Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný sice nefiguruje v celostátní politice, přesto je poměrně výraznou osobností vládní ODS. Stranu teď čeká nepříjemné rozhodování o pokračování členství Novotného. Ten naznačil, co bude hrát roli.
Novotný je členem ODS od roku 2002 a nejrůznější kauzy přitahuje opakovaně. V minulosti se jeho konec ve straně řešil už několikrát. "A teď to vypadá, že mě budou vyhazovat nebo nevyhazovat podle toho, zda a jak moc to pojedou ostatní v kampani," prozradil ve čtvrtek na sociální síti X.
Syn slavného baviče dokonce založil anketu, ve které vyzval sledující, aby mu poradili s tím, jakým směrem by se měl vydat, pokud skončí v politice. Nabízí se návrat k novinářské práci, anebo box a poker, respektive pozice soukromého detektiva.
Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k tříměsíčnímu trestu odnětí svobody za páchání přestupků v podmínce. O rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 informoval web novinky.cz. Novotný byl v podmínce od ledna 2022, přičemž zkušební lhůta se ještě prodlužovala. "Soud dospěl k závěru, že podmínka vedení řádného života ve zkušební době nebyla splněna," prohlásila soudkyně Monika Hrmová.
Starosta jedné z pražských městských částí se v poslední době musel podřídit několika soudním rozhodnutím. Loni mu byla nařízena omluva bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi, jehož občanskodemokratický politik častoval vulgárními urážkami a přál mu smrt.
Novotný se u soudu objevil i na konci letošního dubna, tedy před pouhými několika dny. Odvolací soud mu nařídil omluvu a zaplacení 40 tisíc korun předsedovi sněmovního hnutí SPD Tomiu Okamurovi za vulgarity, které použil na sociální síti TikTok.
Čtyřiačtyřicetiletý Pavel Novotný je synem legendárního televizního baviče Pavla Novotného. Dlouhá léta pracoval v médiích, proslavil se především jako kontroverzní bulvární novinář. Od roku 2010 je zastupitelem v pražských Řeporyjích, posledních více než šest let působí ve funkci starosty této městské části.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
