Jiřina Bohdalová je nezastavitelná legenda české kinematografie. Letos oslaví už 94. narozeniny, přesto stále září na divadelních prknech i televizních obrazovkách. Herečka, komička a dabérka, jejíž nezaměnitelný hlas provázel generace diváků, má za sebou nespočet filmů, seriálů a pohádek. A přesto o ní možná nevíte všechno.
Jiřina Bohdalová patří k osobnostem, které si za žádných okolností neberou servítky. Její přímočarost a jadrný slovník jsou pro ni stejně charakteristické jako její nezapomenutelné herecké výkony. Sama ostatně v pořadu 7 pádů Honzy Dědka přiznala: „Slova máme krásný, ale i ve svém věku se stydím.“ A stejně jako ve své mluvě, ani v životě se nikdy nenechala svázat konvencemi. Byla a stále je silnou, autentickou osobností, kterou nezlomily ani těžké chvíle, jež ji v životě potkaly.
Cesta k úspěchu pro ni nebyla jednoduchá. Její otec skončil v komunistickém vězení, a tak se musela postarat o rodinu – matku, sestru i malou dceru Simonu Stašovou. Práce se nebála, brala jednu hereckou roli za druhou, aby všechny uživila. Právě tahle životní škola ji naučila, že čekat na příležitost nestačí. S humorem sobě vlastním přiznala, že si o roli prostě umí říct – a někdy to vyjde, jindy ne. Legendární zápornou postavu Závisti v pohádce Nesmrtelná teta si například doslova vynutila na režisérovi Zdeňku Zelenkovi. Když mu rázně sdělila, že bez ní pohádka nestojí za nic, nakonec scénář přepsal – a vznikl kultovní film.
I studium herectví si musela tvrdě vybojovat. Na DAMU ji přijali až napotřetí, protože podle tehdejších hodnotitelů neměla dostatek talentu. Jak obrovský omyl to byl, ukázala její kariéra. Pokud by se tehdy nechala odradit, česká kinematografie by byla ochuzena o jednu ze svých nejvýraznějších ikon. Přestože oficiální školní cestu nakonec absolvovala, je těžké si představit, že by se její talent neprosadil i jiným způsobem.
Šíře její umělecké tvorby je fascinující. Herečka s fenomenálním rozsahem excelovala ve filmu, divadle, televizních estrádách, rozhlase i v moderátorské roli. Její hlas provázel generace dětí v nezapomenutelných Večerníčcích, zatímco na plátně i v televizi zvládala stejně bravurně komediální i dramatické role. Její jméno je spojeno s desítkami legendárních projektů, které jsou stále živé a těší další generace diváků.
Kdo by si nevzpomněl na její nejslavnější role? A pokud některé z nich unikly vaší pozornosti, není nic snazšího než si je připomenout. Mnoho filmů a pořadů s Jiřinou Bohdalovou je dodnes dostupných online, například na iVysílání České televize, kde si je lze pustit kdykoliv. Stačí jen chtít – a nechat se vtáhnout do světa herecké legendy, která ani po devadesátce nehodlá odejít ze scény.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
