Dnes se Česká republika loučí s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel před dvěma týdny. Pohřeb se koná s odstupem kvůli příjezdu rodiny ze zahraničí. Dlouho se také řešilo, kdo pronese smuteční řeč.
Moderátor Aleš Cibulka na sociálních sítích zveřejnil termín a místo obřadu: „Poslední rozloučení s Pepíčkem Zímou se koná v pátek 21. března 2025 ve 14 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice.“
Deník Aha! informoval, že smuteční řeč pronese operetní zpěvák a herec Miro Grisa, Zímův kolega z Hudebního divadla Karlín. Původně se uvažovalo o Yvettě Simonové (96), která se však na náročný úkol necítila. „To opravdu nemohu, nejde to,“ řekla deníku.
Simonová popsala, že Zímu nedávno navštívila s Pavlem Skalickým a přivezli mu čínské jídlo. Všimla si, že se jeho stav zhoršuje. O nějaký čas později přišla nejhorší možná zpráva.
Zíma se po studiu herectví na DAMU, které dokončil v roce 1953, věnoval divadlu, kde působil nejvíce v pražském Komorním divadle. Ve filmu se proslavil rolí prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.
Na hudební scéně se prosadil jako zpěvák populární hudby a dechovky. Mezi jeho největší hity patří písně Gina, Milenci v texaskách či Zelené pláně. V 60. letech se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků v Československu a čtyřikrát se umístil mezi nejlepšími osmi v anketě Zlatý slavík.
Zíma získal řadu ocenění za svou celoživotní tvorbu. V roce 2008 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, v roce 2014 Thálii za celoživotní mistrovství v kategorii opereta-muzikál a v roce 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
