Američany v pátek zasáhla smutná zpráva, na kterou se nešlo předem připravit. Ve věku 86 let náhle zemřel slavný akční herec Chuck Norris. Informace se dostala i k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který připomněl, že ho Norris v minulosti podpořil.
Trump reagoval na smutnou zprávu, když opouštěl Bílý dům. "Myslím, že to byl skvělý chlap. Byl to skvělý chlap," řekl prezident novinářům podle webu Deadline. "Nechtěli jste s ním bojovat, to vám řeknu. Byl to tvrdý chlap a skvělý podporovatel. Je to špatné," komentoval úmrtí akčního herce.
"Naše rodina s těžkým srdcem oznamuje náhlou smrt našeho milovaného Chucka Norrise," uvedli pozůstalí v pátek na jeho instagramovém profilu. Norris zemřel ve čtvrtek, v posledních chvílích byl obklopen nejbližšími.
"Pro svět byl mistrem bojových umění, hercem a symbolem síly. Pro nás byl oddaným manželem, milujícím otcem a dědečkem, neuvěřitelným bratrem a srdcem naší rodiny. Žil svůj život s vírou, smyslem a neochvějnou oddaností lidem, které miloval. Svou prací, disciplínou a laskavostí inspiroval miliony lidí po celém světě," poznamenala rodina.
"I když máme zlomená srdce, jsme hluboce vděční za život, který prožil, za nezapomenutelné chvíle, které jsme s ním měli to štěstí sdílet. Láska a podpora, které se mu dostávalo od fanoušků po celém světě, pro něj znamenaly tolik. Naše rodina je za to opravdu vděčná. Pro něj jste nebyli jen fanoušci, byli jste jeho přátelé," dodali pozůstalí.
Norris pocházel z amerického státu Oklahoma. Jako osmnáctiletý vstoupil do armády, kde se začal věnovat bojovým uměním. Až mezi vojáky přišel k přezdívce Chuck, vlastním jménem se totiž jmenoval Carlos Ray. Celosvětově ho proslavilo působení v akčních filmech a seriálech. S Brucem Lee si zahrál ve snímku Cesta draka. Českým televizním divákům se zapsal do paměti díky hlavní roli v televizním seriálu Walker, Texas Ranger.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
