Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Ty by měly pomoci při zotavování zraněných a časem by měly pokrýt celou zemi. Harry na vlakové cestě do Kyjeva sdělil, že ačkoli nemůže zastavit válku, může udělat vše proto, aby pomohl v procesu zotavení.
Princ Harry se setkal s Olgou Rudnievou, zakladatelkou Superhumans Trauma Centra ve Lvově. Před několika měsíci ji náhodně potkal v New Yorku a zeptal se, jak by mohl pomoci. Rudnieva mu odpověděla, že největší dopad by měla jeho návštěva Kyjeva.
Harry se o tom následně poradil se svou manželkou a britskou vládou. S oficiálním pozváním se pak vydal do Kyjeva, kde na vlastní oči uvidí zničenou zem, což je podle něj potřeba, aby se lidé neotupovali vůči tomu, co se v zemi děje.
Válka na Ukrajině již zanechala 130 000 lidí s trvalým postižením. Vláda proto zařadila rehabilitaci prostřednictvím sportu do své politiky, která má veteránům pomoci. Ukrajina se poprvé zúčastnila her Invictus Games v roce 2017, ale jejich potřeba a nadšení pro ně dramaticky vzrostlo od začátku konfliktu s Ruskem.
Na hrách v Haagu před dvěma lety se ukrajinským závodníkům dostalo obrovské podpory. Harry vzpomíná, že každý účastník měl svou cestu, jak se na hry dostal, ale žádný jiný závodník z jiné země se nevracel zpátky do války. Právě to z nich podle něj dělalo výjimečné účastníky, se kterými se každý cítil neuvěřitelně propojen.
Během své návštěvy se princ Harry chystá navštívit Národní muzeum historie Ukrajiny ve druhé světové válce. Také by se měl setkat s 200 veterány a ukrajinským premiérem. Cesta by mu měla poskytnout příležitost mluvit s veterány a na vlastní oči vidět zkázu.
V rámci aktivit nadace Invictus Games Harry rozšiřuje programy sportovní obnovy, aby pomohl zajistit příležitosti pro rehabilitaci i mimo hlavní hry, a to včetně poskytování sportovního vybavení na Ukrajině.
Podle ukrajinské ministryně pro záležitosti veteránů Natalie Kalmykové se sport stal „klíčovou funkcí v péči o zdraví veteránů.“ K letošnímu březnu již využilo benefitů, jako jsou členství ve fitness centrech a vstupy do bazénů, více než 22 000 veteránů z celé Ukrajiny.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
