Zápas, který měl být show, skončil slzami a výbuchem emocí. Šestiletá Mia, dcera Jakuba Prachaře a Agáty Hanychové, psychicky nezvládla sledování drsného střetu Jaromíra Soukupa s mladším bijcem. „Musela jsem to vypnout a normálně jsem se rozbrečela,“ přiznala Agáta. A reakce Prachaře na sebe nenechala dlouho čekat – „Tohle už je přes čáru,“ vzkázal přes blízkého člověka herec. Mezitím eskaluje i jejich spor o Rozárku…
Válečný ring a slzy u televize. Tak vypadal večer, kdy se Jaromír Soukup (56) znovu postavil do boxerské klece – tentokrát proti o generaci mladšímu soupeři, influencerovi Datlovi. Fyzicky vyčerpaný mediální magnát však nevydržel jen nápor pěstí, ale i kritiky, které následovaly po přenosu.
Na zápas se doma dívala i Agáta Hanychová (39) – a nebyla sama. Vedle ní seděla i její šestiletá dcera Mia, kterou má s hercem Jakubem Prachařem (40). Co se mělo stát večerní zábavou, se rychle změnilo v emocionální kolaps.
„Musela jsem to vypnout a normálně jsem se rozbrečela,“ popsala Agáta v podcastu Agáta a Ornella. „Když jsem viděla ten zápas, kdy Datel mlátil tohohle v podstatě starýho pána, tak mi to přišlo jako zneuctění tatínka Rózy.“
Otázka ale zní: proč se na takový zápas dívala i malá Mia? „My jsme se na to koukaly obě dvě s Miou a obě jsme odešly, protože je to prostě táta Rózy,“ připustila Agáta sama a naznačila, že zpětně své rozhodnutí lituje.
Jenže Jakub Prachař podle informací deníku Blesk rozhodně nelituje. Ten je prý doslova rudý vzteky. „Tohle už je přes čáru. Děti se nemají tahat do podobných situací. Je mu z toho špatně,“ uvedl zdroj blízký herci.
Zápasu přihlížela i Ornella Koktová, která Agátu v podcastu doplnila: „Kulhal. Ale on má rád pozornost a publikum. Myslím si, že je trochu masochista, v tom smyslu, že si svým způsobem užívá i ty vaše soudy.“
Zatímco Agáta v podcastu žádá, aby lidé v určitém věku už nesměli podobné zápasy vůbec podstupovat, komentáře pod videem ji rozhodně nešetří. „Agáto, jako fakt? Ty řešíš, co si tvá dcera přečte v deseti na netu? Tak věř, že boxující Soukup je tvůj nejmenší problém,“ zaznělo mimo jiné v ostré reakci pod epizodou.
Napětí mezi Hanychovou a Soukupem roste i mimo klec – právě teď totiž probíhá soudní spor o jejich dceru Rozárku. Aktuální incident může silně ovlivnit další průběh jednání.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
