Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný sice nefiguruje v celostátní politice, přesto je poměrně výraznou osobností vládní ODS. Stranu teď čeká nepříjemné rozhodování o pokračování členství Novotného. Ten naznačil, co bude hrát roli.
Novotný je členem ODS od roku 2002 a nejrůznější kauzy přitahuje opakovaně. V minulosti se jeho konec ve straně řešil už několikrát. "A teď to vypadá, že mě budou vyhazovat nebo nevyhazovat podle toho, zda a jak moc to pojedou ostatní v kampani," prozradil ve čtvrtek na sociální síti X.
Syn slavného baviče dokonce založil anketu, ve které vyzval sledující, aby mu poradili s tím, jakým směrem by se měl vydat, pokud skončí v politice. Nabízí se návrat k novinářské práci, anebo box a poker, respektive pozice soukromého detektiva.
Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k tříměsíčnímu trestu odnětí svobody za páchání přestupků v podmínce. O rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 informoval web novinky.cz. Novotný byl v podmínce od ledna 2022, přičemž zkušební lhůta se ještě prodlužovala. "Soud dospěl k závěru, že podmínka vedení řádného života ve zkušební době nebyla splněna," prohlásila soudkyně Monika Hrmová.
Starosta jedné z pražských městských částí se v poslední době musel podřídit několika soudním rozhodnutím. Loni mu byla nařízena omluva bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi, jehož občanskodemokratický politik častoval vulgárními urážkami a přál mu smrt.
Novotný se u soudu objevil i na konci letošního dubna, tedy před pouhými několika dny. Odvolací soud mu nařídil omluvu a zaplacení 40 tisíc korun předsedovi sněmovního hnutí SPD Tomiu Okamurovi za vulgarity, které použil na sociální síti TikTok.
Čtyřiačtyřicetiletý Pavel Novotný je synem legendárního televizního baviče Pavla Novotného. Dlouhá léta pracoval v médiích, proslavil se především jako kontroverzní bulvární novinář. Od roku 2010 je zastupitelem v pražských Řeporyjích, posledních více než šest let působí ve funkci starosty této městské části.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
