Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi.
Diváci, kterým nevadí, mohli se Šípem prožít hned dva večery v řadě za sebou. V pátek běžela premiérová epizoda Všechnopárty s rockerem Petrem Jandou, hercem Tomášem Jeřábkem a herečkou Annou Fialovou. V sobotu pak Česká televize odvysílala premiéru dokumentu o nedělním oslavenci.
Oblíbený moderátor na ni nezapomněl upozornit na facebooku. "Jelikož završuji 80 let svého života, celou tu cestu jsem si znovu prošel. Projít jí se mnou můžete v sobotu 31.5. ve 21:25 na ČT1," nabádal fanoušky. Pokud jste v sobotu večer neměli čas, nemusíte smutnit. Snímek teď najdete na platformě iVysílání.
"Známe jeho scénky, jeho knížky, jeho Všechnopárty, jeho Hitšarády, Horoskopičiny a další slušnou řádku pořadů, známe jeho skvělé texty, dokonce jsme viděli i jeho pátrání po kořenech rodu. Co ale neznáme, je vlastně Karel Šíp sám a jeho tvůrčí cesta a mapa. Tento dokument chce nahlédnout do jeho střeženého soukromí a zároveň nás provézt různými etapami jeho života," píše se v anotaci na webu.
Šípa letos čeká ještě jedna sláva. Na konci předposledního kalendářního měsíce roku uplyne 20 let od odvysílání historicky první epizody Všechnopárty. Začátky pořadu byly jiné. Moderátor si původně volil téma pro každý díl, premiéry se vysílaly nejprve ve čtvrtek a posléze ve středu. Byly také o deset minut kratší.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
