Někoho pobouřila, jiné lidi si získala. Emma Hemingová Willisová nedávno otevřeně promluvila o životě s indisponovaným hercem Brucem Willisem. Nyní dokonce přiznala, že si v jednu chvíli myslela, že je jejich manželství u konce.
Bylo to v době, kdy ještě neznala manželovu diagnózu, vyplynulo z povídání s magazínem Vanity Fair. "Přišlo mi, že se moje manželství hroutí," zavzpomínala Emma. Než se zjistila pravda o problémech manžela, byl její život plná otázek. "'Co se děje? Tohle není člověk, kterého jsem si vzala. Něco tady hodně nesedí.' A já na to prostě nemohla přijít," popsala tehdejší situaci.
Willisova manželka v nedávném rozhovoru pro americkou stanici ABC odhalila, že slavný herec žije v druhém domě, který se nachází nedaleko domovské adresy jeho rodiny, a kde je o něj postaráno 24 hodin denně. Zmínila však, že s dcerami Mabel (13) a Evelyn (11) pravidelně chodí na snídaně a večeře s manželem, respektive tatínkem.
"Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musela udělat," přiznala Hemingová Willisová. "Věděla jsem, že Bruce by to chtěl pro naše dcery. Víte, chtěl by, aby byly v domě, který je ušitý na míru jejich potřebám, nikoliv jeho," vysvětlila.
Willis je podle manželky stále velmi mobilní a těší se dobrému fyzickému zdraví. "Je to jenom jeho mozek, který ho zrazuje. Odchází mu řeč. Naučili jsme se adaptovat, máme způsob, jak s ním komunikujeme," zmínila Emma, která se v rozhovoru vrátila i k počátečním projevům problémů u filmové hvězdy.
"Byl najednou mnohem víc potichu," prozradila, čeho si všimla nejprve. Podle svých slov byla zvyklá, že Bruce je velmi otevřený. "Když to zamířilo k pravému opaku, bylo to alarmující a děsivé," dodala.
Willis, známý především z rolí akčních hrdinů, kariéru ukončil už před několika lety kvůli afázii, nemoci, která ovlivňuje schopnost mluvit a porozumět řeči. Hercova rodina následně oznámila, že jeho stav se od té doby zhoršil. Hollywoodská hvězda trpí frontotemporální demencí.
Frontotemporální demence je nejčastějším typem demence u lidí mladších 60 let. Lidé diagnostikovaní s tímto typem demence mají průměrnou dobu dožití 7 až 13 let. Ve Spojených státech jím trpí mezi 50 a 60 tisíci lidmi, což představuje asi deset procent všech případů demence.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
