Letošní březen přinesl do českého showbyznysu další smutnou událost, a to úmrtí zpěváka Josefa Zímy. Na jeho život a dílo zavzpomínala řada lidí, včetně jeho přítele, moderátora Aleše Cibulky.
Moderátor Aleš Cibulka na sociální síti vzpomněl na zesnulého zpěváka Josefa Zímu, se kterým se přátelil. "Náš milý Pepíčku, co na to říct? Bylo nám velkou ctí patřit mezi Tvé přátele," napsal Cibulka a zmínil i svého partnera, herce a dabéra Michala Jagelku.
Cibulka dále vyzdvihl Zímův elán, profesionalitu, skromnost a smysl pro humor. "Tvůj elán a chuť do života byly nakažlivé, obdivuhodné. Učili jsme se od Tebe neskutečnou profesionalitu, skromnost, smysl pro decentní humor, úctu k Tvým fanouškům a potřebu dělat věci na sto procent. Bylo nám ctí Ti připravit velkolepé devadesátiny a dodnes nás dojímá, jakou jsi z nich měl radost," uvedl.
V závěru svého příspěvku Zímovi vzkázal, aby v nebi pozdravoval svou manželku Evu Klepáčovou a kolegyni Evu Pilarovou. "Hodně jsme toho společně zažili a nikdy nezapomeneme," dodal.
Cibulka také informoval o termínu smutečního obřadu, který se bude konat v pátek 21. března 2025 ve 14 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice.
Zíma se po studiu herectví na DAMU, které dokončil v roce 1953, věnoval divadlu, kde působil nejvíce v pražském Komorním divadle. Ve filmu se proslavil rolí prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.
Na hudební scéně se prosadil jako zpěvák populární hudby a dechovky. Mezi jeho největší hity patří písně Gina, Milenci v texaskách či Zelené pláně. V 60. letech se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků v Československu a čtyřikrát se umístil mezi nejlepšími osmi v anketě Zlatý slavík.
Zíma získal řadu ocenění za svou celoživotní tvorbu. V roce 2008 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, v roce 2014 Thálii za celoživotní mistrovství v kategorii opereta-muzikál a v roce 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
