Dcera Karla Gotta (†80) šokuje – Dominika se vzdává slavného příjmení! Co ji dohnalo k tak mrazivému kroku?
Ještě před pár lety tvrdila, že se jménem Gottová je spojená její hrdost a odkaz. Teď ale Dominika Gottová (50), nejstarší dcera zesnulého Karla Gotta (†80), otočila o 180 stupňů – rozhodla se změnit příjmení! A to rovnou na Tolkki, tedy jméno svého problematického manžela Tima.
„Byla jsem hrdá na to, že jsem tatínkova dcera, což jsem pořád. Ale táta už není mezi námi a Timo tady je. Uvažuju o tom už dlouho. Už několik let přemýšlím, že se přejmenuju,“ šokovala Dominika v rozhovoru pro web Lifee.cz. Změna jména má podle ní čistě praktický důvod – doufá, že jí usnadní hledání práce ve Finsku, kde v současnosti žije.
Dominika přiznává, že jí slavné příjmení paradoxně zavírá dveře. „Zažila jsem to několikrát. Jmenuji se Gottová, a tady všichni vědí, že to není finské jméno, takže když žádám o práci, vědí, že nejsem odsud. Proto jsem přemýšlela, že bych se pojmenovala po Timovi,“ dodala zjevně vyčerpaná a bezradná Dominika.
Dominika Gottová je nejstarší dcera legendárního zpěváka Karla Gotta. Narodila se v roce 1973 a její matkou je bývalá tanečnice Antonie Zacpalová. Dominika se dlouhá léta pohybovala mimo český veřejný prostor, většinu života strávila ve Finsku, kde žije se svým manželem, finským hudebníkem Timem Tolkkim.
Po smrti Karla Gotta se několikrát objevila v médiích a veřejně vystupovala s informacemi o svém soukromí i vztahu k otci. V rozhovoru pro Lifee.cz mimo jiné uvedla, že návrat do Česka aktuálně neplánuje a snaží se ve Finsku postavit na vlastní nohy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.
Z tábora opozičního hnutí SPD přišla první reakce na rozzlobenou Bereniku Kohoutovou, která se ozvala kvůli používání skladby Dělám stojky na předvolebních mítincích. Mluvčí hnutí řekla, že píseň již nebude znovu použita. Tvrdí ale, že všechno bylo naprosto legální.
Česko v posledních dnech zaznamenalo srážky prakticky na celém území, ovšem jejich rozložení a intenzita se výrazně lišily. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Někde spadlo jen několik milimetrů deště, jinde napršelo až sto milimetrů.
