Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Hlavní výtky směřují ke stylizaci portrétu, který byl vytvořen bez osobního setkání s Kate – autorka vycházela pouze z dostupných fotografií a videí. Kritici se shodují, že výsledek se příliš liší od realistické podoby princezny. Někteří uživatelé sociální sítě X (dříve Twitter) dokonce obraz přirovnali k „nepovedenému školnímu projektu“ či „parodii“. BBC uvedla, že veřejnost má potíže v portrétu Kate vůbec rozpoznat.
Ani profesionální umělecká kritika dílu příliš nepřála. Alastair Sooke, hlavní výtvarný kritik Daily Telegraph, označil obraz za „katastrofu, která bere dech“, zatímco Kate Manseyová z The Times shrnula své rozpaky stručným komentářem: „Nevím přesně, co k tomu říct. Snad jen: hmm...“
Přesto se objevily i vstřícnější reakce. Někteří uživatelé i komentátoři vyzdvihli originální pojetí a styl umělkyně, která se podle nich pokusila zachytit spíše vnitřní podstatu princezny než její vnější podobu. Uživatelka Fafo napsala: „Nemyslím si, že obraz měl vypadat jako realistická kopie. Spíš má působit jako ztělesnění toho, jak Kate vnímáme. V tom směru podle mě funguje.“ Jiná komentátorka, Marie Therese, ocenila „výtvarný výraz a výmluvný výraz tváře“.
Sama autorka Hannah Uzor vysvětlila, že se snažila zachytit „duši princezny“ a vytvořit obraz jako kompozici vrstev její osobnosti. „Barva je pro mě klíčová. Modro-zelené pozadí vychází z barvy očí princezny a atmosféry, kterou jsem se snažila vyjádřit,“ uvedla na sociálních sítích.
Redakce Tatleru portrét obhajuje jako „historický“ a uvádí, že zobrazuje „sílu a důstojnost“. Podle nich má umělecký přístup větší hodnotu než přesná fyzická podobnost.
Portrét přichází v citlivém čase, kdy se princezna Kate nadále léčí s rakovinou. V březnu oznámila, že podstupuje preventivní chemoterapii. Kensingtonský palác potvrdil, že se princezna k pracovním povinnostem vrátí až na doporučení lékařů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Errol Musk, otec známého miliardáře Elona Muska, promluvil o děsivém incidentu z roku 1998, při kterém ve svém pronajatém domě v Johannesburgu zastřelil tři muže. Tvrdí, že tím zabránil brutálnímu útoku na svou tehdy šestiletou dceru Ali, kterou se podle jeho slov vetřelci chystali zavraždit, uvařit a zkonzumovat jako součást rituálního kanibalismu.
V 70. letech 20. století se Sovětský svaz pustil do projektu, který svým rozsahem a ambicemi neměl obdoby – chtěl změnit směr toku některých svých největších řek. Voda ze sibiřských toků měla místo přirozeného směru k Severnímu ledovému oceánu proudit na jih, do vyprahlých oblastí Střední Asie a jižního Ruska. Aby Sověti tuto monumentální myšlenku uskutečnili, neváhali použít ani jaderné zbraně.
Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Jaromír Soukup (55) hned v premiérovém díle svého nového pořadu „Pozor Soukup!“ spustil nečekaně ostrou kanonádu na svou expartnerku Agátu Hanychovou (39). V emotivní zpovědi odkryl zákulisí rozpadu vztahu, naznačil zákulisní intriky s Miroslavem Dopitou a bez servítek přiznal: „Mrzí mě, že jsem ji kdy poznal!“
Hudební svět zažil tento týden zemětřesení, jaké málokdo čekal. Renomovaná rocková biografka Lesley-Ann Jonesová ve své nové knize Love, Freddie odhalila, že legendární zpěvák kapely Queen, Freddie Mercury, měl tajnou dceru. A co víc, udržoval s ní podle knihy velmi blízký a láskyplný vztah až do své smrti v roce 1991. Informace vycházejí z Mercuryho osobních deníků, které byly dosud utajeny před veřejností.
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
