupovat, nikoli však bezvýhradný spotřební optimismus.
Za celý letošní rok lze čekat pokračování reálného růstu maloobchodu, o 3,9 procenta. Spotřebu podpoří vyšší reálné příjmy a nízká nezaměstnanost, proti rychlejšímu růstu však bude působit pokračující výrazná spořivost Čechů. Maloobchod tedy bude ekonomiku táhnout, avšak méně razantně, než by samotný růst kupní síly naznačoval.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.