Případ smrti manželky legendárního herce Genea Hackmana, Betsy Arakawové, nabírá nový rozměr poté, co policie v Santa Fe přiznala, že Betsy byla naživu ještě 24 hodin poté, co měla podle původních zpráv zemřít. Uvedl to server The Sun.
Vyšetřovatelé zjistili, že 12. února, tedy den po údajné smrti, byl její telefon aktivní a uskutečnil několik hovorů do lékařského centra Cloudberry Health v Santa Fe. Tato nová skutečnost zásadně mění časovou osu jejího úmrtí a vyvolává otázky ohledně její skutečné příčiny smrti.
"Potvrzujeme, že telefon paní Hackmanové byl použit ráno 12. února k několika hovorům do lékařského centra Cloudberry Health," uvedl úřad šerifa v Santa Fe pro Fox News. "Celkem byly učiněny tři hovory na tuto kliniku. Odpoledne pak přišel jeden příchozí hovor z centra na její telefon, který se jeví jako zmeškaný."
Tato informace potvrzuje tvrzení lékaře Josiaha Childa, bývalého specialisty na urgentní medicínu, který vlastní Cloudberry Health. Podle něj si Betsy sjednala na 12. února lékařskou prohlídku, tedy den po své údajné smrti.
"Objednala se na prohlídku 12. února. Nebylo to kvůli žádným dýchacím potížím," vysvětlil Dr. Child. Připomněl také, že Betsy schůzku několik dní předtím zrušila s odkazem na zhoršující se zdravotní stav svého manžela.
Betsy Hackmanová onemocněla hantavirem, vzácným a potenciálně smrtelným onemocněním přenášeným hlodavci. Dr. Child však naznačil, že tato diagnóza nemusí zcela vysvětlovat její smrt.
"Je překvapivé, že paní Hackmanová mluvila s mojí ordinací 10. února a pak znovu 12. února, přičemž nejevila žádné známky dýchacích obtíží," poznamenal. "Většina pacientů s hantavirem umírá v nemocnici."
Zůstává tak nejasné, zda Betsy skutečně podlehla této nemoci, nebo zda její smrt provází jiné, dosud neodhalené okolnosti.
Další záhadou je fakt, že Gene Hackman, který trpěl pokročilým Alzheimerem, zůstal v domě sám několik dní po smrti své manželky. Je možné, že si jejího úmrtí nebyl vědom.
Jeho vlastní smrt byla potvrzena 18. února, tedy týden po Betsyině údajné smrti. Příčinou byl vysoký krevní tlak a aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění, přičemž Alzheimerova choroba hrála významnou roli.
Oba byli nalezeni až 26. února, kdy sousedův správce zavolal policii poté, co je objevil v jejich domě v Novém Mexiku.
Vedle otázky smrti manželů Hackmanových se nyní řeší i osud jejich majetku v hodnotě 62 milionů liber (v přepočtu přibližně 1,8 miliardy korun).
Podle právních dokumentů Gene Hackman jmenoval jako jedinou dědičku svou manželku Betsy. Její smrt však nastala dříve než jeho, což může znamenat, že Hackmanova poslední vůle se stává neplatnou a dědictví připadne jeho třem dětem – Christopherovi (65), Elizabeth (62) a Leslie (58).
Podle právníka Tre Lovella, který se vyjádřil pro BBC, bude Hackmanova závěť s největší pravděpodobností zneplatněna a jeho jmění bude rozděleno podle zákona o dědické posloupnosti.
„Hackmanova závěť byla naposledy aktualizována v roce 2005 a jmenovala jedinou dědičkou paní Arakawovou. Jelikož zemřela dříve než Hackman, majetek pravděpodobně spadne do intestátního řízení a připadne dětem,“ vysvětlil Lovell.
Děti by však mohly potřebovat právně prokázat, že závěť je skutečně neplatná kvůli pořadí úmrtí.
Navzdory oficiálním zjištěním stále přetrvávají otázky ohledně přesné časové osy úmrtí Betsy Hackmanové a jejího zdravotního stavu v posledních dnech života.
Nově objevené telefonní hovory naznačují, že mohla být naživu mnohem déle, než se původně tvrdilo. Zůstává také otázkou, zda její úmrtí mohlo být způsobeno jinými faktory než hantavirem, a co přesně se v posledních dnech života slavného hereckého páru odehrálo.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
