Jiřina Bohdalová je nezastavitelná legenda české kinematografie. Letos oslaví už 94. narozeniny, přesto stále září na divadelních prknech i televizních obrazovkách. Herečka, komička a dabérka, jejíž nezaměnitelný hlas provázel generace diváků, má za sebou nespočet filmů, seriálů a pohádek. A přesto o ní možná nevíte všechno.
Jiřina Bohdalová patří k osobnostem, které si za žádných okolností neberou servítky. Její přímočarost a jadrný slovník jsou pro ni stejně charakteristické jako její nezapomenutelné herecké výkony. Sama ostatně v pořadu 7 pádů Honzy Dědka přiznala: „Slova máme krásný, ale i ve svém věku se stydím.“ A stejně jako ve své mluvě, ani v životě se nikdy nenechala svázat konvencemi. Byla a stále je silnou, autentickou osobností, kterou nezlomily ani těžké chvíle, jež ji v životě potkaly.
Cesta k úspěchu pro ni nebyla jednoduchá. Její otec skončil v komunistickém vězení, a tak se musela postarat o rodinu – matku, sestru i malou dceru Simonu Stašovou. Práce se nebála, brala jednu hereckou roli za druhou, aby všechny uživila. Právě tahle životní škola ji naučila, že čekat na příležitost nestačí. S humorem sobě vlastním přiznala, že si o roli prostě umí říct – a někdy to vyjde, jindy ne. Legendární zápornou postavu Závisti v pohádce Nesmrtelná teta si například doslova vynutila na režisérovi Zdeňku Zelenkovi. Když mu rázně sdělila, že bez ní pohádka nestojí za nic, nakonec scénář přepsal – a vznikl kultovní film.
I studium herectví si musela tvrdě vybojovat. Na DAMU ji přijali až napotřetí, protože podle tehdejších hodnotitelů neměla dostatek talentu. Jak obrovský omyl to byl, ukázala její kariéra. Pokud by se tehdy nechala odradit, česká kinematografie by byla ochuzena o jednu ze svých nejvýraznějších ikon. Přestože oficiální školní cestu nakonec absolvovala, je těžké si představit, že by se její talent neprosadil i jiným způsobem.
Šíře její umělecké tvorby je fascinující. Herečka s fenomenálním rozsahem excelovala ve filmu, divadle, televizních estrádách, rozhlase i v moderátorské roli. Její hlas provázel generace dětí v nezapomenutelných Večerníčcích, zatímco na plátně i v televizi zvládala stejně bravurně komediální i dramatické role. Její jméno je spojeno s desítkami legendárních projektů, které jsou stále živé a těší další generace diváků.
Kdo by si nevzpomněl na její nejslavnější role? A pokud některé z nich unikly vaší pozornosti, není nic snazšího než si je připomenout. Mnoho filmů a pořadů s Jiřinou Bohdalovou je dodnes dostupných online, například na iVysílání České televize, kde si je lze pustit kdykoliv. Stačí jen chtít – a nechat se vtáhnout do světa herecké legendy, která ani po devadesátce nehodlá odejít ze scény.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
