Nečekaná hospitalizace v cizím prostředí v mladém věku je zážitkem, který zanechá trvalé stopy, a to rozhodně ne v pozitivním světle.
Herečka a moderátorka Tereza Bebarová, známá především z pořadu Peče celá země nebo hláškou "to budu mít zase šlince" z komedie Doktor od jezera hrochů, se rozhodla na sociálních sítích sdílet osobní zážitek, který ji provází od dětství. I když si z ní mnoho lidí dělá legraci a spekuluje o jejích vúdú rituálech, aby vypadala, jak vypadá, Tereza má i temné vzpomínky, které se rozhodla nedávno odhalit.
V devíti letech byla totiž poslána rodiči do dětské ozdravovny Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně, kde strávila celé dva měsíce mezi cizími lidmi – a to zcela bez varování. Jak sama přiznala na Instagramu, nebyla to pro ni příjemná zkušenost. „Zpátky na místě činu. Je to přesně 40 let, co mě naši odvezli do Špindlu a dali na 2 měsíce do ozdravovny Svatý Petr. Bylo mi necelých deset a bulela jsem jako želva. Hrozně se mi stýskalo… Když už jsem si zvykla, pro změnu jsem si zlomila nos a ke konci jsem si tam našla kamarádku Tamaru, se kterou jsem se pak nechtěla rozloučit,“ vzpomíná herečka.
Tereza Bebarová si ale po čtyřiceti letech na tuto vzpomínku udělala výlet a opět se podívala do Špindlerova Mlýna, aby se vyrovnala s tím, co zažila. „Nedávno jsme jeli do Špindlu a já jsem se tam přesně po 40ti letech podívala. Řeknu Vám, že jsem byla ráda, že jsme se tam zastavili, protože tohle malé traumíčko jsem si za život vůbec nezpracovala a teď nastal čas uklidit si v domečku,“ přiznala Tereza na sociálních sítích.
Je vidět, že i hvězdám jako je Tereza Bebarová se někdy nevyhnou traumata z dětství, která je třeba vypořádat, aby mohly jít dál. A jak sama říká, někdy je to o tom prostě se zastavit a udělat si pořádek ve své minulosti. Doufejme, že tento výlet jí pomohl uzavřít minulost a vyrovnat se s dávným traumatem. Každý, kdo zažil něco podobného, jistě chápe, jak osvobozující může být čelit minulosti a dát jí definitivní tečku.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
