Nečekaná hospitalizace v cizím prostředí v mladém věku je zážitkem, který zanechá trvalé stopy, a to rozhodně ne v pozitivním světle.
Herečka a moderátorka Tereza Bebarová, známá především z pořadu Peče celá země nebo hláškou "to budu mít zase šlince" z komedie Doktor od jezera hrochů, se rozhodla na sociálních sítích sdílet osobní zážitek, který ji provází od dětství. I když si z ní mnoho lidí dělá legraci a spekuluje o jejích vúdú rituálech, aby vypadala, jak vypadá, Tereza má i temné vzpomínky, které se rozhodla nedávno odhalit.
V devíti letech byla totiž poslána rodiči do dětské ozdravovny Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně, kde strávila celé dva měsíce mezi cizími lidmi – a to zcela bez varování. Jak sama přiznala na Instagramu, nebyla to pro ni příjemná zkušenost. „Zpátky na místě činu. Je to přesně 40 let, co mě naši odvezli do Špindlu a dali na 2 měsíce do ozdravovny Svatý Petr. Bylo mi necelých deset a bulela jsem jako želva. Hrozně se mi stýskalo… Když už jsem si zvykla, pro změnu jsem si zlomila nos a ke konci jsem si tam našla kamarádku Tamaru, se kterou jsem se pak nechtěla rozloučit,“ vzpomíná herečka.
Tereza Bebarová si ale po čtyřiceti letech na tuto vzpomínku udělala výlet a opět se podívala do Špindlerova Mlýna, aby se vyrovnala s tím, co zažila. „Nedávno jsme jeli do Špindlu a já jsem se tam přesně po 40ti letech podívala. Řeknu Vám, že jsem byla ráda, že jsme se tam zastavili, protože tohle malé traumíčko jsem si za život vůbec nezpracovala a teď nastal čas uklidit si v domečku,“ přiznala Tereza na sociálních sítích.
Je vidět, že i hvězdám jako je Tereza Bebarová se někdy nevyhnou traumata z dětství, která je třeba vypořádat, aby mohly jít dál. A jak sama říká, někdy je to o tom prostě se zastavit a udělat si pořádek ve své minulosti. Doufejme, že tento výlet jí pomohl uzavřít minulost a vyrovnat se s dávným traumatem. Každý, kdo zažil něco podobného, jistě chápe, jak osvobozující může být čelit minulosti a dát jí definitivní tečku.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
