Karel Gott měl celkem čtyři dcery, dvě nejstarší jsou nemanželské. Dominika Gottová si dost často říká o pozornost, pod drobnohledem je i kvůli slavnému příjmení. Jednapadesátiletá Češka, která však žije ve Finsku, nyní uvažuje, že příjmení vymění.
Mohla by tak mít už třetí příjmení. Po narození se totiž do patnácti let jmenovala po mamince Zacpalová, až pak přijala příjmení slavného otce. Nyní uvažuje o třetí variantě. Upozornil na to slovenský deník Nový Čas.
"Byla jsem hrdá na to, že jsem tatínkova dcera, což jsem stále, ale otec už není mezi námi a Timo (Tolkki, manžel Dominiky - pozn. red.) tady je. Uvažuji o tom už dlouho. Už několik let přemýšlím, že se přejmenuji," přiznala Gottová.
Dcera Karla Gotta se domnívá, že cizí jméno může představovat problém při hledání zaměstnání. "Jmenuji se Gottová a tady všichni vědí, že to není finské jméno, takže když žádám o práci, vědí, že nejsem odtud. Proto jsem přemýšlela, že bych se pojmenovala po Timovi," vysvětlila.
Gottová nedávno promluvila o svém vztahu se slavným tatínkem také pro web extra.cz. Přiznala, že byl zásadně ovlivněn tím, že zpěvák s dcerou a její maminkou Antonií, baletkou karlínského hudebního divadla, nikdy nežil.
Není proto divu, že nejstarší dcera Karla Gotta označila vztah s otcem za formální. "Moc blízko jsme k sobě neměli, protože málokdy mě objal a nikdy mi neřekl, že mě má rád nebo že mě miluje jako otec," svěřila se. Jedna ze čtyř dcer mnohonásobného Slavíka přiznala, že toho dodnes lituje. "Sama jsem mu říkala, že ho mám strašně moc ráda," nechala se slyšet. "S maminkou si říkáme pořád, že se milujeme," zdůraznila.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
