Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu se uskuteční ve dnech 4. až 12. července, takže přípravy finišují. Přesto ještě organizátoři nemají jasno o tom, jak si připomenou zesnulého Bartošku. Vyplývá to z jejich slov na předposlední tiskové konferenci před začátkem přehlídky.
"Co se týče pana Bartošky, v tuto chvíli s celým týmem promýšlíme, jak filmově uctít jeho památku. Bližší informace budeme schopni zveřejnit až budeme blíže samotnému festivalu," řekl umělecký ředitel Karel Och podle deníku Blesk.
Jasno už pořadatelé mají o tom, kdo bude zastupovat českou kinematografii v soutěžní porotě. Bude to herec a režisér Jiří Mádl, který naposledy zabodoval u diváků se svým filmem Vlny, jenž usiloval i o Oscara.
Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí.
Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí.
Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou.
Bartoška se také angažoval v politických záležitostech. Za minulého režimu podepsal petici za propuštění Václava Havla či prohlášení Několik vět. V listopadu a prosinci 1989 během revolučních dní spoluzakládal Občanské fórum a oznamoval Havlovu kandidaturu na prezidenta během manifestace na Václavském náměstí.
Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
Napjatý vztah mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a technologickým podnikatelem Elonem Muskem se v posledních hodinách změnil v otevřený konflikt. Bývalý Trumpův spojenec ostře kritizoval nový vládní zákon, což spustilo sérii vzájemných útoků mezi oběma muži na jejich vlastních sociálních sítích.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
