Nečekaná hospitalizace v cizím prostředí v mladém věku je zážitkem, který zanechá trvalé stopy, a to rozhodně ne v pozitivním světle.
Herečka a moderátorka Tereza Bebarová, známá především z pořadu Peče celá země nebo hláškou "to budu mít zase šlince" z komedie Doktor od jezera hrochů, se rozhodla na sociálních sítích sdílet osobní zážitek, který ji provází od dětství. I když si z ní mnoho lidí dělá legraci a spekuluje o jejích vúdú rituálech, aby vypadala, jak vypadá, Tereza má i temné vzpomínky, které se rozhodla nedávno odhalit.
V devíti letech byla totiž poslána rodiči do dětské ozdravovny Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně, kde strávila celé dva měsíce mezi cizími lidmi – a to zcela bez varování. Jak sama přiznala na Instagramu, nebyla to pro ni příjemná zkušenost. „Zpátky na místě činu. Je to přesně 40 let, co mě naši odvezli do Špindlu a dali na 2 měsíce do ozdravovny Svatý Petr. Bylo mi necelých deset a bulela jsem jako želva. Hrozně se mi stýskalo… Když už jsem si zvykla, pro změnu jsem si zlomila nos a ke konci jsem si tam našla kamarádku Tamaru, se kterou jsem se pak nechtěla rozloučit,“ vzpomíná herečka.
Tereza Bebarová si ale po čtyřiceti letech na tuto vzpomínku udělala výlet a opět se podívala do Špindlerova Mlýna, aby se vyrovnala s tím, co zažila. „Nedávno jsme jeli do Špindlu a já jsem se tam přesně po 40ti letech podívala. Řeknu Vám, že jsem byla ráda, že jsme se tam zastavili, protože tohle malé traumíčko jsem si za život vůbec nezpracovala a teď nastal čas uklidit si v domečku,“ přiznala Tereza na sociálních sítích.
Je vidět, že i hvězdám jako je Tereza Bebarová se někdy nevyhnou traumata z dětství, která je třeba vypořádat, aby mohly jít dál. A jak sama říká, někdy je to o tom prostě se zastavit a udělat si pořádek ve své minulosti. Doufejme, že tento výlet jí pomohl uzavřít minulost a vyrovnat se s dávným traumatem. Každý, kdo zažil něco podobného, jistě chápe, jak osvobozující může být čelit minulosti a dát jí definitivní tečku.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
