Jiřina Bohdalová je nezastavitelná legenda české kinematografie. Letos oslaví už 94. narozeniny, přesto stále září na divadelních prknech i televizních obrazovkách. Herečka, komička a dabérka, jejíž nezaměnitelný hlas provázel generace diváků, má za sebou nespočet filmů, seriálů a pohádek. A přesto o ní možná nevíte všechno.
Jiřina Bohdalová patří k osobnostem, které si za žádných okolností neberou servítky. Její přímočarost a jadrný slovník jsou pro ni stejně charakteristické jako její nezapomenutelné herecké výkony. Sama ostatně v pořadu 7 pádů Honzy Dědka přiznala: „Slova máme krásný, ale i ve svém věku se stydím.“ A stejně jako ve své mluvě, ani v životě se nikdy nenechala svázat konvencemi. Byla a stále je silnou, autentickou osobností, kterou nezlomily ani těžké chvíle, jež ji v životě potkaly.
Cesta k úspěchu pro ni nebyla jednoduchá. Její otec skončil v komunistickém vězení, a tak se musela postarat o rodinu – matku, sestru i malou dceru Simonu Stašovou. Práce se nebála, brala jednu hereckou roli za druhou, aby všechny uživila. Právě tahle životní škola ji naučila, že čekat na příležitost nestačí. S humorem sobě vlastním přiznala, že si o roli prostě umí říct – a někdy to vyjde, jindy ne. Legendární zápornou postavu Závisti v pohádce Nesmrtelná teta si například doslova vynutila na režisérovi Zdeňku Zelenkovi. Když mu rázně sdělila, že bez ní pohádka nestojí za nic, nakonec scénář přepsal – a vznikl kultovní film.
I studium herectví si musela tvrdě vybojovat. Na DAMU ji přijali až napotřetí, protože podle tehdejších hodnotitelů neměla dostatek talentu. Jak obrovský omyl to byl, ukázala její kariéra. Pokud by se tehdy nechala odradit, česká kinematografie by byla ochuzena o jednu ze svých nejvýraznějších ikon. Přestože oficiální školní cestu nakonec absolvovala, je těžké si představit, že by se její talent neprosadil i jiným způsobem.
Šíře její umělecké tvorby je fascinující. Herečka s fenomenálním rozsahem excelovala ve filmu, divadle, televizních estrádách, rozhlase i v moderátorské roli. Její hlas provázel generace dětí v nezapomenutelných Večerníčcích, zatímco na plátně i v televizi zvládala stejně bravurně komediální i dramatické role. Její jméno je spojeno s desítkami legendárních projektů, které jsou stále živé a těší další generace diváků.
Kdo by si nevzpomněl na její nejslavnější role? A pokud některé z nich unikly vaší pozornosti, není nic snazšího než si je připomenout. Mnoho filmů a pořadů s Jiřinou Bohdalovou je dodnes dostupných online, například na iVysílání České televize, kde si je lze pustit kdykoliv. Stačí jen chtít – a nechat se vtáhnout do světa herecké legendy, která ani po devadesátce nehodlá odejít ze scény.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
