Jiřina Bohdalová je nezastavitelná legenda české kinematografie. Letos oslaví už 94. narozeniny, přesto stále září na divadelních prknech i televizních obrazovkách. Herečka, komička a dabérka, jejíž nezaměnitelný hlas provázel generace diváků, má za sebou nespočet filmů, seriálů a pohádek. A přesto o ní možná nevíte všechno.
Jiřina Bohdalová patří k osobnostem, které si za žádných okolností neberou servítky. Její přímočarost a jadrný slovník jsou pro ni stejně charakteristické jako její nezapomenutelné herecké výkony. Sama ostatně v pořadu 7 pádů Honzy Dědka přiznala: „Slova máme krásný, ale i ve svém věku se stydím.“ A stejně jako ve své mluvě, ani v životě se nikdy nenechala svázat konvencemi. Byla a stále je silnou, autentickou osobností, kterou nezlomily ani těžké chvíle, jež ji v životě potkaly.
Cesta k úspěchu pro ni nebyla jednoduchá. Její otec skončil v komunistickém vězení, a tak se musela postarat o rodinu – matku, sestru i malou dceru Simonu Stašovou. Práce se nebála, brala jednu hereckou roli za druhou, aby všechny uživila. Právě tahle životní škola ji naučila, že čekat na příležitost nestačí. S humorem sobě vlastním přiznala, že si o roli prostě umí říct – a někdy to vyjde, jindy ne. Legendární zápornou postavu Závisti v pohádce Nesmrtelná teta si například doslova vynutila na režisérovi Zdeňku Zelenkovi. Když mu rázně sdělila, že bez ní pohádka nestojí za nic, nakonec scénář přepsal – a vznikl kultovní film.
I studium herectví si musela tvrdě vybojovat. Na DAMU ji přijali až napotřetí, protože podle tehdejších hodnotitelů neměla dostatek talentu. Jak obrovský omyl to byl, ukázala její kariéra. Pokud by se tehdy nechala odradit, česká kinematografie by byla ochuzena o jednu ze svých nejvýraznějších ikon. Přestože oficiální školní cestu nakonec absolvovala, je těžké si představit, že by se její talent neprosadil i jiným způsobem.
Šíře její umělecké tvorby je fascinující. Herečka s fenomenálním rozsahem excelovala ve filmu, divadle, televizních estrádách, rozhlase i v moderátorské roli. Její hlas provázel generace dětí v nezapomenutelných Večerníčcích, zatímco na plátně i v televizi zvládala stejně bravurně komediální i dramatické role. Její jméno je spojeno s desítkami legendárních projektů, které jsou stále živé a těší další generace diváků.
Kdo by si nevzpomněl na její nejslavnější role? A pokud některé z nich unikly vaší pozornosti, není nic snazšího než si je připomenout. Mnoho filmů a pořadů s Jiřinou Bohdalovou je dodnes dostupných online, například na iVysílání České televize, kde si je lze pustit kdykoliv. Stačí jen chtít – a nechat se vtáhnout do světa herecké legendy, která ani po devadesátce nehodlá odejít ze scény.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
