Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Hlavní výtky směřují ke stylizaci portrétu, který byl vytvořen bez osobního setkání s Kate – autorka vycházela pouze z dostupných fotografií a videí. Kritici se shodují, že výsledek se příliš liší od realistické podoby princezny. Někteří uživatelé sociální sítě X (dříve Twitter) dokonce obraz přirovnali k „nepovedenému školnímu projektu“ či „parodii“. BBC uvedla, že veřejnost má potíže v portrétu Kate vůbec rozpoznat.
Ani profesionální umělecká kritika dílu příliš nepřála. Alastair Sooke, hlavní výtvarný kritik Daily Telegraph, označil obraz za „katastrofu, která bere dech“, zatímco Kate Manseyová z The Times shrnula své rozpaky stručným komentářem: „Nevím přesně, co k tomu říct. Snad jen: hmm...“
Přesto se objevily i vstřícnější reakce. Někteří uživatelé i komentátoři vyzdvihli originální pojetí a styl umělkyně, která se podle nich pokusila zachytit spíše vnitřní podstatu princezny než její vnější podobu. Uživatelka Fafo napsala: „Nemyslím si, že obraz měl vypadat jako realistická kopie. Spíš má působit jako ztělesnění toho, jak Kate vnímáme. V tom směru podle mě funguje.“ Jiná komentátorka, Marie Therese, ocenila „výtvarný výraz a výmluvný výraz tváře“.
Sama autorka Hannah Uzor vysvětlila, že se snažila zachytit „duši princezny“ a vytvořit obraz jako kompozici vrstev její osobnosti. „Barva je pro mě klíčová. Modro-zelené pozadí vychází z barvy očí princezny a atmosféry, kterou jsem se snažila vyjádřit,“ uvedla na sociálních sítích.
Redakce Tatleru portrét obhajuje jako „historický“ a uvádí, že zobrazuje „sílu a důstojnost“. Podle nich má umělecký přístup větší hodnotu než přesná fyzická podobnost.
Portrét přichází v citlivém čase, kdy se princezna Kate nadále léčí s rakovinou. V březnu oznámila, že podstupuje preventivní chemoterapii. Kensingtonský palác potvrdil, že se princezna k pracovním povinnostem vrátí až na doporučení lékařů.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
